Praha - V Česku mělo tento týden práci přes 122.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na odvodech příchozí letos zaplatí víc, než kolik jim stát poskytne na sociálních dávkách. Na tiskové konferenci po setkání s německým poslancem Seppem Müllerem (CDU/CSU) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj tak v ČR pracuje asi 60 procent ukrajinských uprchlíků mezi 18 a 65 lety. Müller řekl, že v Německu je to devět procent a ČR by mohla v unii posloužit jako příklad pro úspěšné zaměstnávání běženců.
"Jsme země, která má v přepočtu na obyvatele největší počet uprchlíků z Ukrajiny. Velmi dobře se nám daří adaptační a integrační proces a zapojení na pracovním trhu. Upravujeme pravidla tak, abychom ukrajinské uprchlíky co nejdříve zapojili... tento týden bylo aktivních na pracovním trhu více než 122.000 ukrajinských uprchlíků. To číslo nám kontinuálně roste," uvedl Jurečka.
Podle něj je v Česku teď kolem 360.000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně. Z dospělých mezi 18 a 65 lety má práci asi 60 procent, upřesnil ministr. "V letošním roce bude to, kolik zaplatí na odvodech, vyšší částka, než kolik stát vydá na jejich podporu," dodal šéf resortu práce. Sumu neupřesnil.
Podle poslance Müllera se Německo může z českých zkušeností poučit. "V Německu pracuje jen devět procent uprchlíků. Česko může být příkladem pro Evropu," uvedl poslanec Spolkového sněmu.
Podle Jurečky k vysoké zaměstnanosti uprchlíků v Česku přispělo nastavení podpory, která se změnila od července. Organizace na pomoc příchozím omezení pomoci ale kritizovaly, podle nich se lidé dostávají do obtížné situace a dluhů. Ministr řekl, že k začlenění běženců na pracovní trh v ČR přispěly výrazně i firmy a také nejnižší nezaměstnanost v unii s vysokou poptávkou po pracovních silách. Spolu s neziskovými organizacemi se ministerstvo snaží šířit informace v ukrajinštině o volném přístupu k práci bez povolení, minimální mzdě či výši výdělků v určitých profesích, vypočítal Jurečka.
Ministr a šéf vládních lidovců s Müllerem uvedli, že spolu mluvili také o opatřeních proti ilegální migraci, o azylovém řízení s běženci ještě před jejich příchodem do EU či o rychlejším navracení lidí, kteří nebudou mít na ochranu v Evropě nárok. Diskutovali také o krocích proti antisemitismu či o nastavení rozpočtů a zvládání zadlužování. Jurečka zmínil, že němečtí lidovci z CDU/CSU jsou pro českou KDU-ČSL "klíčový partner a spojenec".
