Iniciativa: Dohoda o Turówu odporuje zákonu, stěna úbytku vody nezabrání

foto Hnědouhelný důl Turów v Polsku v blízkosti Hrádku nad Nisou na Liberecku

Praha - Dosavadní znění česko-polské dohody o hnědouhelném dole Turów je v rozporu s českými i unijními zákony. V dnešní tiskové zprávě to tvrdí platforma Společně pro vodu, která sdružuje zástupce ekologických organizací, právní experty či sousedské spolky. Chystaná podzemní stěna úbytku podzemní vody z českého území podle iniciativy nezabrání.

"Uzavření dohody v tomto znění by tak bylo v rozporu s českými i evropskými zákony, které neumožňují vyslovit souhlas se škodami na životním prostředí na vlastním území," uvedla iniciativa, jejímiž členy je například Hnutí Duha, Sousedský spolek Uhelná či expertní organizace Frank Bold.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) má podle platformy také povinnost zahájit řízení o škodách na životním prostředí u Evropské komise, což dosud neučinilo. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje. Ve středu ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) seznámí s upraveným návrhem dohody vládu.

Ekologové a právní experti ze společnosti Frank Bold odkazují na data České geologické služby, podle nichž jsou hladiny podzemních vod v příhraničí kvůli dlouhodobého vlivu dolu na historickém minimu. Uvedli, že plánovaná podzemní bariéra se nachází přes tři kilometry od místa, kde by byla potřeba, a navíc v jiné podzemní vrstvě.

Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera dnes na dotaz ČTK připustil, že zatím nepozorují žádný pozitivní vliv podzemní stěny na hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech. Těch bylo původně podél hranice 18, předloni na jaře přibylo dalších 27. Hladina podzemní vody podle něj dál klesá, pokles ale mírně zpomalil díky relativně bohatším dešťovým srážkám v loňském roce. Podzemní stěna na polské straně není navíc podle Venery hotová, dokončena má být až letos v červnu a její účinnost bude vyhodnocena až po roce fungování v červnu 2023.

"Hloubkový rozsah stěny je projektován tak, aby bránil průtoku největšího množství podzemní vody v rámci tercierního středního kolektoru," uvedl Venera. Je podle něj pravda, že nezasahuje až do spodního kolektoru, kterým podzemní voda také protéká. Podle ředitele geologické služby se také může po vyhodnocení fungování stěny ukázat, že je potřeba ji prodloužit směrem na jihovýchod blíž k Uhelné. "Na tuto skutečnost jsme při jednání s polskou stranou upozorňovali a v projednávaném znění mezivládní dohody je to uvedeno," dodal.

Právnička Frank Bold Laura Otýpková uvedla, že by se Česko uzavřením dohody v nynější podobě zbavilo možnosti bránit se proti polskému nelegálnímu postupu u evropských institucí. Zákon o ekologické újmě ukládá MŽP, aby oznámilo vznik škody na svém životním prostředí, v případě škod přesahujících hranici, Evropské komisi i úřadům dotčených států. Podle směrnice o ekologické újmě pak musí znečišťovatelé nahradit způsobené škody a předejít hrozícím škodám, včetně uhrazení souvisejících nákladů.

Ministerstvo životního prostředí pod vedením bývalého ministra Richarda Brabce (ANO) podle platformy Evropskou komisi ani Polsko oficiálně neinformovalo, že na českém území škody vznikly. Řízení podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí tak nebylo dosud zahájeno. "Také z toho důvodu pak ČR neuplatnila porušení povinností Polskem v souvislosti se vznikem škod na českém životním prostředí ani v žalobě podané k Soudnímu dvoru EU," uvedla iniciativa.

Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur. Spor trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava by souhlasila jen s dvouletým dohledem Soudního dvora EU.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je neděle 22. května 2022

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď