Jiří Kuliš: Veletrh je marketing v přímém přenosu

foto Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš.

Mezinárodní strojírenský veletrh byl důvodem pro stavbu prakticky všech pavilonů a všechny je zaplňuje. Všichni chtějí vystavovat v moderních pavilonech P, F, V, proto připravujeme další moderní halu D ve středu výstaviště, říká generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš.

Citát: Naši činnost jsme v posledním desetiletí zcela digitalizovali. Pro návštěvníky je určitě užitečná mobilní aplikace, která umožňuje sjednat schůzky s vystavovateli nebo snímat QR kódy. Letos se může návštěvník vydat po digitální stezce.

Mezinárodní strojírenský veletrh se pyšní přídomkem „nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě” s každoroční účastí více než 1600 vystavovatelů a 80 tisíc návštěvníků. Ze zahraničí přijíždí přes 50 procent vystavovatelů a desetina příchozích. Odkdy mu patří tento primát?

Platí to posledních dvacet let. Od doby, kdy se z MSV vydělila zemědělská technika do Techagra a auta do Autosalonu. MSV se takto stal veletrhem průmyslových technologií, nikoli produktů strojírenství jako dříve. Správně by se měl jmenovat Mezinárodní průmyslový veletrh.

Jaké byly historické milníky MSV?

Začalo to národní Výstavou československého strojírenství 1955. V rámci RVHP bránila vzniku mezinárodního veletrhu NDR, a to z důvodu konkurence pro Lipský veletrh. První mezinárodní veletrh se konal až v září 1959. Byl to však veletrh všeobecný, byť s převahou produktů strojírenství. Počátkem 70. let se začaly některé obory vydělovat, protože nestačilo místo v pavilonech. Dalším milníkem byl přechod na tržní ekonomiku, ke které veletrhy bytostně patří. Veletrh je koncentrovaný trh, obrázek trhu.

Co přinesla porevoluční léta?

Přechod na tržní ekonomiku znamenal velký boom pro veletrhy. Trh se otevřel zahraničí, vznikaly nové firmy, všichni se chtěli na novém trhu etablovat a prezentovat. „Devadesátky“ byly nejlepší veletržní léta. Vznikaly nové akce, některým se dobře daří stále – například Amper, Techagro, některé ztratily své opodstatnění – jako Autosalony, Invex.

Jakými změnami prošla společnost Veletrhy Brno, dříve BVV?

BVV spadlo bohužel do kuponové privatizace, třebaže typickým vlastníkem veletržní správy s výstavištěm v Evropě je veřejný sektor, město nebo kraj. Proběhl outsourcing a privatizace mnoha činností. BVV mělo počátkem devadesátých let přes tisíc zaměstnanců. Dnes 260. V minulých desetiletích proběhla podstatná modernizace výstaviště, čímž se brněnské výstaviště dostalo na evropský standard.

Jaké má společnost tržby a z čeho se tvoří?

Tržby se pohybují řádově okolo miliardy korun. Tvoří je organizace veletrhů, poskytování veletržních služeb, výstavba expozic, reklama, pronájem pavilonů a dalších nemovitostí pro neveletržní akce jako kongresy, firemní nebo kulturní akce. Více než 30 procent našich tržeb představuje vývoz služeb do zahraničí, byť jde o poskytování služeb zahraničním subjektům v tuzemsku.

Jak velké jsou investice, které jste v posledních letech provedli? Které vás čekají?

Areál výstaviště včetně informatiky potřebuje ročně desítky milionů korun na velké či menší opravy a údržbu. Největší investicí byl pavilon P, největší multifunkční hala ve střední Evropě o rozsahu tří fotbalových hřišť. Pavilon E byl přebudován na kongresové prostory. Připravujeme výstavbu nového pavilonu D a jeho propojení s pavilonem C. Rekonstrukcí a zlepšením prochází pavilon B. Máme rozsáhlý fundus výstavářského zařízení, který si zaslouží novou skladovou halu pod jednou střechou.

BVV organizuje během roku celou řadu výstavních akcí, ale vraťme se opět k MSV. Se kterými pavilony je bytostně spojen a jaké jsou jeho současné výstavní prostory?

MSV zaplní všechny použitelné pavilony výstaviště. MSV dal popud vzniku prakticky všech pavilonů. Pavilon Z byl vystavěn pro první MSV. Je symbolem výstaviště stejně jako funkcionalistický pavilon A, který symbolizuje vznik výstaviště. Dnes chtějí všichni vystavovat v moderních pavilonech P, F, V. Proto plánujeme už zmíněnou moderní halu D ve středu výstaviště.

Jaké změny prodělávala vnitřní infrastruktura? Například internetová připojení, mobilní aplikace?

Pavilony jsou náš hardware, v jejich útrobách jsou uloženy veškeré potřebné technologie. Včetně WiFi a pevné internetové infrastruktury. Naši činnost jsme v posledním desetiletí zcela digitalizovali. Pro návštěvníky je určitě užitečná i mobilní aplikace, která umožňuje sjednat schůzky s vystavovateli nebo snímat QR kódy z exponátů, aby nemuseli tahat těžké tašky papírových prospektů jako dříve.

Na MSV jsou vždy zastoupeny všechny klíčové oblasti strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Letošní motto zní Průmysl 4.0 a digitální továrna. Jak se hledá rovnováha mezi „starým” a „novým”?

Symbolem MSV jsou stále ozubená kolečka, ta ve strojích budou nadále. Digitalizace průmyslu je budoucnost a veletrh musí ukazovat budoucnost. Takže na MSV přibývají k ozubeným kolečkům jedničky a nuly.

Často se vede polemika, zda mají v éře internetu a různých komunikačních nástrojů stále ještě význam akce jako jsou fyzické veletrhy. Jaký je váš názor?

Veletrhům se celosvětově daří. Jde o „live marketing“, marketing naživo, kde důležitou roli hrají emoce, lidský kontakt, což je nenahraditelné. Internet je komplementární médium. Když budu chtít provokovat, řeknu vám, že veletrhy jistě přežijí tištěná média.

Na co byste speciálně pozval návštěvníky letošního MSV?

Návštěvník se může vydat po digitální stezce. Expozice vystavovatelů, kteří mají k digitalizaci průmyslu co říci, budou označeny, a mobilní aplikace je na stezku digitalizace navede. Návštěvníci tradičně oceňují expozici 3D tisku, letos k ní přibude zvláštní expozice Digitální továrna 2.0 s praktickými ukázkami digitalizace průmyslu, které předvede Microsoft, ABB a další.

Jiří Kuliš

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na zahraniční obchod.

Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš. V letech 1976–1992 pracoval na různých manažerských pozicích ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy. Před odchodem do diplomacie zastával v letech 1990–1992 pozici obchodního ředitele. V letech 1992–2005 působil jako chargé d`affaires mise České republiky na Novém Zélandu, následně jako obchodní rada pro Austrálii a Nový Zéland, obchodně-ekonomický rada ČR v Japonsku a ve Washingtonu, USA. Od roku 2006 pracoval jako konzultant managementu Veletrhů Brno a.s. Od prosince 2009 zastává pozici generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno, která je vedoucí veletržní správou v regionu střední Evropy. Mluví plynně německy, anglicky a rusky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pátek 18. října 2019

Očekáváme v 21:00 15°C

Celá předpověď