Liberec - Každý dolar zaplacený teď Rusku jde na náboje, které naše lidi na Ukrajině zabíjejí, sankce by proto měly být co nejtvrdší, řekl v rozhovoru s ČTK mladý ukrajinský pedagog Andrij Šynkarenko, který učí programování a programovací jazyky na Technické univerzitě v Liberci. Rodinu má v Kyjevě, na který se soustředí ruská vojska, přesto zatím zůstává v Česku. Organizuje pomoc pro Ukrajinu i pro uprchlíky a využívá svých znalostí a kontaktů a šíří informace o invazi.
"Je potřeba být aktivní na sociálních sítích, je potřeba vysvětlovat lidem, hlavně Rusům, kde je pravda. Vysvětlovat jim, že jsou v informační bublině. Oni si pořád myslí, že nás chtějí osvobodit, ale od čeho? My jsme svobodný stát," doplnil třiatřicetiletý, viditelně unavený IT specialista, který v Česku žije od roku 2009. Poslední dny spí on i jeho ukrajinská manželka jen pár hodin denně, a i při rozhovoru stále nervózně sleduje telefon a čeká na zprávy z domova.
Šynkarenko řekl, že zpočátku uvažoval o tom, že se vrátí na Ukrajinu. "Ale manželka i rodina mi říkaly, že je potřeba zachovat chladnou hlavu. Teď se na Ukrajině válčí, tam pracuje naše armáda, to jsou profesionálové, kteří vědí, co dělají a dělají to dobře. Pokud pojedu na Ukrajinu, tak už se nedostanu zpátky, protože je válečný stav. Jsem vědeckovýzkumný pracovník, a tak dělám to, co umím, armáda dělá to, co umí, každý člověk musí dělat co umí. Teď jsem ve své rodině jediný, kdo má příjem," řekl.
Své rodině a zemi teď ale podle svých slov může mnohem lépe pomoci z Česka, než kdyby odjel na Ukrajinu bojovat. "Ale pokud bude potřeba, tak samozřejmě žádný Ukrajinec nebude přemýšlet ani chvilku a pojede tam pomoct svému státu, své armádě," řekl. Povolávací rozkaz zatím nedostal a doufá, že nepřijde. "Myslím, že moje podpora jako člověka, který neví co se zbraní, a jak válčit, by tam nebyla moc platná," poznamenal.
Ještě před zahájením invaze přemlouval rodiče, aby ze země odjeli, aby si udělali dovolenou a přijeli do Česka. "Odmítli opustit Kyjev," řekl. Později zjistil, že už před zahájením invaze připravovala maminka zásoby a zázemí v garáži pár set metrů od věžáku, v němž rodiče žijí. Šynkarenko netají hrdost na ukrajinskou armádu a národ. "Naši lidé se nebojí s holýma rukama beze zbraní postavit před ruské tanky, přitom Rusové se často bojí jít i na mítink proti invazi na Ukrajině," řekl.
Těm, kdo chtějí Ukrajině a uprchlíkům pomoci, Šynkarenko doporučuje sledovat weby a sociální sítě, kde najdou, co je nejvíc potřeba a kam to přinést. Ukrajina teď ale podle něj nejvíc potřebuje zbraně a munici, aby se mohla bránit. "Je neskutečné co ukrajinská armáda dokázala, postavit se Rusku je odvážné, je to neskutečné, jsem na strašně hrdý na naši armádu," dodal.
