Inspekce: Přijímací zkoušky by neměly ověřovat znalosti z předmětů

foto Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal vystoupil 12. prosince 2018 v Praze na tiskové konferenci k představení hlavních zjištění, závěrů a doporučení obsažených ve Výroční zprávě České školní inspekce za školní rok 2017/2018, která je připravena ke zveřejnění.

Praha - Současné nastavení jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol nefunguje správně a mělo by se změnit. Na setkání s novináři to dnes řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle něj není v současnosti možné podle výsledků zkoušek poznat, zda bude uchazeč skutečně zvládat maturitní studium, protože testy ověřují znalosti z matematiky a z českého jazyka. Zkoušky by se podle inspekce měly zaměřit spíše na zjištění studijních předpokladů uchazečů. Výsledky žáků ve školách neodpovídají tomu, co by měli umět. Takzvané rámcové vzdělávací programy, které vymezují obsah učiva, jsou totiž příliš obsáhlé a vyvíjejí na učitele i děti velký tlak na výkon.

Výsledky jednotné přijímací zkoušky podle Andryse v současnosti ukazují hlavně to, jak konkrétní základní škola naučila dítě češtinu a matematiku. Neukazují ale, zda přijatí žáci mají potenciál k tomu zvládnout maturitní studium.

"Neexistuje žádný vztah mezi tím, že když jsem úspěšný v testu z matematiky mezi devátou třídou (základní školy) a prvním ročníkem (střední školy), že budu úspěšný i u maturity," uvedl Andrys. "Proto, když my přemýšlíme o jednotných přijímacích zkouškách, tak dlouhodobě doporučujeme změnit jejich obsah, neověřovat češtinu a matematiku, protože to jsou znalosti, které jsou zlepšitelné nácvikem, a doporučujeme ověřovat studijní předpoklady, protože ty jsou zpravidla neměnitelné v čase a nedají se zlepšit," vysvětlil.

Podle něj v současnosti úspěch uchazečů u přijímacích zkoušek ovlivňuje například to, zda rodiče dokážou svému dítěti zaplatit přípravný kurz. Některé nadané děti z chudších nebo méně vzdělaných rodin se tak na maturitní obor vůbec nedostanou, protože je rodiče v přípravě na zkoušky tolik nepodpoří. Pokud by se ověřovaly studijní předpoklady, byly by šance dětí z různého zázemí vyrovnanější a výsledky by lépe odpovídaly tomu, zda budou studium zvládat, domnívá se Andrys.

Studijní předpoklady by se podle něj mohly ověřovat testem, ve kterém by uchazeči měli prokázat například, že mají logický úsudek a umí pracovat s textem. Tyto dovednosti jsou podle inspekce pro úspěch ve studiu důležitější než znalosti v matematice a v českém jazyce.

Debatu o možných změnách v přijímacích zkouškách nedávno otevřeli i zástupci krajů. Podle nich by se pro zlepšení úrovně vzdělávání měla u zkoušek z češtiny a matematiky zavést jednotná hranice bodů pro přijetí. Poukazují na to, že narůstá počet neúspěšných maturantů. Ministr Robert Plaga (ANO) s jejich návrhem řešení nesouhlasí.

Obsah vzdělávání ve školách je třeba zásadně změnit

Výsledky žáků ve školách neodpovídají tomu, co by měli umět. Takzvané rámcové vzdělávací programy, které vymezují obsah učiva, jsou totiž příliš obsáhlé a vyvíjejí na učitele i děti velký tlak na výkon. V hodinách pak nezbývá čas na procvičování a zábavnou formu výuky. Vyplývá to z letošních zjištění České školní inspekce, která dnes její zástupci představili novinářům. V revizích vzdělávacích programů, které nyní připravuje ministerstvo školství, by se proto podle inspekce měl obsah výuky zásadně změnit.

Většina škol se svými žáky podle inspektorů nedosahuje očekávaných výsledků ve vzdělávání, které v testování inspekce znamenají zvládnutí alespoň 60 procent otázek. Například v angličtině tyto požadavky splňují všechny děti asi na desetině škol. V češtině to dokážou všichni žáci na 6,42 procenta škol a v matematice jen na 0,62 procenta škol. Podobné jsou i výsledky u dalších předmětů.

"Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že rámcové vzdělávací programy jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc v minulých letech stále narůstal," uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Důsledkem je pak podle něj to, že učitelům po výkladu látky nezbývá čas na prohlubování a rozvíjení učiva.

Rámcové vzdělávací programy nahradily ve školství v roce 2005 jednotné osnovy. Dosud se programy pro různé typy škol doplňovaly o nová témata či se v nich upravoval počet hodin. Podle inspekce tak nyní zbývá jen málo prostoru pro vlastní aktivitu žáků, jejich týmovou spolupráci, bádání, experimenty, projekty a další moderní formy výuky. Tyto metody jsou přitom podle inspektorů mnohdy účinnější než klasické formy výuky, kdy učitel stojí před žáky a vysvětluje jim učivo.

Převažující zaměření na znalosti a nedostatek důrazu na dovednosti žáků navíc dále snižuje motivaci žáků i dobrý pocit z práce učitelů, řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Přitom platí, že děti, které se ve škole cítí dobře, dosahují lepších výsledků, dodal.

Česká školní inspekce se proto chce zapojit do diskuse o změnách v rámcových vzdělávacích programech, kterou na začátku příštího roku hodlá otevřít ministr školství Robert Plaga (ANO). Úpravy by podle inspektorů měly odrážet požadavky na vzdělávání ve 21. století. "Za nejdůležitější proto Česká školní inspekce považuje vymezit, co je jádrem vzdělávání a co jeho nadstavbou, a stanovit povinný obsah vzdělávání pro každého žáka tak, aby reflektoval výzvy současnosti i budoucnosti," řekl Zatloukal.

Podle něj je třeba, aby se ve školách kladl větší důraz na získávání dovedností a na to, jak souvisí s různými obory a znalostmi. Zároveň by se ale měli více podporovat i učitelé, pro které by se měl vytvořit promyšlený systém profesního rozvoje. Měli by se dovídat víc o tom, jak mohou pracovat s různě nadanými žáky, jak řídit třídu, hodnotit a motivovat žáky či spolupracovat s rodiči, dodal Zatloukal.

Debata o nutnosti modernizace se vede od roku 2016, ministerstvo dosud seznámilo odbornou veřejnost jen se záměrem zmodernizovat výuku informatiky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pondělí 20. května 2019

Očekáváme v 15:00 17°C

Celá předpověď