Praha - Za úžasnou a neuvěřitelnou označila Lucie Hradecká nedávno ukončenou tenisovou kariéru. Za nejviditelnější úspěchy v ní sedmatřicetiletá rodačka z Prahy považuje olympijské medaile z Londýna a Ria de Janeiro. S koncem hráčské kariéry je smířená, přesto s ní na dnešní tiskové konferenci cloumaly emoce. Do budoucna se chce věnovat trénování dětí.
Fotogalerie
"Už jsem to v sobě trochu vstřebala. Otázek, proč končím, byla spousta. Myslím, že je čas nechat to mladším. Tělo tam už mělo také velký vykřičník," řekla Hradecká novinářům.
Rozlučkových zápasů prožila letos spoustu. V létě byla v rámci turnaje v Praze u derniéry dlouholeté deblové parťačky Andrey Sestini Hlaváčkové, v říjnu sehrála v Ostravě poslední soutěžní zápas před domácími fanoušky. O pár týdnů později ukončila kariéru na turnaji v Mexiku, rozlučku tam ale trochu protrpěla.
"Chytla mě při něm záda, až jsem si říkala: 'Ajaj, bude skreč'. Když jsem se probudila druhý den, říkala jsem si, co s tím budu dělat. Pak jsem si ale uvědomila, že už nemusím nic. Nemusela jsem být připravená na další trénink, takže to byla trochu úleva," uvedla s úsměvem tenistka I. ČLTK.
Vítězka tří grandslamových titulů a 26 turnajů ve čtyřhře zhodnotila kariéru jako úspěšnou. Sice si přála uspět také ve dvouhře, debl jí ale vše vynahradil. "Kariéra byla úžasná a neočekávaná. Když jsem přišla na Štvanici, nevěděla jsem, jak vypadá velký tenis. Pan (Vladislav) Šavrda (šéf klubu) mě začal brzy přemlouvat, abychom jezdili na mezinárodní turnaje. Zlom byl takový, že jsem přesvědčila taťku. Když jsem tehdy prohrála doma třikrát čtyřikrát do roka, byl čas se někam podívat," vzpomínala Hradecká.
S Hlaváčkovou získala před deseti lety stříbro na olympiádě v Londýně, o čtyři roky později slavila s Radkem Štěpánkem bronz v Riu de Janeiro. Pětkrát také triumfovala ve Fed Cupu. Trofeje a medaile, které měla dosud uložené ve sklepě nebo v trezoru, si nyní plánuje vystavit v pokoji.
"Každý turnaj má určitý příběh. Kdybych to ale měla vzít v globálu, tak olympijské medaile se dostaly mezi největší počet lidí," řekla Hradecká. Vyzdvihla i deblový triumf na grandslamovém Roland Garros v roce 2011. "Těžko říct, který z těchto prvních dvou momentů je silnější. Zatímco na grandslamu zážitky žijete jen s parťačkou a týmem, na olympiádě to prožíváte i s ostatními sportovci," doplnila Hradecká.
Na stole má již připravenou žádost o vyřazení ze žebříčku WTA, kterou se chystá v příštích dnech odeslat. Po ukončení kariéry obdržela také spoustu zpráv. "Gratulantů a lidí, kteří si vzpomněli, bylo strašně moc. Kariéra byla taková, že mě občas poznají i lidé na ulici. Moc si toho vážím," uvedla bývalá světová čtyřka ve čtyřhře.
Za poslední měsíc od sehrání turnaje v Guadalajaře se stihla sejít s přáteli, které dlouhé roky neviděla, a věnuje se rekonstrukci domu. Tenis plánuje hrát rekreačně. "Včera jsem si byla jen tak zahrát s neteří a odpoledne jsem už cítila koleno. Tělo toho už má docela dost," přiznala Hradecká.
Také v nejbližší budoucnosti plánuje zůstat v Česku, chce se věnovat trénování dětí. V Praze provozuje tenisovou školu nesoucí její jméno. Větší trenérská kariéra ji zatím neláká. "Tohle je spojené s cestováním, protože není možné se někomu věnovat jen doma a nevidět ho při zápasech. Do budoucna to možné je, ale teď chci zůstat nějakou dobu doma a nikam se moc nevrhat," doplnila Hradecká.
