Jeruzalém - Izraelské ozbrojené síly dnes oznámily, že obnovily kontrolu nad izraelskými obcemi u hranice Pásma Gazy, kam v sobotu vtrhli ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás. Dvě strany se nadále ostřelují a celková bilance třetí den bojů šplhala nad 1300 mrtvých a 5000 zraněných včetně desítek cizinců. Izraelská vláda ohlásila totální blokádu Gazy a přerušuje i dodávky vody, evropské země reagují přehodnocováním finanční podpory Palestinců a evakuují své občany.
Izolované střety mezi bojovníky Hamásu a izraelskými vojáky místy dál pokračují a je možné, že teroristé na izraelském území stále jsou, podle armády se ale v žádné z příhraničních vesnic dopoledne nebojovalo. Zatímco vojáci v blízkosti Pásma Gazy pokračovali v evakuacích a snažili se zabránit průniku dalších teroristů, přišla zpráva o přestřelce na hranicích s Libanonem. Na izraelské území podle armády proniklo několik podezřelých osob. Zástupce libanonského šíitského hnutí Hizballáh ale uvedl, že skupina nyní žádnou operaci v Izraeli nepodnikla.
V Izraeli od začátku útoků zahynulo podle médií nejméně 800 lidí, zranění utrpělo více než 2400 lidí a desítky dalších skončily v palestinském zajetí. Počet Palestinců zabitých po odvetných izraelských náletech na Pásmo Gazy stoupl na více než 500 a zraněných jsou bezmála 3000. Mezi mrtvými je podle oficiálních vyjádření i devět Američanů, Británie zase pohřešuje nejméně desítku svých občanů.
Dva vysoce postavení příslušníci izraelské armády přirovnali sobotní útoky z Gazy k útokům na USA z 11. září 2001. "Je to naše 11. září. Dostali nás," připustil armádní mluvčí Nir Dinar. "Je to zdaleka nejhorší den v izraelské historii. Nikdy předtím nebylo v jeden den zabito tolik Izraelců jedinou věcí, natož nepřátelskou aktivitou," dodal podplukovník Jonatan Konrikus. Místem zřejmě nejhoršího masakru se stal o víkendu hudební festival poblíž Pásma Gazy, kde extremisté zabili přes 250 lidí. Vraždění počtem obětí překonalo i teroristické útoky na Bali či v pařížském hudebním klubu Bataclan.
Izrael na vývoj odpovídá pokračujícími nálety na území Hamásu, zároveň povolává do zbraně na 300.000 záložníků, což je největší odvod v historii země. Gazu, která je od nástupu Hamásu k moci v roce 2007 pod částečnou izraelskou blokádou, chce také plně odstřihnout od elektřiny, potravin, vody či pohonných hmot.
Vysoký počet mrtvých a pomalá izraelská reakce na útok poukázaly na velké selhání izraelských zpravodajských služeb. Agentura Reuters překvapení izraelské armády přičítá pečlivě naplánované klamavé kampani Hamásu. Egypt s Izraelci údajně opakovaně hovořil o "velké" hrozbě ze strany Hamásu. Izraelští představitelé se ale soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování z Káhiry zlehčovali, uvedla agentura AP s odkazem na svůj zdroj z egyptských zpravodajských služeb.
Na přípravách útoku se od srpna podílely také íránské revoluční gardy, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje. O zahájení útoku se podle něj definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu. Írán ale své zapojení popírá, vyzval k mimořádnému zasedání Organizace islámské spolupráce (OIC), aby projednala vývoj v regionu.
Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu otřásá politikou daleko za hranicemi Blízkého východu. Evropská unie podle prohlášení eurokomisaře Olivéra Várhelyiho pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva. V úterý by o otázce měli na mimořádném zasedání jednat unijní ministři zahraničí.
Moskva uvedla, že je situací mimořádně znepokojena, tamní události podle ní představují "velké nebezpečí" pro celý region. Lídr demokratické většiny v americkém Senátu Chuck Schumer zase řekl, že je zklamán prohlášením Pekingu, který podle něj neprojevil sympatie ani podporu Izraeli. Čínské ministerstvo zahraničí zareagovalo odsouzením útoků na civilisty a znovu vyjádřilo podporu dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Několik stovek občanů dnes z Izraele evakuovalo Maďarsko či Polsko, zatímco slovenská vláda podle informací ČTK rozhodla o vyslání leteckého speciálu do Tel Avivu k evakuaci Slováků. České velvyslanectví v Tel Avivu oslovilo s žádostí o aktivní repatriaci jen několik občanů ČR. Šéf české diplomacie Jan Lipavský uvedl, je v kontaktu s ministryní obrany Janou Černochovou, s variantou samostatného repatriačního letu počítají jako se záložní. Několik leteckých společností mezitím pozastavilo lety do Tel Avivu, dokud se nezlepší bezpečnostní podmínky.
Ropa výrazně zdražuje. Střety mezi Izraelem a Hamásem zvýšily obavy ohledně dodávek. Severomořská ropa Brent roste o 3,4 procenta na 87,49 dolaru.
