Teherán - Íránský soud odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici.
V sobotu v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září. Evropská unie tehdy reagovala prohlášením, že je nejnovějšími popravami zděšena. Odsoudily je také Spojené státy. Stejně tak mezinárodní společenství kritizuje i tvrdé zásahy Teheránu proti demonstrantům a vynášení tvrdých trestů za účast na demonstracích.
Všichni tři nyní odsouzení muži dostali trest smrti za údajné zabití členů provládních milic Basídž během protivládních protestů ve městě Isfahán. Proti verdiktu se mohou odvolat, dodala agentura Mizán. Milice Basídž nasazuje íránská vláda právě proti manifestacím, které tvrdě potlačuje. Milice jsou napojené na elitní Revoluční gardy.
Protivládní protesty v zemi vypukly loni v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.
Za tresty smrti pro protivládní demonstranty dnes íránský režim zkritizoval i papež František. "Právo na život je ohroženo i tam, kde se i nadále uplatňuje trest smrti, jako se to děje v poslední době v Íránu po demonstracích, které volají po větším respektu k důstojnosti žen," uvedl papež. "Trest smrti nelze použít pro údajnou státní spravedlnost, protože není odstrašujícím prostředkem ani nenabízí spravedlnost obětem, ale pouze podněcuje touhu po pomstě," dodala hlava katolické církve.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes naznačil, že stát nemá v úmyslu zasahovat proti demonstrantům mírněji. V televizním projevu uvedl, že "ti, kdo zapalují veřejná místa, se bez pochyby dopouštějí zrady". A podle íránského islámského práva se zrada trestá smrtí.
Lidskoprávní aktivisté se domnívají, že popravy, zatýkání a tvrdé tresty udělené protestujícím mají za cíl odradit další demonstranty a vyvolat mezi lidmi tolik strachu, že demonstrace v zemi skončí. I přes tyto represe nicméně Íránci i nadále protestují, zejména v Teheránu, Isfahánu i dalších městech, napsala agentura Reuters.
Německo, Británie i Norsko si předvolaly diplomaty Íránu kvůli dalším popravám
Německo i Norsko si předvolaly velvyslance Íránu kvůli dalším popravám protestujících proti autokratickému režimu v Teheránu. Informují o tom agentury DPA a AFP. Nejvýše postaveného íránského diplomata v zemi si dnes předvolala i Británie. Írán v sobotu popravil další dva demonstranty a dnes informoval o vynesení téhož rozsudku ještě v dalších třech případech.
"Režim, který vraždí svoji mládež, aby zastrašil své obyvatelstvo, nemá budoucnost," zdůraznila dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Její úřad podle ní dá íránskému velvyslanci jasně najevo, že potlačování a terorizování vlastního obyvatelstva nemůže zůstat bez následků.
"Dnes jsem si předvolal íránského chargé d'affaires, abych co nejdůrazněji odsoudil odporné popravy, kterých jsme byli svědky o víkendu," uvedl v prohlášení šéf britské diplomacie.James Cleverly.
Na popravy dnes podle agentury Reuters reagovala i Kanada, která uvalila sankce na dva Íránce a trojici firem z této blízkovýchodní země. "Íránský režim musí přestat se strašlivými zásahy proti demonstracím," uvedla v prohlášení kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová.
Vláda Íránu čelí jedné z největších vln protestů od islámské revoluce z roku 1979. V polovině loňského září je odstartovala smrt mladé Íránky, kterou předtím zadržela mravnostní policie kvůli údajně nedostatečně zakrytým vlasům. Podle policie 22letá Mahsá Amíníová utrpěla infarkt, podle rodiny i dalších zemřela na následky policejní brutality.
Organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvádí, že kvůli protestům bylo už zatčeno na 18.500 lidí, přes 500 přišlo o život. Nejméně desítkám umělců, právníků, novinářů či celebrit bylo zakázáno vycestovat.
