Praha - Spotřebitelské ceny v Česku v září meziročně vzrostly o 6,9 procenta. Inflace tak osmý měsíc v řadě pokračovala v sestupném trendu, když v srpnu činila 8,5 procenta. V porovnání s předchozím měsícem ceny klesly o 0,7 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Snížení inflace bylo výraznější, než očekávali analytici i Česká národní banka (ČNB). Podle odborníků za poklesem meziročního tempa růstu cen stojí zejména zlevnění potravin a energií.
Meziroční inflace byla v září nejnižší od prosince 2021. I přes pokles v posledních osmi měsících ale zůstává stále vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB. Od února 2022 do letošního června se sice držela nad deseti procenty, předtím ale pod touto hranicí byla nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny zboží celkově vzrostly o sedm procent, ceny služeb o 6,7 procenta.
Meziměsíční pokles cen a snížení meziroční inflace překvapily analytiky svou intenzitou. Podle nich se projevily sezonní faktory, jako zlevnění rekreací, ale také pokles cen energií a zejména potravin. "Nezvykle výrazný byl ovšem pokles cen potravin, který dalece překonal běžnou sezonnost a evidentně již odráží měsíce pozorovaného uklidnění v cenách zemědělských výrobců, které se konečně propisuje na pultech obchodů," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
"Silný pokles inflace představuje jednoznačné pozitivum pro peněženky domácností. Inflace totiž poprvé za dlouhou dobu klesla pod vykázaný růst nominálních mezd, což naznačuje, že domácnosti začínají opět bohatnout," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Zářijová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu pod prognózou ČNB. I centrální banka očekávala větší cenovou dynamiku u potravin. Nižší než prognózovaná byla i jádrová inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. Dosáhla pěti procent, když ČNB předpokládala 5,5 procenta. Podle centrální banky k jejímu odeznívání přispívá zchlazená domácí poptávka. "Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb," upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
V mezinárodním srovnání si Česko polepšilo, když podle analýzy investiční platformy Portu byla jeho inflace 13. nejvyšší ze 41 sledovaných evropských zemí. V srpnu ještě byla osmá nejvyšší. Ze sousedních států je inflace vyšší na Slovensku, kde činila 8,84 procenta, a v Polsku , kde dosáhla 8,2 procenta. Nižší je naopak v Rakousku, které zaznamenalo růst cen o 6,1 procenta, a v Německu, kde byla 4,5 procenta. Nejnižší inflaci v Evropské unii mělo v září Nizozemsko s hodnotou 0,2 procenta, nejvyšší Maďarsko s 12,2 procenta.
Analytici předpokládají, že vývoj inflace, který je lepší než prognóza ČNB, dává argumenty pro snížení úrokových sazeb centrální banky ještě před koncem roku. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
