K daňovému balíčku předložili poslanci desítky návrhů změn

foto Ministryně financí Alena Schillerová hovoří 4. prosince 2018 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny. Vlevo je ministr životního prostředí Richard Brabec.

Praha - Sněmovna dnes propustila do závěrečného schvalování vládní daňový balíček, který mění celkem deset zákonů týkajících se daní. Zavádí mimo jiné zdanění zahřívaného tabáku spotřební daní. Poslanci k němu vznesli asi tři desítky pozměňovacích návrhů, chtějí například snižovat sazby daně z přidané hodnoty nebo snížit spotřební daň z piva. Rozpočtový výbor již dříve doporučil balíček s úpravami schválit, část poslaneckých návrhů ale nepodpořil a poslanci je nyní vznesli znova.

Rozpočtový výbor doporučil mimo jiné posunout účinnost jednotlivých ustanovení balíčku, který měl původně až na výjimky vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Výbor na návrh poslankyně ANO a karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové doporučil z balíčku vyřadit sporné ustanovení týkající se zákona o dani z přidané hodnoty a nové definice pojmu dotace k ceně. Mohlo by způsobit třeba to, že dotace od měst nebo krajů určené dopravcům by podléhaly DPH.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s poslancem KSČM Jiřím Dolejšem navrhli snížení spotřební daně z piva. Sazby by se měly přiblížit úrovním platným do roku 2010, kdy je zvýšil tehdejší zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, budou však o něco vyšší. "Návrh předkladatelů chce podnítit nejnovější trendy trhu, zejména význam malých pivovarů ve městech a regionech a jejich další růst," uvádějí poslanci ve zdůvodnění svého návrhu.

Občanští demokraté také předložili návrh na zrušení superhrubé mzdy, tedy zdanění hrubých mezd zaměstnanců navýšených o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojistné. Místo toho navrhuje ODS zdanění jednou sazbou 15 procent. Stanjura poukazoval na to, že návrh na zrušení superhrubé mzdy obsahovala původní verze vládního daňového balíčku, během připomínkového řízení z něj však vypadla.

Piráti spolu s Janem Skopečkem (ODS) navrhují zvýšit základní daňovou slevu poplatníka ze současných 24.840 korun ročně na rovných 30.000 korun. Tuto slevu může poplatník uplatnit měsíčně poměrnou částí, tedy 2070 korun měsíčně. Předkladatelé argumentují hlavně tím, že tato sleva je už deset let stejná. "Myslíme si, že toto opatření je velmi racionální, narovnává ten stav, kdy deset let zůstala sleva na poplatníka ve stejné výši, přestože průměrné platy rostly a fakticky rostlo daňové zatížení českých občanů," řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Sleva by se měla zvýšit od roku 2020.

Poslanecký klub lidovců navrhuje navýšit daňové slevy na děti. Na první dítě by se měla zvýšit roční sleva z 15.204 Kč na 21.204 Kč, tedy o 500 korun měsíčně. O 500 korun měsíčně by se měla zvýšit i sleva na druhé dítě, na třetí a další dítě by se měla zvýšit o 1000 korun měsíčně.

Předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek chce variantně snížit sazby DPH na 20 a deset procent, nebo na 19 a deset procent. Chce také zrušit takzvanou solidární daň, kterou platí lidé s vysokými příjmy. Navrhuje rovněž snížit sazby DPH variantně na 19 a deset procent, nebo na 20 a deset procent.

O všech pozměňovacích návrzích rozhodnou poslanci ve třetím čtení. Předtím se ale sejde rozpočtový výbor, aby k nim zaujal stanovisko. Zatím není jisté, kdy se poslanci k závěrečnému schvalování dostanou.

Senát prosadil širší okruh lidí s nárokem na dávku v penězích

Lidé s těžkým zdravotním postižením a lidé, kteří o handicapované pečují, už nebudou dostávat část příspěvku na živobytí v poukázkách. Sněmovna dnes přijala rozšířenou senátní verzi předlohy, jež stanoví okruh lidí, kterým budou úřady vyplácet tuto dávku výhradně v penězích. Novela o pomoci v hmotné nouzi nyní zamíří ve sněmovním znění k podpisu prezidenta.

Plně peněžitá dávka se podle ní vrátí také lidem v pobytových zařízeních sociálních služeb. Dále budou mít výjimku z výplaty části dávky v poukázkách lidé s příspěvkem na živobytí do 500 korun měsíčně, lidé, kteří jsou celý měsíc v nemocnici, lidé s omezenou svéprávností, lidé s nejtěžším zdravotním postižením a invalidé ve třetím stupni. Úřady práce by také nemusely dávat poukázky v případech "hodných zvláštního zřetele".

Rozšířenou senátní verzi předlohy podpořilo všech 169 přítomných poslanců.

Úřad práce musí dávat potřebným lidem poukázky od loňského prosince. Zákonodárci toto opatření zavedli ve snaze zamezit zneužívání dávky. Lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí přes půl roku v posledním roce, dostávají v poukázkách 35 až 65 procent této dávky. Za poukázky si mohou koupit potraviny, základní drogistické potřeby, dětské a lékárenské zboží, školní potřeby a oděvy, nikoli cigarety nebo alkohol.

Autoři poslanecké novely tvrdí, že povinné poukázky v praxi zvýšily byrokracii a přinesly některým lidem problémy v obcích, kde získání zboží za poukázky není dostupné. Poukazovali rovněž na přeprodej poukázek pod cenou.

Senátoři navíc upřesnili část předlohy, podle níž budou moci v případě potřeby získat doplatek na bydlení lidé v zařízeních služeb následné péče. Z předlohy naopak vypadlo na jejich popud ustanovení, podle něhož by byly vždy v hotovosti vypláceny příspěvky na dietní stravování.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 10. prosince 2018

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď