Izraelská armáda se začala stahovat z Pásma Gazy, boje ale zcela neustaly

foto Pohled na prázdnou silnici v Pásmu Gazy. 10. října 2025. 

Tel Aviv/Gaza - Izraelská armáda se začala stahovat z částí Pásma Gazy poté, co izraelská vláda v noci na dnešek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmích. Podle svědků však Izrael na řadě míst ještě dnes ráno podnikal vzdušné údery, mimo jiné v okolí Chán Júnisu na jihu pásma, informuje zpravodajský server BBC. Podle něj oslavy, které propukly po ohlášení příměří, vystřídala nejistota ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet v příštích hodinách.

Izraelská armáda se podle svědků citovaných BBC přemístila ze severozápadního předměstí města Gaza na východ k takzvané žluté linii obsažené v plánu postupného stahování izraelských sil. Na řadě míst, které měla armáda opustit podle schválené první fáze amerického mírového plánu, však zůstávají tanky a obrněné vozy, a to včetně Chán Júnisu a silnice podél pobřeží.

BBC připomíná, že izraelské síly se mají do 24 hodin od schválení dohody izraelskou vládou stáhnout k dohodnuté linii, načež jim zůstane kontrola nad zhruba polovinou pásma.

Navzdory ohlášenému příměří bylo v částech severního i jižního Pásma Gazy nadále slyšet ostřelování a exploze. Mnoho obyvatel vyjádřilo nejistotu ohledně toho, zda klid zbraní skutečně začal platit a zda se již mohou bezpečně vrátit do svých domovů.

Lékárnice Suha Šaasová, která nyní žije ve stanu v Mavásí na jižním pobřeží Pásma Gazy nedaleko Chán Júnisu, dnes uvedla, že vzdušné údery v mnoha částech Pásma Gazy pokračovaly i po ohlášení příměří. Také poznamenala, že všechno je dražší než před válkou a že žije z konzerv a sacharidů, protože maso, vejce a ryby nejsou k dostání. "Jedinou výhodou této dohody je, že ukončí zabíjení," poznamenala.

Hamásem spravovaná civilní obrana vyzvala obyvatele, aby se vyhnuli oblastem, kde stále působí izraelská armáda, a to zejména okraji města Gaza. Svědci stanice CNN hlásili ostřelování v městských částech Gazy Sabra a Tal al-Havá. Záběry agentury Reuters zachytily explozi ve zhruba 04:55 SELČ. BBC požádala o komentář izraelskou armádu, která uvedla, že se hlášeními zabývá.

Izraelská armáda má podle vládou schválené první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa do 24 hodin opustit části Pásma Gazy. Následně se začne odpočítávat 72 hodin na propuštění rukojmích. Naživu jich v Pásmu Gazy podle odhadů zůstalo 20. Izrael výměnou za to propustí stovky Palestinců ze svých věznic.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který čelí obvinění z prodlužování války z politických důvodů, před hlasováním svého kabinetu poděkoval Trumpovi za pomoc se zprostředkováním dohody. Exilový vůdce Hamásu Chalíl Hajja uvedl, že od Spojených států a zprostředkovatelů obdržel záruky, že válka skončila.

Stále však zůstává řada nedořešených otázek, které budou předmětem vyjednávání v dalších fázích mírového plánu, připomíná BBC. Hamás již dříve své odzbrojení podmínil založením palestinského státu a zároveň chce mít určitou roli v budoucí správě pásma, což Trumpův plán výslovně zakazuje. Netanjahu nechce, aby byla do poválečné správy Pásma Gazy zapojena Palestinská autonomie sídlící na okupovaném Západním břehu Jordánu. Kromě toho není jasné, zda a kdy se Izrael z pásma zcela stáhne. V první fázi má izraelské armádě podle plánu zůstat kontrola nad 53 procenty pásma, po dalším stažení nad 40 procenty a poté nad 15 procenty. Další stahování pak bude zřejmě předmětem jednání.

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří v Pásmu Gazy

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění tam zadržovaných rukojmích. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Stručné izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmích a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.

Šéf Bílého domu Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmích držených v Pásmu Gazy. Izraelská vláda kvůli schvalování dohody jednala od čtvrtečního večera. Jeden z vůdců Hamásu a jeho vyjednávač Chalíl Hajja mezitím ve čtvrtek prohlásil, že hnutí vyhlásilo konec války a začátek trvalého příměří.

"Vláda právě schválila rámec pro propuštění všech rukojmích - živých i mrtvých," stojí podle agentury AFP v prohlášení kanceláře šéfa izraelské vlády.

Jedná se o klíčový krok k zavedení příměří a výměny rukojmích za palestinské vězně, podotkla agentura AP. Izraelská armáda se nyní stáhne na nové linie uvnitř Pásma Gazy a pak začne běžet 72hodinová lhůta pro Hamás, aby propustil všechna rukojmí, napsal server The Times of Israel (ToI).

Po uzavření a ratifikaci dohody se v příštích dnech očekávají čtyři věci, napsala BBC s tím, že první je klid zbraní. Druhým krokem je podle ní stažení izraelské armády na linii, která ji ponechá kontrolu nad přibližně 53 procenty Pásma Gazy. Poté začne 72hodinová lhůta, během které má Hamás propustit zbývající rukojmí. Následovat by mělo vrácení těl mrtvých rukojmích, byť není jasné, jak dlouho toto může trvat, píše BBC. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Izrael má propustit 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války. Jako čtvrtý krok se očekává umožnění vjezdu humanitární pomoci do Gazy.

Válka vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito přes 67.000 Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé.

Informace o příměří v Pásmu Gazy se různí, podle některých médií už platí

Nejasné informace panují ohledně příměří v Pásmu Gazy poté, co izraelská vláda v noci na dnešek schválila první fázi amerického mírového plánu. Příměří začíná platit ihned po ratifikaci, uvedla v noci například stanice CNN s odvoláním na dva nejmenované izraelské představitele. Není však podle ní jasné, zda úřad premiéra Benjamina Netanjahua vydal armádě rozkaz zastavit palbu. Některá další média píší, že klid zbraní by měl začít do 24 hodin od schválení dohody v Izraeli.

Server The Times of Israel (ToI) nicméně píše, že příměří vstoupilo v platnost ihned po ratifikaci dohody členy izraelské vlády. Podobný titulek má na svém webu portál The Jerusalem Post. Agentura AP cituje nejmenovaného izraelského činitele, podle něhož mělo příměří začít platit hned po schválení dohody vládou.

Agentura Reuters ale připomíná čtvrteční vyjádření mluvčí izraelské vlády, že klid zbraní vstoupí v platnost do 24 hodin po schválení dohody kabinetem a poté mají být do 72 hodin propuštěni rukojmí držení v Gaze. Agentura AFP píše, že klid zbraní má nastat do 24 hodin po jednání izraelské vlády. Stanice BBC poznamenává, že zatím není jasné, zda příměří už vstoupilo v platnost a že palestinské úřady v noci uvedly, že vojenská aktivita v Gaze pokračuje.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmích držených v Pásmu Gazy. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Podle dohody má Izrael propustit 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.

Stručné izraelské prohlášení po zasedání izraelské vlády se v noci na dnešek zaměřilo na propuštění rukojmích a nezmínilo se o dalších částech Trumpova plánu na ukončení války, podotkla agentura AP. Jeden z vůdců Hamásu a jeho vyjednávač Chalíl Hajja ve čtvrtek prohlásil, že hnutí vyhlásilo konec války a začátek trvalého příměří.

Předseda izraelského parlamentu pozval Trumpa, aby přednesl v Knesetu projev

Předseda izraelského parlamentu Amir Ohana pozval prezidenta Trumpa, aby v Knesetu pronesl projev. Informovala o tom stanice BBC News. Šéf Bílého domu před tím podle agentury Reuters uvedl, že souhlasil s projevem v Knesetu a že ho přednese, pokud si to budou tamní činitelé přát. Neuvedl nicméně, kdo ho o projev požádal.

"Je mi hlubokou ctí a privilegiem oficiálně pozval největšího přítele a spojence Židů v moderních dějinách, prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby přednesl formální projev k národu před Knesetem," uvedl později předseda parlamentu Ohana na síti X. "Izrael čeká na mírového prezidenta," dodal.

Ohanova kancelář podotkla, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který promluví před Knesetem od George Bushe mladšího, který tak učinil v roce 2008, podotkla BBC News.

Úřad izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga podle agentury Reuters očekává, že Trump bude v neděli v Jeruzalémě. Americký prezident ve čtvrtek uvedl, že do oblasti Blízkého východu odcestuje v neděli, konkrétní zemi či země nezmínil.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 10.10.2025 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pátek 10. října 2025

Očekáváme v 14:00 15°C

Celá předpověď