Praha - Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo 13. a 14. června 2003 a voliči v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se vyslovilo 77,33 procenta lidí, kteří dorazili k urnám, účast mírně přesáhla 55 procent. Za 30 let samostatnosti to bylo jediné všelidové hlasování, v ČR totiž stále neexistuje zákon o všeobecném referendu.
Výsledek referenda, který umožnil vstup do EU, tehdy přivítaly vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a také opoziční ODS, která byla tehdy známá kritikou podoby evropské integrace. Komunisté naopak vstup do EU svým příznivcům nedoporučovali. Aby se referendum vůbec mohlo konat, přijal parlament jednorázový ústavní zákon. Na normu, která by umožnila vypsat referendum třeba na popud zákonodárců nebo petice, se totiž marně čeká už od roku 1993.
Cesta České republiky do EU začala v lednu 1996, když český premiér Václav Klaus předal v Římě do rukou tehdejšího nejvyššího představitele EU, předsedy italské vlády Lamberta Diniho, českou žádost o členství v unii. Česká strana doprovodila žádost memorandem, v němž zdůvodnila svůj zájem o vstup do EU a uvedla historické, politické a ekonomické důvody, které ji k tomuto kroku vedly.
Po mnoha složitých jednáních, kdy Česká republika musela splnit řadu podmínek týkajících se mimo jiné sladění legislativy, podepsali 16. dubna 2003 na summitu EU v Aténách zástupci 15 členských EU a tehdy již deseti kandidátských zemí smlouvu o přistoupení. Od tohoto data byla ČR pozorovatelem mimo jiné v Evropském parlamentu (EP) či ve všech Radách ministrů.
Novou členskou zemí se Česká republika stala necelý rok po referendu, 1. května 2004. V pořadí páté a historicky největší rozšíření rozšířilo EU z 15 na 25 členských zemí. Kromě ČR se novými členy staly i Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Později přibyly ještě Bulharsko s Rumunskem (2007) a Chorvatsko (2013), naopak v lednu 2020 unii opustila Británie. Nyní tak má EU 27 členů.
