Kolumbijská vláda zahájila rozhovory s ELN, poslední gerilou v zemi

foto Rozhovory s ELN. Na snímku druhý zleva Pablo Beltráno (ELN) a Ivan Danilo Rueda (vpravo) v Caracasu 21. listopadu 2022.

Caracas - Po téměř čtyřech letech byly dnes obnoveny mírové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a gerilou Vojsko národního osvobození (ELN). Konají se v Caracasu, metropoli Venezuely, která je spolu s Norskem a Kubou garantem těchto jednání. Informují o tom kolumbijská média.

"Jsme velmi rádi, že jsme se vrátili k jednacímu stolu a věříme, že najdeme definitivní řešení ozbrojeného konfliktu a nastolíme mír v Kolumbii," řekl v Caracasu před zahájením rozhovorů senátor Iván Cepeda, který zastupuje vládní delegaci. Cepeda se před šesti lety podílel i na úspěšných mírových jednáních s jinou kolumbijskou skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), jejíž členové se až na výjimky v roce 2017 vzdali zbraní.

Tým kolumbijské vlády vede někdejší úspěšný vyjednavač za gerilu M-19 Otty Patiňo, který byl jejím členem v 80. letech spolu s Gustavem Petrem, nynějším prezidentem země. Petro se letos v srpnu stal prvním levicovým prezidentem Kolumbie a slíbil nastolit v zemi "úplný mír". To ale znamená, že kromě ELN bude muset jednat například také s drogovými gangy.

"Tyto rozhovory musí přinést změnu, věříme, že budou úspěšné," prohlásil dnes při oficiálním oznámení zahájení jednání lídr týmu povstalců Israel Ramírez, alias Pablo Beltrán, člen vedení gerily, na něhož byly vydány zatykače kvůli několika atentátům. Minulý týden ale kolumbijská prokuratura kvůli mírových rozhovorům pozastavila zatykače na 17 členů ELN a gerila na oplátku propustila dva kolumbijské vojáky.

O mírová jednání s ELN se marně pokoušelo několik vlád, naposledy je s ní zahájil v roce 2017 prezident Juan Manuel Santos, jemuž se v roce 2016 podařilo dosáhnout dohody s FARC. Rozhovory s ELN ukončil Santosův nástupce v úřadu prezidenta Iván Duque v lednu 2019 poté, co ELN provedla bombový útok na policejní akademii v Bogotě, při kterém zemřelo 22 lidí včetně útočníka.

ELN vznikla ve stejné době jako FARC, v roce 1964, obě ultralevicové gerily byly inspirovány vítězstvím kubánské revoluce několik let předtím. Obě prosazovaly ideje radikálního komunismu, ale zatímco FARC tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti pravicové vládě a vlivu USA v zemi, ELN založili podle serveru BBC městští intelektuálové a v jejích řadách byli i jezuitští knězi. ELN měla podobně jako další gerily příjem z obchodu s drogami či z únosů.

Začátkem 70. let ELN čelila tvrdé ofenzivě kolumbijských bezpečnostních sil a podle BBC Mundo téměř zanikla, dokázala ale přežít a největší aktivitu prokazovala v 90. letech, kdy prováděla stovky únosů a útoků na místní infrastrukturu, zejména ropnou. Její členská základna vzrostla po rozpuštění FARC. Zatímco v roce 2017 měla ELN asi tisíc členů, o rok později její řady vzrostly na více než 4000. Využila konce FARC k ovládnutí některých území, na jiných naopak svádí boje s drogovými gangy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď