Liberec - Bezprostřední příčinou pádu kabiny lanovky na Ještědu v Liberci po přetržení tažného lana před třemi lety bylo, že byla lanová dráha provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. V minulosti byly totiž v rozporu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací dráhy neoprávněně odstraněny. V závěrečné zprávě k vyšetřování pádu to dnes oznámila Drážní inspekce. Nedostatečná byla i kontrola ze strany drážního úřadu.
Za bezprostřední příčinu pádu kabiny, při níž zemřel průvodčí, označila inspekce také uznávání lanové dráhy k provozu. "Přes zjevné rozpory skutečného stavu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací, které způsobilost k provozu vylučovaly," uvedla inspekce. České dráhy v dnešním vyjádření odmítly, že by lanovku na Ještěd provozovaly v rozporu s předpisy.
"Lanová dráha na Ještěd byla provozována na základě platného Průkazu způsobilosti vydaného Drážním úřadem. České dráhy po celou moderní historii (po roce 1990) disponovaly vždy veškerými úředními povoleními, schváleními a ověřeními potvrzujícími, že faktický stav lanové dráhy, a to včetně absence automatické vozové brzdy, odpovídá bezpečnostním požadavkům pro její provoz v souladu s platnou legislativou a všemi obecně závaznými předpisy," uvedl mluvčí dopravce Filip Medelský. Podle něj při žádné předchozí kontrole ze strany Drážní inspekce, Drážního úřadu a dalších orgánů nebyl technický stav lanovky nikdy zpochybněn. "Současně tyto kontroly nikdy nekonstatovaly, že by jakýkoliv bezpečnostní prvek chyběl," dodal.
Tragická nehoda na visuté lanovce se stala 31. října 2021. Kabina z horní stanice vyjela ve 13:37:40, tažné lano v blízkosti pouzdra koncovky vozu se přetrhlo o 26 vteřin později a na zem spadla kabina ze zhruba třicetimetrové výšky zřejmě o dalších 16 vteřin později. Inspekce dospěla k závěru, že tažné lano se přetrhlo kvůli přetížení tahem. "Kdy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana, která vedla k oslabení jejich průřezu," uvedla inspekce.
Pád nepřežil průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Tři minuty před tím z kabiny vystoupilo nahoře 34 lidí. Dolů pak jel průvodčí bez cestujících. Inspekce uvedla, že vlivem sil působících na tuto kabinu nebyl průvodčí schopen ručně aktivovat vozovou brzdu zatažením za rukojeť, která se nacházela 225 centimetrů nad podlahou. "DI je na základě svých zjištění přesvědčena, že při aktivaci vozové brzdy by byla pravděpodobnost nejzávažnějších následků, tj. úmrtí průvodčího kabiny č. 2, výrazně snížena. K zabránění pádu kabiny č. 2 z nosného lana by nebylo třeba zásahu průvodčího," uvedla inspekce ve zprávě.
Třinácti cestujícím v druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Její průvodčí ručně aktivoval záchrannou brzdu a zastavil kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici. Z kabiny pak cestující vyprostili hasiči.
V souvislosti s pádem lanovky jsou z obecného ohrožení z nedbalosti obviněni tři lidé. Stíhání u další osoby a firmy, což byly České dráhy (ČD) jako tehdejší vlastník lanovky, státní zástupce na základě jejich stížnosti zastavil. Obžaloba zatím podána nebyla.
Dvoukabinová visutá lanovka začala jezdit na Ještědu v roce 1933. Ročně přepravila v posledních letech před nehodou kolem čtvrt milionu cestujících. V její devadesátileté historii se tažné lano přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky. Lanovka se starým systémem jezdila na Ještěd do rekonstrukce mezi lety 1971 a 1974. Původní i nová lanovka fungovaly na podobném principu, ale systém jištění byl rozdílný. Po rekonstrukci v 70. letech zůstalo lanovce po jednom tažném a přítažném laně, dostala čelisťovou brzdu s třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. Oba ale byly v minulosti odstraněny. Průvodčí sice byli vyškoleni, jak mají v případě nehody postupovat, ale v tomto případě průvodčí na ruční brzdu nedosáhl, a kabinu proto nemohl zastavit.
O chybějící brzdě lanovky na Ještěd Drážní úřad nevěděl až do jejího pádu
Drážní úřad (DÚ) se o odstranění automatické brzdy lanovky na Ještěd dozvěděl až po jejím tragickém pádu v říjnu 2021. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí úřadu Pavlína Straková. Problém s brzdou podle ní vznikl v 70. letech minulého století. Při pádu kabinky lanovky na Ještěd zemřel průvodčí. Podle závěrečné vyšetřovací zprávy Drážní inspekce byla lanovka provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. Drážnímu úřadu inspekce vytkla nedostatečnou kontrolu. V reakci na závěry vyšetřování DÚ uvedl, že již pracuje na návrhu legislativy, která by měla rozšířit možnosti jeho dohledu.
Drážní úřad dozoruje lanovky od roku 1995, kdy byl zřízen zákonem o dráhách. Zpočátku vykonávala dozor paralelně i Drážní inspekce. "O tom, že automatická brzda byla neoprávněně odstraněna, jsme se dozvěděli až v průběhu šetření mimořádné události," uvedla Straková. Předložené revizní zprávy podle ní tento fakt nikdy nezmínily. Mluvčí připomněla, že souběžně s Drážní inspekcí vyšetřuje pád lanovky na Ještěd i policie. "Již v minulosti obvinila fyzické osoby, které nejsou v pracovněprávním vztahu s Drážním úřadem," zdůraznila Straková.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že cílem vyšetřování Drážní inspekce není stanovit vinu, neboť to je předmětem paralelně probíhajícího trestního řízení. "Z toho důvodu se nebudeme vyjadřovat k případné odpovědnosti konkrétních osob," sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva František Jemelka.
V reakci na závěry vyšetřovací zprávy chce Drážní úřad iniciovat změnu legislativy, která by posílila jeho roli při dozoru nad činností revizních techniků. Především chce mít možnost účastnit se zkoušek a prohlídek zařízení. Termín jejich konání nemají provozovatelé podle současných zákonů povinnost úřadu hlásit. "Proto Drážní úřad nemá možnost přímo kontrolovat činnosti revizních techniků a inspektorů," uvedla Straková. Fakticky je tak úřad schopný kontrolovat pouze dodržování zákonných požadavků na provedení povinných revizí, prohlídek a zkoušek ve stanovených intervalech a situacích.
Provoz lanových drah v České republice podléhá několikastupňové kontrole. Jejím základem je běžná denní kontrola obsluhou lanovky a průběžné kontroly různých technických částí. Jednou ročně je předepsána provozní revize, kterou provádějí revizní technici. Jednou za tři roky musí technický stav lanové dráhy prověřit akreditovaný inspektor.
DÚ by chtěl podle mluvčí získat možnost určit konkrétního revizního technika k provedení kontroly. "Tímto postupem by se zabránilo případnému střetu zájmů revizních techniků, kteří často provádějí revize na svých 'domovských' lanových dráhách, tedy na těch, s jejichž provozovatelem jsou v pracovněprávním poměru," zdůvodnil úřad potřebnost změny. Vyloučit provádění prohlídek a zkoušek lidmi, kteří by mohli být ovlivněni komerčními, finančními a jinými zájmy, doporučila DÚ i Drážní inspekce.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že je připraveno projednat případné změny legislativy týkající se kontrolní činnosti lanových drah. Cílem ale nemůže být zavedení systému ryze státní revizní činnosti, který by výrazně navýšil personální kapacity státní správy a dubloval, nebo dokonce nahradit revizní činnost soukromých subjektů, dodal Jemelka.
