Hlavní body zářijového pléna: projev o stavu EU, Afghánistán, zdravotní unie, modré karty

foto Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu

Po letní přestávce se europoslanci vrací, v některých případech pouze virtuálně, zpátky do Štrasburku, aby zasedli v zářijovém plénu. Během středeční debaty o stavu Evropské unie s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přezkoumají práci unijní exekutivy v uplynulém roce, představí vlastní priority pro následující měsíce a ujistí se, že budou brány v potaz veškeré klíčové obavy Evropanů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová předstoupí před europoslance ve středu v 9.00 hodin se zprávou o stavu Evropské unie, na kterou budou poslanci reagovat během následující rozpravy. Von der Leyenová se ve svém projevu pravděpodobně zaměří na výsledky práce komise v uplynulém roce, zejména v souvislosti s bojem proti zdravotní a hospodářské krizi způsobené pandemií covid-19. Očekává se, že poslancům Evropského parlamentu (EP) přednese svou vizi řešení výzev, kterým EU a její členské státy v současnosti čelí, a to včetně snahy o hospodářské oživení, boje proti změně klimatu, digitalizace a témat projednávaných na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Poslanci zhodnotí práci exekutivy EU za uplynulých dvanáct měsíců, budou reagovat na iniciativy, na které se komise hodlá zaměřit v nadcházejícím roce, a seznámí Ursulu von der Leyenovou s vlastními prioritami. Rozprava o stavu unie je pro poslance příležitostí zhodnotit dosavadní práci komise a její plány do budoucna a pomoci určit směr, kterým se bude EU v nadcházejících měsících ubírat.

Debata o stavu unie je klíčovou událostí, při níž Evropská komise skládá každoročně účty demokraticky zvoleným zástupcům občanů EU. Každoroční debata mezi poslanci Evropského parlamentu a šéfkou exekutivy EU je považována za příspěvek k posílení transparentnosti a demokracie unie. První debata o stavu unie se konala 7. září 2010 ve Štrasburku. Komisi zastupoval na tehdejším plenárním zasedání předseda José Manuel Barroso.

Humanitární a bezpečnostní situace v Afghánistánu, vztahy s Ruskem, modrá karta

Reakce unie na krizi v Afghánistánu bude v úterý předmětem rozpravy poslanců s šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem. Ve čtvrtek přijme plénum samostatné usnesení k této otázce.

Poslanci budou s vysokým představitelem EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku diskutovat o reakci EU na humanitární a migrační krizi v Afghánistánu, včetně pomoci lidem v nouzi a ochrany osob, které jsou v současné době v zemi v ohrožení – zejména žen a dětí. Debata se pravděpodobně stočí na možnosti EU, jak podpořit uprchlíky z Afghánistánu a ty, kteří se stále snaží zemi opustit, a jak jednat s úřady Tálibánu v Kábulu.

Kromě humanitárních otázek vyvolal poslední vývoj v Afghánistánu také diskusi o tom, jaké bezprostřední poučení by si EU měla vzít ze stažení NATO. Dalšími možnými tématy diskuse jsou bezpečnostní situace v Evropě, společná evropská obranná politika, strategická autonomie EU a potřeba posílit evropské vojenské kapacity.

Krizi v Afghánistánu vyvolalo převzetí kontroly nad většinou území ze strany hnutí Talibán. Stalo se 15. srpna. V důsledku změn se tisíce lidí snaží uprchnout ze země. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli v této souvislosti zdůraznil potřebu silného a společného evropského hlasu na mezinárodní scéně.

V úterý bude poslanci rovněž diskutovat o doporučeních EP pro budoucnost vztahů mezi EU a Ruskem. S ohledem na rostoucí napětí vyzvou k přezkumu politiky.

Ve středu pak bude europarlament hlasovat o reformě evropské modré karty pro vysoce kvalifikované pracovníky z třetích zemí. Nová pravidla, která mají zlepšit práva pracovníků a zvýšit flexibilitu, by měla zaměstnavatelům v zemích EU usnadnit zaměstnávání lidí ze třetích zemí a přilákat více vysoce kvalifikovaných migrantů. Držitelé modré karty budou mít více práv, zjednoduší se například jejich mobilita v rámci EU a zrychlí se i postupy pro přijímání jejich rodin.

Zdravotní unie: Posílení prevence a přeshraniční spolupráce

Poslanci Evropského parlamentu projednají na zářijovém plénu dvojici legislativních návrhů na posílení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a zlepšení řízení přeshraničních zdravotních hrozeb. Znění prvního z dvojice nařízení, které plénu předkládá výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), obsahuje řadu návrhů na posílení kapacit EU v oblasti prevence a kontroly nemocí. Poslanci EP mimo jiné prosazují rozšíření mandátu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) také na závažné nepřenosné nemoci - jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina nebo cukrovka - a posílení koordinace mezi orgány EU a jejich národními nebo mezinárodními partnery a větší zapojení členských států.

Znění druhého nařízení zavádí opatření pro prevenci, přípravu a reakci na budoucí krize způsobené vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami. Měly by také zahrnovat jasnější postupy a větší transparentnost, pokud jde o společné zadávání veřejných zakázek EU a nákup zdravotnických výrobků.

Evropská komise, která usiluje o vybudování Evropské zdravotní unie, předložila návrh opatření na posílení zdravotní bezpečnosti 11. listopadu 2020. Navrhovaný balíček zahrnuje nové nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a změnu nařízení o Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Současná rozprava na toto téma se čeká hned v pondělí, výsledky hlasování mají být oznámeny ve středu.

„Pandemie covid-19 jasně ukázala, že EU potřebuje lepší koordinaci, odolnější zdravotní péči a v neposlední řadě i to, aby státy lépe spolupracovaly. Musíme se z předchozí zkušenosti poučit a lépe se připravit na budoucí krize. I o tom budeme na zářijovém plenárním zasedání Evropského parlamentu hlasovat,“ zdůraznila Martina Dlabajová, europoslankyně-nestraník za ANO a členka skupiny vybraných europoslanců pro dohled nad očkováním v EU.

Pomoc po brexitu, ochrana zvířat, právní stát a svoboda médií

Rezervu na vyrovnání se s důsledky odchodu Velké Británie z EU by měl schválit EP ve středu. Jde o fond EU v hodnotě pěti miliard eur, který pomůže lidem, společnostem a členským státům zmírnit sociální a ekonomické dopady vystoupení Spojeného království z EU.

Parlament bude hlasovat také o usnesení, které má chránit zvířata používaná k testování a výzkumu. Debatovalo se o něm už na červencovém plénu. Poslanci zároveň představí možnosti přechodu na takový výzkumný systém, který nebude zvířata používat.

Ve středu se budou europoslanci mimo jiné zabývat ohrožením svobody médií v Polsku v návaznosti na nové právní předpisy o vysílání. Zhodnotí situaci v rámci pokračujícího porušování zásad právního státu.

Další vybrané body programu:

  • Práva LGBTI+ osob v EU (výsledky hlasování v úterý)
  • Přírodní katastrofy v létě 2021 (rozprava v úterý)
  • Klimatický balík návrhů EU na rok 2030 „Fit for 55“ po uveřejnění zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu IPCC (rozprava v úterý)
  • Nová strategie EU – Čína (rozprava v úterý, výsledky hlasování ve čtvrtek)
  • Skandál špionážního software Pegasus (rozprava ve středu)
  • Posílení transparentnosti a integrity v institucích EU zřízením nezávislého etického orgánu EU (výsledky hlasování ve čtvrtek))
  • Směrnice pro politiky zaměstnanosti členských států (výsledky hlasování v úterý)
  • Příspěvek EU k transformaci globálních potravinových systémů v zájmu plnění cílů udržitelného rozvoje (rozprava ve středu)

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je pondělí 20. září 2021

Očekáváme v 21:00 12°C

Celá předpověď