Jasná slova, ale i dialog, říká Maas o přístupu k Rusku

foto Německý ministr zahraničí Heiko Maas (na snímku z 3. května 2021).

Berlín/Brusel - Evropa musí s Ruskem jednat jasně, zároveň ale musí být ochotná k dialogu. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Uvedl také, že je potěšen zklidněním situace na ukrajinsko-ruských hranicích a že vztahům s Moskvou by prospělo uskutečnění summitu prezidentů USA a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina. Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara bude EU dál jednat o možnosti společné reakce na útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích.

"Vůči Rusku musíme být jasní ve slovech, zároveň musíme být připraveni k dialogu, a to nejen v souvislosti s východní Ukrajinou, ale i s jinými tématy," řekl Maas. Stažení ruských vojsk od hranic s Ukrajinou označil za klíčový předpoklad pro uvolnění napětí. "Jsem mimořádně potěšen a s ulehčením sleduji, že se tamní situace zklidnila," řekl.

Problematické podle Maase je, že jádro sporu se dosud nepřiblížilo k vyřešení. "Čím déle bude řešení konfliktu na východní Ukrajině odkládáno, tím více bude hrozit rychlá eskalace napětí," řekl. Pomoci by k tomu mohlo nejen setkání takzvané normandské čtyřky, kam patří Ukrajina, Francie, Německo a Rusko, ale především summit Bidena s Putinem.

"Je velmi důležité, aby se summit uskutečnil," řekl Maas o možném setkání obou prezidentů, které Biden navrhl, ale které ještě Putin nepotvrdil.

K jednání normandské čtyřky Maas řekl, že je nutná ochota všech účastníků problémy řešit. "Setkání je smysluplné jen tehdy, pokud jsou strany připraveny se nejen sejít, ale také dosáhnout pokroku," uvedl. Zda by se takové setkání mohlo uskutečnit ještě před zářijovými parlamentními volbami v Německu, jasné není.

O dalších problémech vztahů Západu a Ruska dnes Maas nehovořil. Jedním z témat, které přístup Evropy k Moskvě ovlivňuje, je i česko-ruská diplomatická roztržka kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Česko tvrdí, že za explozí stojí ruské tajné služby, což Moskva popírá.

Česko s Ruskem si kvůli incidentu vzájemně vyhostily desítky diplomatů. Několik ruských diplomatů pak jako výraz solidarity s Prahou poslaly domů také Slovensko či trojice pobaltských států. Německo, ale ani další západoevropské země zatím na českou výzvu k podobnému kroku nereagovaly.

Mluvčí německého ministerstva zahraniční k tomu uvedla, že německá solidarita s Prahou spočívá v podpoře české vlády a také v podpoře personálně ochromeného českého velvyslanectví v Moskvě, kterému německá ambasáda nabízí výpomoc při udržení chodu.

K vyhoštění ruských diplomatů se ale Berlín nechystá. Podle zdrojů ČTK se Německo cítí náhlým jednáním Česka zaskočeno, neboť vykázání diplomatů nebylo dobře s ostatními zeměmi Evropské unie projednáno. Situaci neprospívá ani vnitropolitický vývoj celé kauzy, který narušuje obraz jednoty Česka. Vnitropolitické dění ale Německo komentovat odmítá, zdůrazňuje nicméně, že případ Vrbětic bere velmi vážně. To ČTK řekla i vládní mluvčí Ulrike Demmerová, podle které má Berlín zájem na plném objasnění incidentu.

Metnar: EU bude dál projednávat reakci na Vrbětice

Evropská unie bude dál jednat o možnosti společné reakce na útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích. Novinářům to dnes řekl český ministr obrany Lubomír Metnar po jednání s kolegy z unijních zemí. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě dali představitelé některých států najevo, že stále uvažují o vyhoštění ruských diplomatů.

Vztahy mezi Prahou a Moskvou se vyostřily v polovině dubna po zveřejnění závěrů českých tajných služeb, podle nichž za výbuchem, který ve Vrběticích v roce 2014 zabil dva lidi, stála ruská vojenská rozvědka GRU. Česko se poté rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky lidí a početně srovnat její stav s českým velvyslanectvím v Moskvě. Solidárně s ním vyhostilo několik Rusů také Slovensko či pobaltské státy. Moskva reagovala recipročním vypovídáním. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell rovněž vyjádřil jménem členských zemí Česku jasnou podporu a odsoudil ruské aktivity.

"Ze strany Borrella zazněla opět ta podpora, kterou zopakoval, a dále že tento proces nekončí, že to nadále budou projednávat," řekl po ministerské schůzce českým novinářům Metnar. Dodal, že podporu Česku zopakoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se k jednání unijních ministrů rovněž připojil.

Podle slovenského ministra Nadě během jednání zástupci některých zemí uvedli, že u nich stále probíhá diskuse o možném solidárním vypovězení ruských diplomatů, na které může nakonec dojít. "Všichni okolo stolu se shodli na tom, že je to absolutně nepřijatelné a vyjádřili velkou míru solidarity s Českou republikou," řekl ČTK Naď.

Dosavadní reakce evropských zemí nebyla tak silná, jako v případě otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury, za níž v roce 2018 podle závěrů vyšetřování stála stejná dvojice ruských zpravodajců. Tehdy v solidaritě s Británií vyhostily diplomaty na tři desítky států včetně většiny unijních zemí.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 3:00 20°C

Celá předpověď