Praha - Ministerstvo práce chce dlužníkům umožnit splacení dluhů na odvodech na sociálním pojištění bez sankcí. Připravuje svou akci po vzoru milostivého léta. Návrh zákona by měl resort předložit v příštích týdnech. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). V Česku se nyní koná druhé kolo tříměsíčního milostivého léta, kdy se lidé mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí. Pokud do konce listopadu dlužníci splatí původní dluh neboli jistinu a 1815 korun odměnu exekutorovi, odpustí se jim penále, úroky a další platby. Exekuční řízení se uzavře. První taková tříměsíční oddlužovací akce se konala od loňského 28. října do letošního 28. ledna.
"To, co se opakovalo v prvním a druhém milostivém létu, se nechystá. Chystáme ale milostivé léto, které by mělo řešit otázku finančních a správních exekucí mého resortu, tedy například u České správy sociálního zabezpečení. Tady se opravdu chystáme, abychom princip milostivého léta aplikovali právě i na pohledávky a exekuce, které vznikly v rámci plateb na odvody sociálního pojištění," uvedl Jurečka. Termín, kdy by splacení dluhů na sociálních odvodech bez sankcí mělo být možné, zatím podle něj není možné upřesnit.
Ministerstvo nyní připravuje návrh zákona. "V příštích týdnech bychom ho měli poslat do meziresortního připomínkového řízení a poté na vládu tak, abychom mohli v příštím roce legislativní proces ukončili a mohli zákon aplikovat," řekl ministr.
O tom, že se v Česku připravuje další kolo milostivého léta pro dlužníky, mluvil na začátku září šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný. Zmínil, že ministerstva práce a financí připravují své zákony, které by se týkaly dluhů na daních a odvodech.
Ministerstvo financí svou chystanou normu zveřejnilo už v první polovině srpna. Pokud by podle předlohy dlužníci v určitém období srovnali nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Ministerstvo financí v podkladech k zákonu uvedlo, že chce ulevit v době zdražování zadluženým domácnostem a chce také snížit zátěž úřadů kvůli takzvaným bagatelním dluhům.
Odpuštění příslušenství při splacení větších dluhů a škrtnutí bagatelních nedoplatků u finanční či celní správy označili autoři zákona za "určitou formu daňové amnestie". Mohly by ji "využít vyšší desítky tisíc" dlužníků, uvedlo ministerstvo financí. Předpokládá, že lidé by mohli v milostivém létě splatit stovky milionů korun. Stovky milionů by pak rozpočet po odpuštění úroků naopak nezískal.
První milostivé léto se v Česku konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna a druhé kolo začalo 1. září a potrvá do konce listopadu. Obě tříměsíční akce se týkají dluhů u veřejných institucí, které vymáhá soudní exekutor. Nyní lidé mohou splatit původní dluhy bez sankcí a ukončit svá exekuční řízení, která začala před loňským 28. říjnem. Podrobné informace jsou na webu www.milostiveleto.cz.
Jurečka: ČR systém dávek uprchlíkům plně neotevře, ponechá humanitární dávku
Český sociální systém se ukrajinským válečným uprchlíkům plně neotevře. ČR bude příchozím dál poskytovat humanitární dávku. Podle evropského rozhodnutí o prodloužení doby dočasné ochrany pak upraví svůj zákon "lex Ukrajina". Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Humanitární dávku mohou získat lidé s vízem k dočasné ochraně. Tu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku. Evropská komise se už dohodla na prodloužení o rok, projednají to členské státy.
"Nepočítám s tím, že bychom ukrajinské uprchlíky plně pouštěli do sociálního systému České republiky, a to především z toho důvodu, že bychom to nebyli schopni personálně a technicky zvládnout... Počítáme, že v ´lex Ukrajina IV´ bychom měli reagovat na rozhodnutí, které by mělo prodloužit – neformálně už je to jisté - dočasnou ochranu za 31. březen o dalších 12 měsíců. Budeme reagovat úplně stejně. Prodloužíme možnost čerpat humanitární dávky," uvedl Jurečka. Minulý týden uvedl, že by při případném převedení uprchlíků do běžného systému dávek chyběli pracovníci na vyřizování a lhůty by se neúměrně prodloužily. Zmínil, že je nutné spíš propojit informační systémy.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo uprchlíkům přes 449.200 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba 35 procent z nich mají děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent tvořily ženy a přes pět procent jsou lidé nad 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt v ČR dosud nahlásilo 541.600 osob. Kolik běženců tady přesně pobývá, není jasné. V schengenském prostoru je volný pohyb. Část lidí se vrátila už do vlasti, část pokračovala případně do jiných států. Minulý týden Jurečka po jednání s kolegy z ostatních členských zemí zmínil, že by v ČR mohlo být kolem 320.000 uprchlíků.
V žádosti o humanitární dávku musí lidé dodat doklad o udělení dočasné ochrany a uvést i místo pobytu. Podle ministra se informace prověřují a propojují třeba s daty o vyplácení příspěvků na ubytování pro ubytovatele. Jurečka podotkl, že žadatelů o humanitární dávku ubývá, naopak roste počet pracujících uprchlíků. Podle údajů ministerstva práce v září humanitární dávku dostalo 141.000 lidí, tedy skoro o 100.000 méně než v jarních měsících. Do práce na konci září chodilo přes 87.800 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem.
Humanitární dávku 5000 korun vyplácí úřady práce lidem za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Jurečka před nedávnem oznámil, že minimum se od ledna kvůli inflaci zvýší.
