Praha - Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítá tvrzení, že snížení červnové mimořádné valorizace bylo retroaktivní a nabouralo očekávání zvýšení důchodů. Věří v to, že vláda u Ústavního soudu zákon obhájí. Řekl to novinářům. Na Ústavní soud se se stížností na zákon, který upravuje jednorázově nižší přidání, obrátila ve čtvrtek skupina senátorů a dnes také poslanci opozičního hnutí ANO. Poukazují na zrychlené projednávání ve stavu legislativní nouze a případnou retroaktivitu a narušení legitimního očekávání penzistů a penzistek.
"To já jednoznačně odmítám, protože znění zákona, které bylo platné, jasně říkalo, že vláda musí stanovit (zvýšení důchodů) v nařízení – v tomto případě nejpozději do 23. března. Logicky do té doby, dokud vláda nestanoví, nevzniká žádné legitimní očekávání, protože to bychom potom mohli na každou měsíční zprávu o nárůstu meziměsíční inflace, kterou zveřejní Český statistický úřad, pohlížet jako na zvýšení legitimního očekávání. Opravdu legitimní očekávání by bylo nabouráno tehdy, kdybychom po 23. březnu přišli s legislativní změnou, která by měla ambici upravit tu mimořádnou valorizaci," je přesvědčen Jurečka.
Důchody se kvůli inflaci zvýší mimořádně znovu v červnu. Fialova vláda prosadila jednorázově nižší přidání. Zdůvodnila to zpomalením růstu výdajů a zadlužování. Průměrný starobní důchod se tak nezvýší o 1770 korun podle původních zákonných pravidel, ale o 760 korun podle jednorázově snížené verze. Do konce roku tak bude potřeba místo 34,4 miliardy korun zhruba 15,4 miliardy. I tato částka je na dluh. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová dnes na tiskové konferenci řekla, že kabinet snížením valorizace letos "obral důchodce" o 7000 korun.
"Jenom podotýkám, že my jsme valorizaci nezrušili, nevypnuli. Důchody i v rámci této mimořádné valorizace (v červnu) rostou o 760 korun, takže není to tak, že by někdo důchodcům snižoval důchody. Nic z toho není pravda," reagoval Jurečka.
Už ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že ministerstvo práce několik týdnů chystá argumenty za vládu pro Ústavní soud. "Dívali jsme se i na minulé nálezy Ústavního soudu. V tomto případě si stojíme za tím, že my máme silné argumenty, že to dokážeme u Ústavního soudu obhájit. Jsme na to připraveni," uvedl šéf resortu práce. Poukazuje na to, že za poslední rok a půl penze rekordně rostly. Poměr průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě se zvedl ze dvou pětin na polovinu.
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) snížení červnové valorizace znamená do roku 2030 celkové omezení výdajů zhruba o 250 miliard korun. Ročně je to asi 0,36 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Loni do penzí putovalo zhruba 600 miliard korun. Letos by to mohlo být kolem 690 miliard. Za první čtvrtletí skončil podle údajů ministerstva financí systém důchodového pojištění s deficitem 25,7 miliardy korun. Je to dosud nejhorší výsledek za první kvartál. Za celý rok by schodek mohl pak činit kolem 80 miliard korun.
ANO: Protiústavnost důchodové novely je v retroaktivitě či legislativní nouzi
Protiústavnost u vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí spatřuje opoziční hnutí ANO v retroaktivitě a ve způsobu projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Pod návrh na zrušení části novely, který dnes do podatelny Ústavního soudu (ÚS) přinesl právní zástupce hnutí David Rašovský, se podle ní podepsalo všech 71 poslanců ANO. Jedním z pilířů návrhu je také porušení procedurálních práv parlamentní menšiny, uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), podle kterého má podání 40 stran.
"Protiústavnost jasně spatřujeme v nepřípustné a zakázané retroaktivitě, v jednorázové úpravě valorizačního mechanismu, ke které došlo až poté, co vznikl na vyplacení zákonný nárok. Tudíž bylo jednoznačně narušeno i legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty," řekla Schillerová. Nárok podle ní vznikl na konci ledna 2023. Sněmovna novelu schválila v březnu. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl. Znění zákona podle něj jasně říkalo, že vláda musí stanovit zvýšení důchodů v nařízení nejpozději do 23. března.
Stav legislativní nouze byl podle Schillerové zneužit. Porušen byl jak jednací řád Sněmovny, tak ústavní pořádek, míní. Ústavní právník Jan Kudrna, který práci na podání k ÚS zastřešil, dnes řekl, že lze ve vládních materiálech z loňského září vysledovat, že kabinet očekával nutnost mimořádné valorizace penzí v letošním roce s ohledem na inflaci. Nešlo tak o mimořádnou situaci, která by mohla být základem pro vyhlášení stavu legislativní nouze.
Schillerová je přesvědčena o tom, že ÚS nakonec rozhodne tak, že část novely zruší. Pak by se podle ní museli za své kroky zodpovídat nejen členové kabinetu, ale všichni koaliční poslanci.
Vondráček doplnil, že z hlediska porušení procedurálních práv parlamentní menšiny bylo asi největším problémem omezení řečnické doby na dvakrát pět minut, a to už v diskusi o stavu legislativní nouze. Více než čtyři desítky poslanců podle Vondráčka tak nemohly vystoupit. Od roku 1989 se pak podle něj nestalo, že by byl omezen poslanec s přednostním právem.
Předseda ANO Andrej Babiš na jednání dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Sněmovna předtím po 83 hodinách od začátku schůze omezila vystoupení poslanců na nejvýše dvakrát pět minut, a to včetně řečníků s přednostním právem. Předseda lidoveckého klubu Marek Výborný to zdůvodnil tím, že opoziční obstrukce dosáhly míry destrukce.
Mluvčí ÚS Kamila Abbasi dnes ČTK řekla, že novelu napadla už ve čtvrtek skupina senátorů, za něž jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých. Další postup soudu nechtěla mluvčí nijak předjímat. Podle Abbasi navrhli senátoři zrušit celou novelu. Poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis.
ANO podle Schillerové o dřívějším podání skupiny senátorů nemá informace. "Kdyby to tak bylo a Senát byl rychlejší než my, tak se mírně mění procesní postavení, protože Ústavní soud je v tom poměrně rigidní, konzervativní a jakékoli další podání pak označuje jako vedlejšího účastníka," řekl Vondráček. "Ale obsah se projedná naprosto stejně," dodal.
Situace, kdy více aktérů zpochybnilo u soudu jeden právní předpis, v minulosti nastaly opakovaně, týkalo se to například církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh, ostatní odmítl, avšak z pisatelů udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.
Průměrná měsíční penze podle novely vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.
