Praha - České podnikatelské prostředí se podle Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšilo. Zatímco loni ČR připadla 22. příčka mezi 27 zeměmi EU, letos je na 19. pozici. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, poskytly společnosti dnes ČTK.
Nejlépe si prostředí pro podnikatele v rámci EU nastavily Finsko a Švédsko. Třetí příčku Estonsku od minulého ročníku sebralo Irsko. Z pohledu podnikání nejméně vzkvétající prostředí v unii je na Slovensku, v Rumunsku a Chorvatsku.
"Výraznější pozitivní změna proti minulému ročníku nastala pouze v případě zmenšující se mezery ve výběru DPH a ve vývoji tržní kapitalizace pražské burzy. Mezi lety dále vzrůstá počet firem v přepočtu na obyvatele. Zatímco v prvním ročníku indexu připadlo na milion Čechů 3897 firem s deseti a více zaměstnanci, letos už se hodnota vyšplhala na 4271,“ komentovala čísla analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Reálně si ČR meziročně nepatrně pohoršila pouze u podílu financí na HDP, které soukromý sektor vydává na výzkum, a u nákladů na elektřinu. "Celkové ceny elektřiny podnikům v Česku v roce 2024 vzrostly zejména kvůli znovuzavedení plateb na obnovitelné zdroje, které předtím v době energetické krize za spotřebitele platil stát, což se projevilo v nárůstu distribučních poplatků,“ vysvětlila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Skok z podprůměrné devatenácté příčky do nadprůměrné sedmé pozice v EU si Česko mezi ročníky indexu polepšilo u velikosti mezery ve výběru daně z přidané hodnoty (DPH) v celounijním porovnání. Za vývojem stojí podle ekonomky Markéty Malé z Centra veřejných financí především analytické a kontrolní schopnosti Finanční správy podpořené účinnými nástroji a důslednější spoluprací s relevantními institucemi, jako jsou policie a celní správa.
"Obzvlášť pozitivně je hodnocené kontrolní hlášení, které umožnilo důsledněji potírat karuselové podvody. Vliv měla zřejmě i pandemie covidu, která urychlila trend přechodu na bezhotovostní platby,“ upozornila Malá.
Situace ohledně počtu start-upů v ČR v přepočtu na milion obyvatel se od minulého roku zlepšila. Loni na milion Čechů připadlo 166 start-upů, letos už se jejich počet zvýšil na 281. Přesto ČR dále patří podprůměrná příčka v EU, ačkoli si meziročně polepšila z 20. na 18. místo.
Tržní kapitalizace pražské burzy odpovídá letos podle dat České spořitelny 25,8 procenta HDP. Loni přitom hodnota dosahovala 16,5 procenta. Meziročně tak ČR předběhla Maďarsko, Rumunsko, Maltu, Irsko či Chorvatsko. "Za růstem velikosti pražské burzy vůči HDP stojí především růst ceny tuzemských akcií v posledním roce. Dařilo se akciím společnosti ČEZ, která výrazně posilovala hlavně díky spekulacím na její stažení z burzy budoucí vládou. Velmi dobře si vedly také akcie z finančního sektoru díky pozitivnímu vývoji ekonomiky a kvality úvěrových portfolií,“ uvedl akciový analytik České spořitelny Jan Bystřický.
