Brusel - Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.
V eurozóně míra inflace v únoru vystoupila na 5,9 procenta, zatímco v lednu činila 5,1 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny v EU zvýšily v únoru o 0,9 procenta, stejně jako v eurozóně.
Silný růst cen je patrný zejména při srovnání se situací před rokem. Loni v únoru byla roční míra inflace v EU na 1,3 procenta, zatímco v eurozóně činila 0,9 procenta.
Nejnižší míru inflace měly v únoru Malta s Francií, kde v obou případech činila 4,2 procenta. Následovaly Portugalsko, Finsko a Švédsko, ve všech těchto zemích inflace činila 4,4 procenta. Naopak nejvyšší inflaci měla Litva (+14,0 procenta), Estonsko (+11,6 procenta) a Česká republika s deseti procenty.
"Česká republika má proti zbytku Evropy v rámci boje s inflací pozici ztíženou tím, že na rozdíl od ostatních zemí byla v tuzemsku znatelně zvýšená již před příchodem pandemie. Dalším nepříjemným faktorem je, že právě Česka se nadprůměrně dotýkají i výpadky v dodavatelských řetězcích. I v nejbližší budoucnosti tak patrně Česko bude v rámci EU patřit mezi 'inflační premianty'," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Už v závěru letošního roku by se ovšem podle Hradila měly začít projevovat nedávné kroky České národní banky (ČNB), která výrazně zvýšila úrokové sazby. Česká republika by tak měla v žebříčku zemí s nejvyšší inflací začít klesat, myslí si analytik.
Ve srovnání s lednem roční míra inflace klesla ve dvou členských státech unie, ve zbývajících pětadvaceti se zvýšila.
Energie přispěly k celkové roční inflaci z 3,12 procentního bodu, následovaly služby (+1,04 bodu), dále kategorie potraviny, alkohol a tabák (+0,90 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+0,81 bodu).
