Kniha Prezident lidskosti přispívá k rehabilitaci Emila Háchy

foto Státní president Dr. Emil Hácha při vánočním projevu do rozhlasu.

Praha - Nová vědecká monografie historika a religionisty Víta Machálka Prezident lidskosti přispívá k rehabilitaci prezidenta druhé republiky a protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Mimo jiné popisuje okolnosti, za jakých byl před jedenaosmdesáti lety v polovině března Hácha předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, kde byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší".

Fotogalerie

Machálkova kniha je další z řady publikací vydaných po roce 1989, které se snaží o objektivní pohled na Háchu považovaného za kontroverzní osobnost české historie. Respektovaný znalec anglosaského práva a dlouholetý předseda Nejvyššího správního soudu byl zvolen československým prezidentem 30. listopadu 1938. Nejvyšší ústavní funkce se ujímal krátce po uzavření mnichovské dohody a abdikaci předchozí hlavy státu, kterou byl Edvard Beneš. Ve své funkci na jedné straně loajálně spolupracoval s Němci, na druhé se nebál intervenovat za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů, prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem a byl ve spojení s exilovou vládou v Londýně. Po osvobození Československa v květnu 1945 byl nemocný Hácha internován v pankrácké vězeňské nemocnici, kde 27. června 1945 zemřel.

Monografie se soustředí nejen na Háchovu roli prezidenta, ale i na celý jeho život od jihočeského dětství přes působení mladého právníka a vlastence spojeného s českou samosprávou v habsburské monarchii až po roli nejvyššího soudce první republiky. Věnuje se historickému kontextu všech těchto období českých a československých dějin a v závěrečné části i proměnám hodnocení prezidenta Háchy od konce druhé světové války do současnosti. Kniha je rozdělená do šesti kapitol, z nichž nejobsáhlejší je věnovaná Háchovu prezidentství. Závěrečná kapitola popisuje Háchovu poválečnou smrt ve vězení bez řádného soudu, ale také soud odborných i laických hlasů a hodnocení Háchy v kontextu nejnovějších českých dějin.

Machálek poukazuje na úlohu prezidenta Edvarda Beneše, který Háchovi jako předchůdce odkázal jen trosky československého státu, a přesto po válce dosáhl toho, že byl za odsouzeníhodného kapitulanta označen Hácha, a ne on sám. "Nápadný rozdíl mezi oběma prezidenty spočíval v tom, že Beneš byl především politik, zatímco Hácha byl v politice člověk," píše Machálek.

Nový pohled na osobnost Háchy po roce 1989 nabídly také paměti jeho tajemníka Josefa Klimenta, které na konci loňského roku vyšly pod názvem U obětovaného prezidenta. Ze zásadní dílo seznamující s postavou třetího československého prezidenta je považována monografie Tomáše Pasáka Emil Hácha (1938-1945), která vznikala více než 20 let. Navazuje na jeho obsáhlou habilitační práci Pod ochranou říše, jejíž sazba byla roku 1970 z politických důvodů rozmetána.

Hácha nominaci do čela státu chápal jako nutnou oběť ohrožené vlasti. Byl dlouho jediným československým či českým prezidentem, který se neobjevil na známce. První limitovaná edice s jeho portrétem vyšla před dvěma lety.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pátek 27. listopadu 2020

Očekáváme v 11:00 2°C

Celá předpověď