Klouzavý mandát pro ministry a přeměna kojeneckých ústavů před schválením

foto Kojenecký ústav, děti - ilustrační foto.

Praha - Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu ministrů. Zavedení tohoto klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Před schvalováním je také navrhovaná přeměna dětských domovů pro děti do tří let věku na centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním.

Dolní komora také v úvodním kole podpořila související volební novelu a změnu jednacího řádu, která má stanovit pravidla pro nastupování náhradníků za poslance, kteří by se mandátu vzdali na dobu členství ve vládě. Úpravu má do tří týdnů probrat sněmovní ústavně-právní výbor tak, aby mohla být schválena s ústavní novelou.

Ústavní novelu připravili Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu. Kritici z řad ČSSD, KSČM či ODS se obávají toho, že v případě přijetí ústavní změny se ještě zvýší absence ministrů na jednání Sněmovny, kterou dnes poslanci opakovaně kritizovali. Poukázal na to hlavně předseda komunistů Vojtěch Filip.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) naznačil, že není jisté, zda se pro ústavní změnu nakonec v končící Sněmovně najde potřebných 120 hlasů a že se ústavní novelu podaří do říjnových voleb přijmout. Změnu by pak navíc musel schválit i Senát, který dlouhodobě usiluje o další úpravy ústavy, zejména o prodloužení měsíční lhůty pro projednávání zákonů na dvojnásobek.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek nicméně věří tomu, že Senát nebude přijetí novely komplikovat vzhledem k tomu, že se týká jen Sněmovny. Za novelu se přimlouval také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož je komplikované skloubit povinnosti poslance a členy vlády. Je to podle něj někdy "jízda na tygru". Piráti počítali s tím, že členové vlády by po dobu svého působení v kabinetu nesměli být zároveň členy Sněmovny. Její ústavní komise a výbory doporučily podle rakouského vzoru povinnost nahradit dobrovolností.

Novely mají zachovat možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který se nastoupí do ministerského kabinetu, by se svého postu ve Sněmovně mohl podle předlohy vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. Stejné formy už platí pro vzdání se poslaneckého mandátu.

Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by mít právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Klouzavý mandát je podle Pirátů zaveden v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku.

Návrh na přeměnu kojeneckých ústavů je ve sněmovním finále

Navrhovaná přeměna dětských domovů pro děti do tří let věku na centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním je ve Sněmovně před schvalováním. Poslanci v dnešním druhém čtení navrhli například prodloužení doby transformace ze tří na čtyři roky i další úpravy. O podobě novely skupiny poslanců v čele s Alešem Juchelkou (ANO) by měla dolní komora hlasovat nejdříve koncem května.

Pirát František Kopřiva nakonec nepodal pozměňovací návrh, jenž by vyškrtl ze zákona o umělém přerušení těhotenství ustanovení, podle kterého se nesmí provést cizinkám, které se v Česku zdržují jen přechodně. Nad Kopřivovou snahou se pozastavili Juchelka i Marek Benda (ODS), podle kterého jde o přílepek, jenž by usnadnil potratovou turistiku.

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) chce vedle prodloužení doby na přeměnu bývalých kojeneckých ústavů novelu sladit se zákonem o zdravotních službách. "Nemůže dojít ke zrušení jakékoli ústavní péče. Těžce postižené děti musí mít tyto služby k dispozici," uvedl.

Pirátka Olga Richterová se spolu s dalšími poslanci snaží stanovit termín pro transformaci na 1. leden 2025. Od tohoto data by nesměly být do ústavní péče umisťovány děti do tří let s výjimkou dětí s těžkým zdravotním postižením a dětí do tří let umísťovaných v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. Richterová rovněž prosazuje, aby v ústavním zařízení mohl jeden sociální pracovník pečovat nejvýše o tři děti do 18 let přes den a nejvýše o šest v noci.

Tvůrci novely poukazují s odvoláním na odborné výzkumy na to, že institucionální péče o děti nízkého věku má na jejich vývoj škodlivý vliv. Zařízení podle nich navíc neplní účel, pro který byla zřízena, tedy poskytovat zdravotní péči. "Děti do nich umístěné vyžadují péči odlišnou, převážně sociální povahy, případně zdravotně-sociální povahy," napsali ve zdůvodnění.

Ústavy pro nejmenší děti měly být podle předkladatelů postupně nahrazeny péčí o děti v náhradních rodinách. Navrhovaná centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním by měla podle poslanců usnadnit dlouhodobou rodinnou péči o tyto děti propojením zdravotní a sociální péče.

Sněmovní výbory se k předloze postavily odlišně. Sociální výbor doporučil její schválení, zdravotnický naopak zamítnutí. Kritici poukazují na to, že v Česku není dostatek pěstounů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pátek 25. června 2021

Očekáváme v 13:00 20°C

Celá předpověď