Koalice se nedohodla na minimální mzdě, řešila i reformu penzí

foto České bankovky, peníze, koruna - ilustrační foto.

Praha - Vládní strany ANO a ČSSD se ani dnes nedohodly na tom, o kolik by měla od ledna vzrůst minimální mzda v Česku. Koalice se naopak shodla na několika bodech reformy penzí, mezi témata patří řešení nižších penzí žen a dřívější penze náročných profesí. Koaliční rada jednala také o zálohovaném výživném, návrh zákona připraví do začátku příštího roku resorty práce a spravedlnosti.

O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst o 1500 korun. Zpočátku to prosazovali i sociální demokraté. Před nedávnem ustoupili a jako kompromis navrhla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) přidání o 1200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o tisícikoruně. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů jako menší centrála. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Schillerová řekla, že ANO dál trvá na navýšení o 1000 korun. "Když se podíváme na procentní nárůst průměrné mzdy, tak to odpovídá zhruba osmiprocentnímu nárůstu. Ta tisícovka také odpovídá růstu zhruba kolem osmi procent. Neumím si jako ministr financí obhájit důvod, proč už šest let nám minimální mzda roste víc než průměrná mzda," uvedla Schillerová. Přidání o 1200 korun by představovalo růst téměř o deset procent, přidání o 1500 korun pak o 12 procent.

Podle předsedy ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka je na rozhodnutí o navýšení nejnižšího výdělku ještě nějaký čas. "Aby se to stihlo, vláda by to měla projednat do konce října," řekl ČTK Hamáček. Podle něj jsou pro rozhodnutí potřeba ještě další údaje. Ministerstva práce a financí proto připraví výhled dalšího růstu výdělků v příštích letech.

Minimální mzdu pobírá asi 150.000 lidí. S navýšením nejnižšího výdělku se zvedá i zaručená mzda. Podle složitosti práce a kvalifikace by se podle návrhu ČSSD upravila o 1200 až 2400 korun, podle ANO o 1000 až 2000 korun. Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší se rovná minimální mzdě a nejvyšší jejímu dvojnásobku - nyní tedy 24.400 korun. Od ledna by podle představ ČSSD odpovídal 26.800 korunám, podle představ ANO pak 26.400 korunám.

"Podíváme se na to, kterou skupinu podnikatelů růst minimální mzdy zasáhne. A jakou formou je zasáhne," uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Hospodářská komora už dřív uvedla, že pokud by se přidávalo o původně navrhovaných 1500 korun, mzdové náklady zaměstnavatelů by u minimální mzdy vzrostly z letošních 16.400 na 18.400 korun měsíčně. Podle ministerstva práce by mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem vzrostly za celý rok přesně o 24.120 korun. U mírnějšího zvýšení minimální mzdy by byl nárůst výdajů nižší.

Ministerstvo uvedlo, že přidání o 1500 korun by veřejné rozpočty příští rok stálo miliardu navíc. Stát by ale také vybral víc o 1,24 miliardy na sociálním pojištění a o 530 milionů na zdravotním pojištění. Firmy by na nařízené navýšení o 1500 korun vydaly o 4,3 miliardy víc, při nižším růstu minimální mzdy by to bylo méně.

V chystané novele zákoníku práce ministerstvo práce počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska. O modelu pravidelného navyšování se bude ještě jednat.

Koalice se dnes dohodla na několika tématech důchodové reformy

 Koaliční strany ANO a ČSSD se dnes dohodly na několika bodech důchodové reformy. Mezi témata patří třeba řešení nižších penzí žen či možného dřívějšího odchodu do důchodu u náročných profesí. Novinářům to dnes po jednání koaliční rady řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

"Stanovili jsme si základní výchozí body k takzvané důchodové reformě. My jsme diskutovali okruh asi čtyř nebo pěti témat. Shodli jsme se, že se musí urychleně provést analýza, jakým způsobem vůbec funguje důchodový systém," uvedla Schillerová.

Zmínila nižší penze žen. Podle důchodové statistické ročenky průměrný starobní důchod v Česku dosáhl loni na konci roku 11.850 korun. Průměrný senior pobíral 13.076 korun a průměrná seniorka 10.758 korun. V penzi se tak odrážejí nižší výdělky žen. Průměrná mzda žen je zhruba o pětinu nižší než průměrná mzda mužů.

"Legislativní návrh se zavázala paní ministryně práce (Jana Maláčová z ČSSD) předložit do poloviny příštího roku," řekla Schillerová.

Jednat by se mělo také o případném dřívějším odchodu do penze u lidí v náročných profesích. To požadují zejména odbory. Zatím mohou o několik let dřív chodit do důchodu horníci. Do roku 1993 existovaly v ČR důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Podle doporučení důchodové komise, která fungovala v minulém volebním období, by lidé měli mít pro přechodnou dobu 15 či 20 let podmínky pro dřívější odchod do penze. Pak by už mohli mít na předčasný důchod našetřeno. Zaměstnavatelé by mohli mít povinnost spořit jim. Zavést by se mohlo nové pojištění, které by platily firmy, radila komise.

Mezi další její doporučení patřilo také postupné sbližování odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zaměstnanců a zaměstnavatelů. Na tom se ale dnes koalice neshodla. "Neshodli jsme se na systému OSVČ, a to na návrhu, aby se snížily výdajové paušály. Hnutí ANO zásadně nesouhlasí, protože výdajové paušály - byť je máme největší v Evropě - jsou jakási velká výhoda pro naše živnostníky," dodala ministryně financí.

Podle expertů témata zásadní důchodovou reformu ale nepředstavují a vláda by měla spíš hledat řešení, jak bude celý systém vypadat, odkud bude mít příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou spořit lidé.

Podle propočtů nebude penzijní soustava bez reformních změn udržitelná. Problém by mohl nastat po polovině 30. let, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti. Výdaje by tak mohly být ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek mohl činit ročně téměř 200 miliard korun, uvedli před nedávnem zástupci ministerstva práce.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvedla, že chce v důchodové reformě "konkrétní kroky bez zdlouhavých diskusí". Podstatou má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Sociální demokraté si tímto krokem ale úplně jisti nejsou. Kabinet v programu také slibuje, že vytvoří tým pro reformu, který připraví řešení se "standardem plošného zabezpečení na principu solidarity" a posílením zásluhovosti. Maláčová v srpnu ve Sněmovně řekla, že by v září chtěla mít a zveřejnit harmonogram důchodové reformy. Zatím ho nepředstavila.

Vláda by měla mít začátkem roku návrh o zálohovaném výživném

Vláda by měla mít začátkem příštího roku návrh zákona o zálohovaném výživném. Připraví ho resorty práce a spravedlnosti. Zaměří se nejen na finanční pomoc rodičům, jimž bývalý partner či partnerka neplatí na děti výživné, ale i na zlepšení vymáhání. Po dnešním jednání koaliční rady to řekli šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček a ministryně financí Alena Schillerová.

"My jsme se dohodli, že u zálohovaného výživného předložíme společný vládní návrh. Budou na něm pracovat ministerstva práce a spravedlnosti. Měl by být předložen začátkem příštího roku," řekl ČTK Hamáček.

Sněmovna před časem dostala už dva návrhy od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. "Dohodli jsme se, že se nepůjde cestou poslaneckého návrhu. Připraví se komplexní vládní návrh ve velice dohledné době," řekla novinářům Schillerová.

Zákon o zálohovaném výživném plánovala už v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce pod vedením ČSSD návrh připravilo několikrát, v koalici s ním ale neuspělo. Politici ANO se proti náhradním alimentům od státu za neplatiče stavěli, označovali je za další sociální dávku. Uváděli, že zlepšit by se mělo hlavně vymáhání.

Také Schillerová dnes řekla, že řešení problémů samoživitelek a samoživitelů, jimž bývalý protějšek na děti neplatí, není v zavedení nové dávky, ale v lepší vymahatelnosti práva. "Musíme si stanovit, jestli to bude dávka, nebo nebude," řekla šéfka státní pokladny. Podle ní je nutné případnou podporu zasadit do celého systému dávek, aby příjemci při získání zálohovaného výživného nepřišli o jinou pomoc. Musí se stanovit také to, kdo by měl mít na zálohované výživné nárok, jak dlouho, jak by potřebnost prokazoval, kdo a jak by pak částku vymáhal. "To jsou otázky, na kterých jsme se shodli," dodala Schillerová.

Programové prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) se zálohovaným výživným počítá. Kabinet v něm uvádí, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát.

Předloha z dílny zákonodárců ČSSD upravuje, že by se rodič mohl o alimenty od státu přihlásit po dvou měsících, co druhý na dítě neplatí. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by to mohlo být měsíčně 2000 až 3000 korun. Na pomoc by dosáhly rodiny s příjmem 2,4 či 2,7 životního minima. Podobně vypadala i předloha v minulém volebním období. Kritikům vadí i to, že by stát vymohl zpět jen zlomek poskytnuté částky.

O návrzích ČSSD i KSČM začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil. Od ministerstva spravedlnosti žádal informace o možnostech vymáhání.

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) resort už opatření ke zlepšení situace dělá. Soudci se školí, aby kauzy lépe zvládali. V případech, kdy se rodiče dohodnou, by pak nemusel o výživném jednat soud. Dohodu o alimentech by stvrdil notář. Ministr upřesnil, že by se tak soudci zbavili 11.000 kauz ročně.

 Neplacení výživného je trestný čin, hrozí za něj vězení. Zpřísnění trestů ministr spravedlnosti neplánuje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je úterý 16. října 2018

Očekáváme v 23:00 12°C

Celá předpověď