Jahodové léto na pohodu

foto Tomáš Jarolím z Předměřické, a.s

Rozmačkané s cukrem, se šlehačkou, na dortu, se šampaňským: sladkou chuť jahod má snad každý z nás spojenou s bezstarostným létem a pohodou. V Předměřicích nedaleko řeky Jizery si dávají záležet hlavně na tom, aby vám jejich jahody chutnaly především samotné a byly vždy maximálně čerstvé. Je to věda.

Fotogalerie

Jahody má na zahrádce vysazené snad každá babička a jejich sbírání patří k oblíbeným dětským zálibám. Pěstování jahod ve velkém je však od několika keříků na malém záhonu diametrálně odlišné, třebaže cíl je stejný – také jahody z Předměřic musí každému chutnat jako ty od babičky.

Tradice pěstování jahod poblíž řeky Jizery nedaleko Staré Boleslavi je dlouhá několik desítek let. Hlavním sklizňovým měsícem je červen, kdy se tu kolem jahod točí až 150 zaměstnanců a každý den se expeduje až 30 tun jahod. Zahájení sklizně začíná na předměřické farmě už kolem poloviny května a podle počasí trvá až do poloviny října. „Na poli probíhá sklizeň zhruba pět týdnů v roce, u foliovníků je mnohem delší,“ vysvětluje Tomáš Jarolím z Předměřické, a.s., která pěstuje jahody v Pojizeří na osmi hektarech zakrytých foliovníky a na 30 hektarech polní plochy. „A pokud se ptáte na způsob úpravy, já mám jahody nejraději čerstvé bez ničeho. Několikrát do roka si je dovedu představit i rozmačkané se smetanou,“ dodává s úsměvem.

Když se jahody vznáší nad zemí…

Právě foliovníky určitě stojí za bližší průzkum, protože pěstování jahod v nich s sebou nese jistá specifika. Jahody jsou zde zavěšeny asi metr nad zemí, takže se po celou dobu ani nedotýkají země. Foliovníky kromě toho chrání rostliny před nepřízní počasí, výkyvy teplot i škůdci. Jejich velkou výhodou je možnost je otevírat, a díky tomu regulovat proudění i teplotu vzduchu. „Ve foliovníku vyroste jahoda kvalitnější, čistší, barevně ucelená a chuťově možná i trochu jemnější, byť zrovna v tom je rozdíl skutečně nepatrný,“ říká Tomáš Jarolím. Oproti tomu jahoda pocházející z pole se může jedna od druhé lišit i velikostně. Také na poli je jahodám věnována odpovídající péče – jsou podložené slámou, aby se neušpinily. Jahoda z pole má červenější barvu, a protože rychleji dozrává, musí se rychleji sklidit.

Dešťovka, ale i voda z Jizery

Foliovníky mají ještě jeden významný přínos, který se jeví jako čím dál důležitější. Dešťová voda, která spadne na všechny folie na zmíněných osmi hektarech, je okapy svedena do záchytných nádrží a následně promyšleným systémem závlahy rozvedena k jednotlivým rostlinám jak ve foliovnících, tak na poli. V případě, že prší málo, využívají v Předměřicích k zalévání vodu z nedaleké řeky Jizery, kterou přivádí do areálu potrubím. „Efektivní hospodaření s vodou a ekologický přístup k závlaze je rok od roku důležitější. Věnujeme tomu skutečně mimořádnou pozornost,“ zdůrazňuje Tomáš Jarolím.

Proč nejlépe trhají ženy?

Řádky s jahodami se v sezóně procházejí několikrát denně, aby se vždy sklidily ty nejvybarvenější kusy ve stavu optimální zralosti. Na první pohled to možná nevypadá, jenže sklízení jahod je pěkná věda. Během celého procesu musí vše běžet jako na drátkách, aby zákazník dostal sladké ovoce v té nejlepší kvalitě. Jahody se jeden den sklidí přímo do recyklovatelných vaniček, pak se zchladí na dva stupně, aby se zastavilo jejich zrání a ten samý večer či v noci už odjíždí do skladů, aby další den mohly být na pultech prodejen PENNY. Ti nejzručnější zvládnou sklidit ve foliovníku až 50 kg jahod za hodinu, což znamená půl tuny jahod za směnu. „Je to výjimečné, ale je to možné,“ líčí Tomáš Jarolím a s úsměvem dodává, „Pokud toho někdo dosáhne, tak výhradně ženy. Ptáte se proč? No, protože ženy přece umí všechno nejlépe.“

Speciál-Předměřická
00.00.0000, 00:00, zdroj: PR

Každá hodina se počítá

PENNY přispělo ke zrychlení celého procesu a odstranění zbytečné ekologické zátěže, jak potvrzuje Tomáš Jarolím: „Jsme moc rádi, že PENNY změnilo prodejní politiku a prodává jahody na váhu. Nemusíme přesně vážit každou vaničku a není ani nutné balit jahody do plastové ochranné folie. Díky tomu odpadá další logistika i ekologická zátěž a celý proces to urychluje natolik, že se jahody dostanou k zákazníkovi minimálně o 24 hodin dříve.“

Pro dokonalou chuť jahod je přitom každá hodina důležitá. Jahody z dovozu, například ze Španělska, k nám musí urazit cestu až 2,5 tisíce kilometrů, což trvá minimálně pět šest dní. Tomu musí být přizpůsobena i sklizeň, aby plod cestu vůbec zvládl. „Je nevyhnutelné, aby se v takových případech používalo více chemie,“ vysvětluje Tomáš Jarolím a doplňuje, „Dováží se také jiné odrůdy, které sice vydrží cestu, ale nejsou chuťově tak dobré, protože v sobě mají méně cukru.“ Je to právě cukr, který způsobí, že jahoda rychleji shnije.

Nejen sklizeň, ale i sazenice

Nejen kolem sklizně, ale také práce kolem sazenic vyžaduje dokonalou souhru a plánování. „Jahody máme stáleplodící od května do října, ale poté se zhruba 80 procent rostlin zlikviduje,“ poodhaluje jeden z agronomických tajů Tomáš Jarolím a pokračuje, „Zhruba 20 procent rostlin se nechá přezimovat, abychom měli v květnu na začátku příští sezony co sklízet. Zbytek se obnovuje novou sadbou, kterou kupujeme většinou v Itálii.“ Koloběh starostí o pole a rostliny tím nekončí, protože jahody zůstávají vysazené na polích zhruba dva až tři roky,. Následně se musí celé pole zorat a zasadit na něj jiná plodina, přičemž jahody se opět vrací až třetí rok.

Líní čmeláci a hodní predátoři

Nesmírně důležitou roli v celém jahodovém procesu hraje hmyz. „K opylování jahod používáme čmeláky, které kupujeme na speciálních chovatelských farmách. Včely použít nejdou, ty by nám uletěly, ale čmeláci jsou líní, takže jsou pro naše potřeby úplně ideální,“ říká Tomáš Jarolím. Tím úloha hmyzu u jahod nekončí, protože v Předměřicích aplikují i takzvanou biologickou ochranu, díky které se používá jen naprosto nezbytné minimum chemie a pesticidů. „Tento způsob ochrany rostlin spočívá v tom, že mezi porosty jahod nasadíme hmyzí predátory, kterým říkáme hodní predátoři, a ti požírají mšice, molice a všechen hmyz, který rostlinám škodí,“ objasňuje důležitost hmyzu Tomáš Jarolím. Každá jahoda z Předměřic, která svou chutí a sladkostí přispívá k pohodovému létu, tak skrývá dlouhý příběh. Zkuste si ho promítnout před očima, když se do ní zakousnete…

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je úterý 7. července 2020

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď