Tel Aviv/Washington - V Izraeli se dnes večer schází vláda kvůli schvalování dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutí Hamás v Pásmu Gazy a propuštění tam zadržovaných rukojmích. Před tím o dohodě, kterou zprostředkovaly Spojené státy a další země, jednal izraelský bezpečnostní kabinet, tedy užší vládní grémium, v němž zasedají zejména ministři odpovědní za zahraniční, bezpečnostní či obrannou politiku.
Mluvčí izraelské vlády už dříve během dneška řekla, že příměří začne platit 24 hodin po schůzi vlády. Dalších 72 hodin po této lhůtě mají být propuštěna izraelská rukojmí držená v Pásmu Gazy.
Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir podle agentury Reuters před jednáním vlády řekl, že ji svrhne, pokud nebude Hamás rozpuštěn. Server The Times of Israel píše, že jednání bezpečnostního kabinetu se o několik hodin protáhlo kvůli Ben Gvirovu požadavku, aby Izrael odmítl propuštění určitých palestinských vězňů, včetně těch odsouzených za terorismus.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmích držených v Pásmu Gazy. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Podle dohody Izrael propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.
Izraelští rukojmí budou podle Trumpa propuštěni v pondělí nebo úterý
Izraelští rukojmí budou propuštěni v pondělí nebo úterý, prohlásil prezident Trump a dodal, že věří, že příměří v Pásmu Gazy povede k trvalému míru. Prezident podle agentury Reuters na jednání kabinetu uvedl, že údery proti Íránu byly významné pro dosažení dohody o ukončení války v Pásmu Gazy. Toto palestinské území podle něj bude pomalu obnovováno za přispění zemí v regionu.
"V noci jsme dosáhli významného průlomu na Blízkém východě," uvedl Trump. "Ukončili jsme válku v Gaze, a ve skutečnosti jsme na mnohem větším základě nastolili mír, doufejme trvalý mír na Blízkém východě," dodal americký prezident. Trump také poděkoval řadě států, včetně Egypta, Jordánska, Kataru, Turecka, Saúdské Arábie či Indonésie za jejich roli při dosažení dohody.
"Z pohledu Hamásu, přišli pravděpodobně o 70.000 lidí. To je velká odplata," cituje Trumpa server The Times of Israel s tím, že podle oficiálních údajů platných k měsíci srpnu zabila izraelská armáda přibližně 22.000 ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem při izraelských útocích zahynulo od počátku války přes 67.000 lidí. Tyto údaje, které OSN považuje za věrohodné, nicméně nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.
V reakci na otázku novinářů Trump uvedl, že nemá názor na možnost dvoustátního řešení po uzavření příměří v Pásmu Gazy. "Budu se řídit tím, na čem se dohodnou," cituje Reuters Trumpa. Na další otázku, co mohou Palestinci očekávat, Trump odpověděl: "Vytvoříme něco, kde mohou lidé žít. Vytvoříme lepší podmínky pro lidi."
Prezident podle agentury AFP řekl, že se bude snažit být v Egyptě při podpisu dohody. Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který se ve středu zapojil do jednání o dohodě v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, dnes podle AFP při setkání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím Trumpovu návštěvu potvrdil. "Prezident je z cesty do Egypta skutečně nadšen, a plán je, že přijede příští týden," uvedl Witkoff.
Trump dále podle Reuters uvedl, že souhlasil s projevem v izraelském Knesetu a že ho přednese, pokud si to budou tamní činitelé přát. Neuvedl nicméně, kdo ho o projev v izraelském parlamentu požádal.
Trump též zmínil Írán. Podle prezidenta údery proti Íránu přispěly k dosažení dohody o ukončení války v Pásmu Gazy, nedodal však jakým způsobem. Nebýt úderů Írán byl podle něj nyní měl pravděpodobně "mnoho jaderných zbraní". Dvanáct dní trvající izraelské útoky proti íránským cílům, do nichž se jednorázově zapojily i Spojené státy, byly vedeny s proklamovaným cílem zničit íránský jaderný a balistický program.
"Nikdo nebude nucen odejít z Pásma Gazy," uvedl Trump později během schůzky s finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Bílém domě. V únoru přitom Trump navrhoval přesídlení obyvatel Pásma Gazy do okolních arabských zemí a přeměnu území na "riviéru Blízkého východu".
Izrael zahájil ofenzivu v palestinské Gaze v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Část rukojmích už Hamás propustil výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, ale asi jen 20 je stále naživu. Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zemřelo od začátku války při izraelských útocích v Gaze přes 67.000 Palestinců bez rozlišení, zda se jedná o civilisty, či ozbrojence.
Politici ve světě vítají dohodu mezi Izraelem a Hamásem, chtějí její realizaci
Dohodu mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, generální tajemník OSN António Guterres, indický premiér Naréndra Módí či zástupci Číny, Saúdské Arábie a Jordánska. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmích. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítal i Írán, který však varoval před možnými izraelskými snahami porušovat závazky z dohody vyplývající.
"Vítám zprávu, že bylo dosaženo dohody ohledně prvního stupně plánu prezidenta Trumpa na mír v Pásmu Gazy," uvedl Starmer. "Dohodu je nyní nutné neprodleně a plně realizovat," uvedl dále Starmer, který vyzval také k odstranění všech překážek pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Macron na síti X upozornil na úsilí prezidenta Trumpa a zprostředkovatelů z Kataru, Egypta a Turecka, kteří přispěli k vytvoření dohody. "Tato dohoda musí znamenat konec války a začátek hledání politického řešení založeného na principu dvou států," doplnil. Připomněl také dnešní setkání v Paříži, kde mají diplomaté jednat o předání moci v Pásmu Gazy. Izraelští vládní politici vznik samostatného palestinského státu dosud odmítají.
Dohodu přivítal i generální tajemník OSN Guterres, který také ocenil diplomatické nasazení Spojených států, Kataru a Egypta. "Utrpení musí skončit," prohlásil Guterres s tím, že OSN podpoří plné provedení dohody.
Saúdskoarabská diplomacie dnes dohodu o první fázi Trumpova plánu uvítala s tím, že představuje významný krok k docílení spravedlivého a trvalého míru v regionu a začátek zmírnění utrpení Palestinců.
Také Jordánsko dohodu ocenilo s tím, že musí vést k ukončení války, výměně izraelských rukojmích za palestinské vězně, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a doručení humanitární pomoci.
Írán podle agentury Reuters dohodu také přivítal, vyzval však mezinárodní společenství, aby Izraeli zabránilo porušovat v Pásmu Gazy jeho závazky. "Írán vždy podporoval jakoukoli akci a snahu, zahrnující zastavení genocidní války, stažení okupačních sil, přísun humanitární pomoci, propuštění palestinských vězňů a zajištění základních práv Palestinců," cituje agentura AFP z prohlášení íránského ministerstva zahraničí, které nezmínilo izraelské rukojmí.
Podle indického premiéra Módího dohoda mimo jiné odráží silné vůdcovské schopnosti šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua. "Doufáme, že propuštění rukojmích a posílení humanitární pomoci pro lidi v Pásmu Gazy přinese úlevu a umožní stálý mír," uvedl Módí na síti X.
"Čína doufá, že v Pásmu Gazy bude co nejdříve dosaženo trvalého a úplného příměří, aby se zmírnila humanitární krize a uklidnilo napětí v regionu," uvedl podle agentury AFP mluvčí tamního ministerstva zahraničí. Doplnil, že jeho země podporuje dvoustátní řešení.
Vláda ČR uvítala dohodu o příměří v Gaze, podporovatelé Palestiny Izraeli nevěří
Představitelé vlády i opozice nebo židovských organizací v Česku uvítali dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás směřující k příměří v Pásmu Gazy. Čeští podporovatelé Palestiny nevěří, že Izrael příměří dodrží. Prezident USA Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Gazu. Hamás podle něj brzy předá zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne. Zatím však v Gaze pokračují boje.
Dosažení první fáze dohody mezi Hamásem a Izraelem otevírá podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) cestu k ukončení násilí a hledání mírového řešení. Klíčové je nyní okamžité propuštění všech rukojmích, zastavení bojů, zajištění potřebné humanitární pomoci pro civilisty a dlouhodobé zajištění bezpečnosti Izraele, napsal ČTK. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který po vítězství ANO ve sněmovních volbách zřejmě Fialu v čele vlády vystřídá, na facebooku uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem je skvělou zprávou.
Rovněž česká diplomacie shodu na první fázi mírového plánu uvítala. "Priority jsou jasné: okamžité propuštění všech rukojmích, trvalé příměří, zajištění humanitárního přístupu a bezpečnost Izraele," uvedlo ministerstvo zahraničí. Nyní je podle úřadu na Hamásu, aby ukázal, že skutečně usiluje o mír a bezodkladně propustil rukojmí.
Zástupci židovských organizací v Praze doufají, že příměří bude trvalé. "Pokud se lidé nebudou zabíjet, je to fajn," řekl ČTK vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon. Podle vyjádření Federace židovských obcí v ČR, které ČTK poskytla Tereza Kotláriková, vyvstala po dvou letech naděje na návrat všech rukojmích.
Příměří je podle českých humanitárních organizací jediným způsobem, jak umožnit pomoc civilistům v Gaze. "Humanitární katastrofa v Gaze dosáhla takových rozměrů, že neexistuje jiné řešení, které by přineslo civilistům úlevu, než je příměří," řekla Adriana Černá z Člověka v tísni. Mnohé humanitární organizace musely výrazně omezit pomoc civilistům v Gaze kvůli blokádě a dalším překážkám. "UNICEF dlouhodobě a opakovaně vyzývá k příměří, propuštění rukojmích a zajištění bezpečného, rychlého a ničím neomezeného přístupu humanitární pomoci, a to všemi dostupnými přechody a cestami a v rozsahu, který zoufale potřebují všichni obyvatelé Gazy, zejména děti," sdělila ČTK Darina Jíchová z české pobočky UNICEF.
Podle Amnesty International ČR ale panují obavy, aby opět nenastala jen krátká pauza v bojích bez většího efektu. "Aby se dalo mluvit o uspokojivé dohodě, která ukončí probíhající utrpení, musí dojít k úplnému zastavení bojů a úplnému zrušení blokády. Hamás a další ozbrojené skupiny musí propustit všechny rukojmí, aby konečně ukončily tragédii, která trvá už dva roky," uvedla za organizaci Martina Nejedlá.
Zástupci českých spolků podporujících Palestinu oslovení ČTK se také obávají, že boje neustanou natrvalo. "Příměří může zajistit, že přestanou padat na chvíli bomby a možná se k lidem dostane humanitární a lékařská pomoc - jen ale v omezeném množství pod taktovkou Izraele," uvedli zástupci kolektivu Proti dehumanizaci. "Izrael porušil všechna příměří, která kdy uzavřel. Návrat ke genocidě po posledním příměří nastal, protože Izrael jej nerespektoval. Pokračoval v náletech na civilní cíle včetně domů, nemocnic a škol a v zabíjení nevinných lidí, Izrael také dál bránil přístupu humanitární pomoci do Gazy," napsala zástupkyně Sdružení Přátelé Palestiny Jana Ridvanová.
Příměří v Gaze představuje podle českých odborníků naději na alespoň částečné zklidnění situace. Expertka na Blízký východ z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Eva Taterová ale ČTK řekla, že příměří je velmi křehké a navzdory mezinárodním garancím existují rizikové faktory, které jej mohou ohrozit. Podle Jana Daniela z Ústavu mezinárodních vztahů Praha je v návrhu příměří prozatím dost nejasných bodů, které budou definovat další vývoj. "Primárně jde o podobu izraelského stažení a dalšího působení v pásmu Gazy a budoucnost Hamásu jako takového. Příměří tak je prvním krokem k nějakému poválečnému uspořádání, ale bude záviset na tom, jak dojde k předání rukojmí a zda budou předáni všichni," dodal.
