Ať už se podíváte kamkoli po Evropě všude chybějí lékaři, sestry, pečovatelé i lékárníci. Odvětví, jež se potýká s krizí už řadu let, i nadále sužuje nedostatek zdravotnického personálu.
"Nedostatek pracovní síly se obzvlášť výrazně projevuje v odvětvích s náročnými pracovními podmínkami, jako je zdravotnictví a dlouhodobá péče. K tomuto stavu přispívá nízká míra investic spolu s dopady pandemie covidu-19 a genderově segregovaným pracovním trhem. S tím, jak populace a pracovní síla v EU stárne, se ovšem dá očekávat, že se problémy v tomto sektoru v nadcházejících letech ještě prohloubí.“
zpráva agentury Eurofound
Zatím žádné zlepšení. Ve všech členských státech EU i v kandidátských zemích je situace obdobná. Všechny tyto státy se potýkají se stejnými problémy a k tomu všemu neustále rostou výdaje na zdravotní péči:
Stárnoucí populace
Demografické změny napříč EU jsou výrazné. Jak uvádí zpráva OECD z roku 2024, podíl obyvatel starších 65 let vzrostl z 16 procent v roce 2000 na více než 21 procent v roce 2023. Odhady navíc naznačují další růst, a to až na téměř 30 procent do roku 2050.
• Přesně na tento vývoj poukazují i data z Itálie. Podle zprávy Meridiano Sanità think-tanku Teha to představuje riziko pro zdravotnický systém: již dnes senioři spotřebovávají přibližně 60 procent celostátních výdajů na zdravotnictví, přestože tvoří jen čtvrtinu obyvatelstva.
• Francouzský statistický odbor při ministerstvech sociálních věcí (DREES) varoval, že v souvislosti se stárnutím populace a očekávaným nárůstem chronických onemocnění vzroste potřeba ošetřovatelské péče do roku 2040 přibližně o 55 procent, což výrazně předčí očekávaný růst počtu sester.
• Nová německá ministryně zdravotnictví Nina Warkenová apelovala na rozšíření pravomocí a zlepšení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků, aby bylo možné lépe pečovat o stárnoucí populaci země.
Stárnoucí pracovní síla
Spolu se stárnutím obyvatelstva stárnou i ti, kdo o ně pečují:
• Francouzská národní komora sester letos v březnu upozornila, že i přes rostoucí počet pracovníků nebude možné pokrýt budoucí potřeby zdravotní péče. K 1. březnu bylo registrováno 565.553 sester, z nichž 87 procent tvoří ženy. Průměrný věk je "kolem čtyřiceti let“, uvedla prezidentka komory Sylvaine Mazière-Tauranová. Dvanáct tisíc sester přitom bylo starších 60 let. "Doporučujeme budoucí potřeby předvídat a nečekat, až narazíme na zeď,“ varovala Mazière-Tauranová.
• V Bulharsku činil průměrný věk zdravotních sester v roce 2024 podle údajů bulharské asociace zdravotnických pracovníků (AHCPBG) 49 let. Předsedkyně asociace Petya Nedkova upozornila, že přibližně 20 procent bulharských sester je již v důchodovém věku, zatímco v jiných členských státech EU jde jen o čtyři procenta. Od roku 2015 se počet sester snížil o 30 procent, a loni tak dosáhl přibližně 22.000.
• Ve Španělsku je podle studie španělského výzkumného ústavu pro ošetřovatelství 49.791 zdravotních sester ve věku 55 až 64 let a měly by během příštích deseti let odejít do důchodu. Ošetřovatelství ve Španělsku zaostává za evropským průměrem – na 1000 obyvatel připadá pouze 6,3 zdravotníka, což znamená, že v zemi chybí téměř 123.000 sester.
• Podle předsedy italského statistického úřadu ISTAT Francesca Marii Chelliho bylo podle odhadů přibližně 77 procent praktických lékařů v zemi ve věku 55 let a více. Chelli uvedl, že "dostupnost a stárnutí zdravotnického personálu představují pro zdravotnický sektor závažný problém, zvláště s ohledem na budoucí nárůst poptávky po péči v důsledku demografického vývoje“.
Přetížení
Počet lékařů a sester na jednoho pacienta se napříč Evropou výrazně liší. Statistická data je obtížné sjednotit, ale průměr EU činí přibližně čtyři lékaře a devět sester na 1000 obyvatel.
• V Chorvatsku připadá přibližně 4,6 zdravotní sestry na 1000 obyvatel. Nedostatek personálu znamená, že stávající pracovníci slouží extrémně dlouhé směny s minimem přestávek, což vede k vysoké míře stresu a vyhoření.
• V dubnu podali francouzští zdravotníci spolu s příbuznými kolegů, kteří si vzali život, trestní oznámení na dva ministry kvůli "smrtícím pracovním podmínkám“ ve veřejných nemocnicích. Podle jejich právníka právě tyto podmínky přispívají k sebevraždám.
• Ve Španělsku upozornili praktičtí lékaři na nedostatek financí a personálu, který vede k prodlužování čekacích lhůt na vyšetření. Každý lékař ve Španělsku provede v průměru 6906 vyšetření ročně, tedy přibližně 28 denně. U zdravotních sester je to 4104 ošetření za rok, tedy 16,6 denně.
Nerovnoměrné rozmístění zdravotníků
Nemocnice a lékaři jsou často soustředěni ve větších městech, zatímco jiné oblastí trpí nedostatkem lékařů a sester v poměru k počtu pacientů.
• Ve Francii bývají hůře pokryté okrajové části metropolitních oblastí a některé příhraniční regiony. Lékaři a studenti medicíny v dubnu protestovali proti návrhu zákona, který má regulovat, kde si mohou lékaři zřídit praxi, aby se předešlo vzniku tzv. zdravotnických pouští.
• V Bulharsku pracuje každá pátá zdravotní sestra v hlavním městě Sofii. • V Chorvatsku se sice počet lékařů na 1000 obyvatel blíží evropskému průměru, avšak jejich rozmístění je nerovnoměrné – nedostatek panuje zejména ve venkovských oblastech a na ostrovech.
• Portugalsko vykazuje poměr 5,6 lékaře na 1000 obyvatel, avšak tento údaj zahrnuje všechny registrované lékaře bez ohledu na to, zda skutečně vykonávají praxi, což může srovnání zkreslovat. Venkovské a vnitrozemské oblasti mají větší potíže s přilákáním a udržením zdravotnického personálu, což vede k nerovnostem v dostupnosti péče.
Migrace lékařů a sester
Nízké mzdy, špatné pracovní podmínky a omezené možnosti profesního rozvoje vedou lékaře a sestry k hledání lepších pracovních příležitostí v zahraničí.
• Portugalskou národní zdravotní službu opustilo v letech 2019 až 2024 více než 6000 lékařů, což dále prohloubilo nedostatek personálu, zejména v klíčových oborech, jako je porodnictví a pediatrie. Mnoho odborníků raději odchází za lepšími pracovními podmínkami a vyšším platem do soukromého sektoru nebo do zahraničí.
• Bosna a Hercegovina zažívá trvalý odliv zdravotnických pracovníků již řadu let. Podle odhadů místních zdravotnických ústavů i mezinárodních organizací opustilo zemi za posledních deset let více než 4000 sester a zdravotnických techniků a téměř 2000 lékařů.
• Bulharští zdravotníci požadovali v květnu zvýšení platů o 150 procent. Podle odborové předačky Mayi Ilievové berou sestry méně ne prodavačky v supermarketech a povolání tak ztrácí na atraktivitě. • Chorvatsko čelí masovému odlivu lékařů a sester za lépe placenou prací do zahraničí. Podle údajů chorvatské lékařské komory z loňského roku odešlo od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, celkem 1214 lékařů z celkového počtu něco málo přes 16.000. Podle odhadů z roku 2024 chybí v zemi přibližně 4000 sester. Většina lékařů a sester zamířila do Německa, Rakouska, Irska a Švédska. Po výrazném navýšení platů se však tento odliv zpomalil.
• Také Slovinsko zaznamenalo odliv zdravotnického personálu do zahraničí. Podle výpočtů slovinské komory sester z roku 2022 chybí na úrovni nemocnic a primární péče 20 až 25 procent% sester. Nedostatek se týká také lékařů, ošetřovatelského personálu v domovech pro seniory a lékárníků. Slovinsko zatím čerpalo pracovní sílu z bývalé Jugoslávie, avšak tento zdroj se vyčerpává.
• Německo patří mezi země, kam zdravotníci nejčastěji směřují. Podle oficiálních statistik pochází přibližně 20 procent pečujících pracovníků v nemocnicích, domovech pro seniory a mobilních pečovatelských službách ze zahraničí.
Stačí nalít do systému víc peněz?
Program EU4Health, původně přijatý jako reakce na pandemii covidu-19, poskytuje zdravotnickému sektoru finanční podporu. V rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je na posílení zdravotních systémů vyčleněn rozpočet ve výši 4,4 miliardy eur. Přestože byly prostředky převážně určeny na posílení odolnosti EU vůči zdravotním hrozbám, boj s rakovinou a farmaceutickou strategii, některé státy je částečně nasměrovaly také na podporu pracovníků ve zdravotnictví.
Bosna a Hercegovina, kandidátská země EU, se k programu připojila v červenci 2024, čímž poprvé získala přístup k finančním prostředkům EU určeným na posílení odolnosti zdravotnického systému, jeho digitalizaci a další vzdělávání zdravotnických pracovníků. Přestože jde o první kroky, očekává se, že dostupné prostředky přispějí k modernizaci vybavení, zlepšení pracovních podmínek a zavedení programů profesního rozvoje.
Slovinsko využívá k řešení nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví částečně prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž jeho národní plán počítá s cíleným financováním na posílení kompetencí zdravotnického personálu s cílem zajistit kvalitu služeb a digitální transformaci zdravotního systému.
Mnohá opatření zaměřená na řešení nedostatku pracovníků ve zdravotnictví a dlouhodobé péči se soustředí na mzdy a pracovní podmínky, uvedla agentura Eurofound ve své zprávě z roku 2023. Přestože iniciativy, které se snaží řešit nízké platy v některých zemích střední a východní Evropy, například v Chorvatsku, pomohly zpomalit odchod pracovníků do zahraničí, samotné zaměření na mzdy často nestačí.
Špatné pracovní podmínky ztěžují nábor nových pracovníků. "Čelíme úbytku zájmu o veřejné zdravotnictví a s tím souvisejícím obtížím při získávání odborného personálu, a to v době, kdy vrcholí vlna odchodů do důchodu zejména u některých profesí,“ uvedl nedávno italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci.
Zpráva agentury Eurofound doporučuje zaměřit se také na další faktory ovlivňující kvalitu života, které mohou učinit práci atraktivnější, například vzdělávací infrastrukturu, větší autonomii při plánování pracovní doby, přístup ke školením a kariérnímu postupu či smysluplnější pracovní náplň.
Ačkoli se většina těchto snah zaměřuje na profesionální péči, nelze opomíjet ani neformální péči, jejíž význam poroste se stárnutím evropské populace. Již nyní zůstává mnoho potřeb v oblasti péče nenaplněno. Stále více seniorů bude potřebovat pomoc, ať už v pečovatelských zařízeních, ve vlastních domovech, nebo v domácnostech svých rodin. Tato péče přitom často zůstává na bedrech rodinných příslušníků.
Pokud se nepřijmou opatření na přípravu systémů dlouhodobé péče na nadcházející nárůst poptávky, budou podle think-tanku Bruegel nejvíce zasaženy ženy, protože péči – formální i neformální – zajišťují většinou právě ony. Ženy navíc často omezují svou pracovní dobu, protože na nich leží odpovědnost za neplacenou péči v rodině. V celé EU tvoří ženy více než tři čtvrtiny profesionálních sester.
: Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, dpa, EFE, FENA, HINA, LUSA, a STA
