Hraniční zeď mezi USA a Mexikem zdobí portréty vyhoštěných lidí

foto Jižní stranu hraniční zdi mezi USA a Mexikem u města Tijuana na počátku srpna 2019 zdobily portréty několika lidí, kteří byli v dospělosti vyhoštěni ze Spojených států, protože tam v dětství přišli nelegálně.

Tijuana (Mexiko) - Jižní stranu hraniční zdi mezi USA a Mexikem od konce týdne zdobí portréty několika lidí, kteří byli v dospělosti vyhoštěni ze Spojených států, protože tam v dětství přišli nelegálně. K malbám jsou připojeny tzv. QR kódy, které návštěvníky odkazují na webovou stránku s příběhy těchto přistěhovalců. O nové umělecké instalaci na pláži u města Tijuana napsala agentura AP.

Na hraniční zdi postavené z železných tyčí je obličej deportovaného veterána americké armády i tváře dvou vyhoštěných matek, jejichž děti se narodily v USA. Také je zde vyobrazen muž, jemuž by právo na pobyt ve Spojených státech zajistilo opatření z éry exprezidenta Baracka Obamy, byl však deportován necelý rok předtím, než program chránící dětské nelegální imigranty v roce 2012 nabyl účinnosti.

V novém projektu se mísí bohatá mexická tradice nástěnné malby a jistá tradice "interaktivního či performativního" umění spojeného s hraniční zdí, píše AP. Odkazuje tím mimo jiné na událost z konce července, kdy umělci na hraniční bariéru namontovali tři růžové houpačky, které mohli společně používat lidé z obou stran.

Strůjcem nejnovější instalace je 28letá Lizbeth De La Cruz Santanaová, která se narodila v Kalifornii jakožto dcera přistěhovalce, jenž do USA přišel nelegálně. "Interaktivní" série portrétů je součástí její dizertační práce na univerzitě v kalifornském Davisu. Většinu malování však obstarali samotní vyhoštění přistěhovalci, a to pod vedením 32letého umělce Maura Carrery.

Pro Carreru má podle AP projekt rovněž velký osobní význam, neboť jde o mexického rodáka, který se do USA dostal nelegálně jako nemluvně, nakonec se mu však podařilo získat povolení k pobytu. "Mám pocit, že jsem přímo uprostřed téhle debaty," řekl Carrera. Cílem projektu je podle něj "zviditelnit lidi, kteří jsou na pozadí politiky".

Osud přistěhovalců, kteří do Spojených států přišli nelegálně v dětském věku, je poslední dva roky předmětem živé polemiky. Americký prezident Donald Trump v roce 2017 oznámil, že Obamův program na jejich ochranu, známý pod zkratkou DACA, zruší. Několik soudů ale Trumpovo rozhodnutí zablokovalo a tahanice se pak dostala až nejvyššímu soudu. Ten ale v lednu odmítl o zrušení ochrany pro "snílky" (dreamers) jednat a program DACA, z něhož těží 700.000 až 800.000 lidí, tak platí nadále.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 20. srpna 2019

Očekáváme v 17:00 24°C

Celá předpověď