Praha - Na dvě stě lidí se dnes večer sešlo před sídlem ruského velvyslanectví v Praze na demonstraci při čtvrtém výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Řečníci vyzývali k zesílení podpory napadené zemi i k pomoci ukrajinským uprchlíkům. Shromáždění demonstranti opakovaně skandovali "Rusko musí prohrát".
Fotogalerie
Senátor David Smoljak (STAN) řekl, že jediná cesta jak dospět ke spravedlivému řešení konfliktu, je donutit Rusko ke kapitulaci. "Musíme pokračovat v přijímání sankčních opatření. Musíme zintenzivnit pomoc Ukrajině," řekl.
Smoljak také zdůraznil, že úspěch mírových jednání bude záležet na postoji evropských zemí a že se nelze spoléhat na Spojené státy. Zároveň varoval před ruskými trojskými koni v EU, za které označil Maďarsko a Slovensko.
Bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila na to, že je třeba pokračovat i v pomoci ukrajinským uprchlíkům před válkou. "Je naše zodpovědnost těm, kteří v České republice hledají útočiště, nabídnout bezpečné podmínky na tak dlouho, jak bude třeba, a bránit je proti předsudečné nenávisti," řekla. Poděkovala přitom všem, kdo pomáhají, ať osobně, nebo finančně.
Demonstranti měli ukrajinské, české i evropské vlajky, mezi projevy skandovali "Sláva Ukrajině" a "Rusko musí prohrát". Na závěr hodinové akce drželi demonstranti minutu ticha za oběti ruské agrese, shromáždění ukončily česká, ukrajinská a evropská hymna. Na protest dohlíželi policisté i členové antikonfliktního týmu, zasahovat ale nemuseli.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Hudebníci u ruského velvyslanectví připomněli čtyři roky od invaze na Ukrajinu
Hudebníci pod okny ruského velvyslanectví v Praze dnes koncertem s názvem Noise for Ukraine připomněli čtyři roky od invaze Ruska na Ukrajinu. Na náměstí Borise Němcova mimo jiné vystoupili kapela Zrní, herec a zpěvák Šimon Bilina, zpěvačka a herečka Jitka Čvančarová, básník a rapper Cermaque a písničkářka Kvietah. Na akci dorazily přibližně dvě stovky lidí, v publiku vlály ukrajinské a české vlajky i vlajky Evropské unie.
Koncert byl součástí mnoha aktivit, které se v den výročí, kdy ruské síly zahájily rozsáhlý útok na Ukrajinu, uskutečnily na mnoha místech v Česku. V Praze ještě dnes občanské hnutí Puls Evropy pořádá od 18:30 u ruského velvyslanectví shromáždění s názvem Rusko musí prohrát.
"Není to čtyři roky, začalo to už před dvanácti lety okupací Krymu," připomněl na úvod akce Noise for Ukraine za spolupořádající festival United Islands David Gaydečka.
"Noise for Ukraine je jasným signálem, že s ruskou agresí dlouhodobě nesouhlasíme a že Ukrajina v tom není sama," sdělil Jura Pátek, jeden ze svolavatelů akce.
Koncert zahájila dvojice Bilina a Kvietah písní No pasarán (Neprojdou). Mezi jednotlivými vystoupeními promluvili zástupci neziskových organizací podporujících Ukrajinu Koridor UA, Generation UA a Vítejte v Česku.
Koncert Noise for Ukraine je podle pořadatelů hudebním vyjádřením odporu vůči pokračující ruské agresi, symbolem solidarity s Ukrajinou a připomínkou toho, že válka na Ukrajině není vzdálený konflikt, ale událost, která se dotýká celé Evropy.
Festival United Islands třetí ročník akce Noise for Ukraine svolal ve spolupráci s velvyslanectvími Nizozemska, Lotyšska, Finska, Lucemburska, Kanady, Irska, Dánska, Belgie, Švédska, Norska a mnoha dalšími.
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke speciální vojenské operaci. Ruské síly tehdy zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu z Ruska a Běloruska a z anektovaného poloostrova Krym. Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem celoplošné ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.
