IDEA: Úředníci tvoří osm procent sil veřejné sféry, poměr platů ke mzdám klesl

foto Sídlo ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v Praze.

Praha - Úředníci, které platí stát ze svého rozpočtu, tvoří osm procent zaměstnanců veřejného sektoru. Celkem je to 78.000 plných úřednických úvazků. Od roku 2003 úřednické platy výrazně vzrostly, jejich poměr k průměrné mzdě se ale znatelně snížil. Vyplývá to z nové studie výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Vláda Petra Fialy (ODS) ohlásila, že chce hledat úspory na straně státu, agendy digitalizovat a na úřednících uspořit. Podle autorů studie se debaty o nákladnosti úředníků vedou často navzdory jejich nízkému podílu na množství pracovníků veřejné sféry. Ta zaměstnává podle studie asi milion lidí, tedy zhruba pětinu pracovních sil v zemi. Celkem 464.000 pracovníků platí státní rozpočet, zbytek jiné veřejné rozpočty. Úředníci tvoří 17 procent státních zaměstnanců a osm procent sil veřejného sektoru.

Studie vychází ze státních závěrečných účtů z let 2003 až 2020 a z dokumentů ke státnímu rozpočtu pro loňský rok. Počet pracovníků autoři přepočítávají na plné úvazky, neobsazené pozice nezahrnují. Nezohledňují také pracovníky placené z dotací či grantů. Sledují vývoj výdělků. "K výraznému poklesu platů ve veřejném sektoru došlo jak v letech světové krize mezi lety 2009 až 2012, tak později v letech 2019 a 2020. Byť tedy reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 narostly, vůči mzdám v ekonomice výrazně poklesly,“ uvedl spoluautor studie Daniel Bartušek.

Na ministerstvech působí 23.000 úředníků. Další 4000 jsou ve státních institucích, tedy třeba ve statistickém, telekomunikačním či energetickém úřadu. Celkem 51.000 lidí pak zaměstnávají finanční, pracovní a katastrální úřady, sociální správa či krajské hygienické stanice. Do úřednických výdělků putovalo předloni 18 procent státních platových výdajů, podle studie to bylo 40,1 miliardy korun.

Průměrný plat na ministerstvech v roce 2020 činil přibližně 52.200 korun. Od roku 2004 se zvedl z 37.800 korun. V centrálních institucích se za tu dobu dostal z 32.400 na 46.500 korun a v ostatních státních úřadech ze 31.000 na 43.900 korun. Na ministerstvu životního prostředí si úředníci vydělali v průměru 40.000 korun, na ministerstvu obrany 56.000 korun. Ve statistickém úřadu průměr činil asi 39.000 korun, v katastrálním úřadu 31.000 korun.

Průměrný výdělek na ministerstvech byl od roku 2003 po celou dobu s výjimkou roku 2012 vyšší než průměrná pražská mzda. V úřadech po republice průměrný plat spadl pod celostátní průměrnou mzdu v letech 2011 až 2015 a pak v letech 2019 a 2020. Podle výsledků v prvních letech sledovaného období byly průměrné platy ve státních úřadech o 30 procent vyšší než průměrná mzda v Česku, v posledních letech zhruba o 15 procent. Průměrný plat na ministerstvech byl zhruba o pětinu vyšší než průměrná pražská mzda, nyní asi o desetinu.

Rozdíly v platech odrážejí druh, místo i délku práce, vzdělání či podíl vedoucích pozic. Odboráři i někteří experti poukazují na to, že velká část sil ve veřejném sektoru má vysokoškolské vzdělání. Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v pololetí vysokoškoláci tvořili ve veřejné sféře téměř třetinu pracovníků a v soukromé 16 procent. V privátu si průměrný vysokoškolák vydělal zhruba o 11.000 víc než ve veřejném sektoru, vyplývá z údajů informačního systému.

Většina lidí s výplatou od státu pracuje ve školství, u policie či v armádě. Podle studie celkem 265.000 zaměstnanců bylo v příspěvkových organizacích. Patří sem i učitelé a další zaměstnanci školství. Do jejích výdělků putovalo v roce 2020 celkem 54 procent státních platových výdajů. Bylo to 118,28 miliardy. Ve sborech, tedy u policie, hasičů, ve vězeňské službě, celní správě, soudech a státních zastupitelstvích, bylo 82.000 lidí. Těchto 18 procent státních zaměstnanců si rozdělilo pětinu peněz. Suma činila 44,05 miliardy. V armádě a dalších státních organizacích bylo 39.000 plných úvazků s 8,5 procenta státních peněz na výdělky. Vyplatilo se 18,72 miliardy.

Autoři poukazují na to, že podobná analýza se v Česku dosud nedělala. Podotýkají, že informace jsou důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a odměňování jednotlivých profesí i pro daňové poplatníky. Výzkumníci doporučují rozpočtové údaje a data informačního systému o platu a služebním příjmu sledovat a vyhodnocovat pravidelně.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je středa 19. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď