Praha - Jedno z nejtemnějších období moderních československých dějin, 50. léta 20. století, přibližuje nová výstava v Národním muzeu. Období politických procesů, justičních vražd i víry v lepší svět budovaný za cenu nesvobody a zločinů líčí jako dobu, která proměnila společnost na desítky let dopředu. A některé prvky, které režim přinesl, jsou podle historika Michala Stehlíka patrné v české společnosti dodnes. Stehlík dnes novinářům řekl, že výstava líčí 50. léta především jako dobu veliké změny.
Fotogalerie
Zahrnuje období mezi lety 1948 a 1960. Komunistický puč a následné roky se dotkly všech oblastí společenské struktury Československa, včetně ekonomiky, kultury, politiky či zahraničního ukotvení země, ve které se zásadní politickou silou stala Komunistická strana Československa. Ústředním bodem výstavy je smrt dvou komunistických vůdců J. V. Stalina a Klementa Gottwalda.
Výstava na prezentaci mnoha kontrastů chce utvářet ucelený obraz doby prostřednictvím stěžejních událostí. Začíná válečnými ozvuky, ukazuje měnovou reformu, proces s Miladou Horákovou a Josefem Toufarem, propagandistický filmový průmysl, dobový tisk s tématy korejské války, kolektivizaci venkova či třetí odboj, ale také olympijské úspěchy Emila Zátopka a Áji Vrzáňové a exilové a samizdatové materiály. Diváci uvidí šaty československé krasobruslařky z období před její emigrací, hokejové rukavice Vladimíra Zábrodského, uniformu Sboru národní bezpečnosti z 50. let či poukázku z tábora nucených prací.
Autoři výstavy kladou důraz třeba na takové aspekty doby, jako je militarizace nejen slovníku, který se takto mění v každé krizi, ale i na obecnou militarizaci. "Armáda v té době má nejvyšší počet v naší historii, 300.000 lidí ve zbrani, kteří čekají na válku proti Západu, válka a armáda se objevovaly všude. Třetina našeho průmyslu je zbrojního, to je obrovská investice do očekávané války v první půlce 50. let," řekl Stehlík.
V každé z hlavních částí je pak vedle fotografií, archiválií či muzejních exponátů také zvuková nahrávka. V ní se autoři výstavy podle Stehlíka pokusili o jakousi alternativní historii - jde o fiktivní reportáž novináře, který zkouší o dané době referovat tak, jako by ho neomezovala cenzura. "V politice je reportáž o tom, že zjišťuje, že všude sedí sovětští poradci, kteří o všem skutečně rozhodují, v reportáži ze společnosti navštíví řeznictví po měnové reformě a zjišťuje, že je prázdné a z jakých důvodů," přiblížil část výstavy Stehlík.
Vystaven je motor jedné ze stíhaček, která v roce 1959 havarovala na československém území a západoněmečtí piloti byli v Československu tři měsíce vyslýcháni a přemlouváni k emigraci do Československa; odmítli to a byli vráceni na západoněmecké území, řekl Stehlík. Zajímavostí je podle něj i unikátní medaile věnovaná ministerstvem financí a státní mincovnou J. V. Stalinovi k 70. narozeninám. Medaile byly vyrobeny dvě, z nichž jednu obdržel Stalin a druhou má ve sbírkách Národní muzeum.
