Lány (Kladensko) - Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, není možné toho moc udělat, píše se v záznamu slov prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který dnes experti otevřeli na zámku v Lánech na Kladensku. V pětistránkovém dopisu, který Masaryk údajně nadiktoval svému synu Janovi, se píše, že se blíží konci, a radí, jak zorganizovat jeho pohřeb. Dopis novinářům prezentovala historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Dokument podle ní vypadá autenticky, nevznikl ale podle ní těsně před Masarykovou smrtí v roce 1937, jak se předpokládalo, ale nejspíš v létě 1934.
Fotogalerie
"Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní," citovala Hájková z dopisu, který byl na zažloutlých listech téměř celý napsaný v angličtině. "Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi," citovala další slova. Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Otevření dokumentu se dnes v Lánech zúčastnil prezident Petr Pavel.
Rukopis je podle Hájkové obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými znaky, číslování listů dodal Sum. Hájková odhadla, že dopis vznikl v létě 1934, kdy se Masaryk domníval, že umírá. Podle ní u tohoto záznamu mohli být i jiní lidé, třeba Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.
Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. "Dejte jim co si zaslouží, ale ne více," parafrázovala Hájková Masarykova slova. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.
Masaryk ve stáří často plynule přecházel mezi češtinou a angličtinou, kterou pravděpodobně mluvil s manželkou Charlottou. Jedním ze slov z češtiny, které se v dopise objevují, je "funus". "Musíte udělat velký funus," citovala z dokumentu Hájková. "Proč kolem toho dělat velké šarády, protože jsem byl stejně hloupý jako ti ostatní, ale ať udělají funus," parafrázovala ale další část textu. Připomněla, že Masaryk chtěl mít prostý hrob s rodinou. "Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát, jenom si musíte koupit nové šaty," citovala Hájková další věty z narychlo přeloženého dokumentu.
Obálka i s obsahem se po otevření vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
Výsledky další analýzy dopisu se slovy Masaryka by mohly být do měsíce
Výsledky další analýzy dnes zveřejněného dopisu se záznamem slov prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka by mohly být do měsíce. Badatelé budou dopis zkoumat i při odborném workshopu a právě po něm by mělo následovat uveřejnění závěrů, řekl ČTK ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
"My to nechceme uspěchat, ještě se na to budou muset podívat naši restaurátoři," vysvětlil ředitel. Restaurátoři zřejmě udělají i chemickou analýzu dopisu. Podle ředitele bude vhodné, aby dokument na historickém workshopu probádalo více nezávislých historiků a teprve pak výsledky předali veřejnosti. "Já mám možná lichou obavu, možná jsem příliš jako už ve vleku událostí, co teď vlastně probíhají v tisku, ale mám obavy, aby se nevytrhávaly věty z kontextu a nějak se neinterpretovaly úplně jinak," doplnil ředitel.
Forma otvírání dopisu v živém vysílání podle něj pomohla zvýšit povědomí o práci archivu a zároveň popularizovat historii včetně Masaryka. "Šlo o to dát tomu kontext a Český rozhlas byl pro nás seriózní médium, které vlastně ten kontext u toho udělá, aby se nečekala nějaká senzace, ale abychom mohli důstojně připomenout Masaryka ve všech možných kontextech, a to se myslím podařilo," dodal Vojáček. Obsah dopisu, včetně rozsahu, ho překvapil.
Dcera jednoho z posledních tajemníků Jana Masaryka Alenka Soukup řekla serveru Seznam Zprávy, že je šťastná, že při otevírání dopisu byla. "Dopis byl u nás doma. Spolu s otcem, matkou a Sumem jsme obsah znali, ale nikdy jsem to neřekla. Nebylo to pro mě těžké o tom nemluvit," uvedla. Její otec Lumír Soukup měl dopis u sebe až do 90. let.
Vlastenectví je láska k národu, ne nenávist k ostatním, citoval Pavel slova TGM
Vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, připomněl prezident Petr Pavel slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka před otevřením obálky s možnými Masarykovými posledními slovy. Pavel promluvil ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu (ČRo). Masaryk se podle něj stal symbolem založení státu na demokratických principech.
Pavel řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ale svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.
Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. "Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout," řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.
