Boj proti rakovině, nedávný vývoj ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, právní stát, normy pro bezpečnost hraček nebo obnovitelná energie. To jsou hlavní body na programu pléna Evropského parlamentu, který začíná dnes ve Štrasburku.
Parlament bude debatovat a hlasovat o svých návrzích opatření a kroků, která musí EU přijmout v boji proti rakovině. Mezi klíčová doporučení, která loni v prosinci předložil zvláštní výbor pro boj proti rakovině (BECA), patří usnadnění přístupu k přeshraniční zdravotní péči a klinickým studiím pro pacienty s rakovinou a rozšíření využívání společných zadávacích řízení. Poslanci rovněž vyzývají k účinnějšímu řešení nedostatku léků proti rakovině, k zaručení "práva být zapomenut“ a také k zajištění rovného přístupu k inovativním lékům a léčbě rakoviny.
V návrhu usnesení jsou rovněž zahrnuty hlavní poznatky získané z veřejné konzultace, kterou uspořádal výbor BECA o dopadu pandemie covid-19 na onkologickou péči v EU. Rozprava se uskuteční v úterý ráno, hlasování o návrhu usnesení ve středu.
Zvláštní výbor Evropského parlamentu pro boj proti rakovině byl zřízen v červnu 2020 a jeho mandát skončil 23. prosince 2021. Výbor uspořádal rozsáhlý konzultační proces prostřednictvím řady veřejných slyšení. Členové si rovněž vyměňovali názory s vnitrostátními parlamenty a s mezinárodními organizacemi a odborníky.
Vztahy mezi EU a Ruskem
V návaznosti na zvyšující se napětí na hranici Ruska s Ukrajinou a vyšetřovací misi EP v regionu bude plénum ve středu diskutovat o vojenské hrozbě, kterou Moskva pro svou sousední zemi potenciálně přestavuje. Rozpravu povedou s vysokým představitelem pro zahraniční věci Josepem Borrellem o aktuálním diplomatické úsilí o zklidnění napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.
Na plenární zasedání se toto téma dostane krátce poté, co ve dnech 30. ledna až 1. února navštívila Ukrajinu delegace devíti poslanců Evropského parlamentu vedená předsedy Výboru pro zahraniční věci a podvýboru pro bezpečnost a obranu. Poslanci během pobytu vyjádřili neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a právu Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání a spojenectví.
Kromě rozpravy o ruské hrozbě pro Ukrajinu budou v úterý odpoledne poslanci debatovat také o výročních zprávách Parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP). Poslanci předloží své návrhy, jak posílit EU jako globálního aktéra v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti. O návrzích těchto usnesení se bude hlasovat ve středu a výsledky hlasování budou oznámeny ve čtvrtek.
V samostatném hlasování v rámci tzv. postupu EP pro naléhavé případy bude Parlament v pondělí rozhodovat o makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur, která má Ukrajině pomoci pokrýt její potřeby vnějšího financování v roce 2022. Podle návrhu předloženého Komisí má tato pomoc "v situaci akutní krize poskytnout rychlou podporu a posílit odolnost země“.
Právní stát
Soudní dvůr EU by měl ve středu rozhodnout o situaci týkající se Polska a Maďarska ohledně pravidel, která EU umožňují neposkytovat evropské finanční prostředky vládám těch členských států, které nerespektují zásady právního státu. Poslanci budou o rozhodnutí jednat ve středu odpoledne, a to s předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou.
Cílem nařízení o rozpočtové podmíněnosti je chránit finanční prostředky EU před zneužitím ze strany vlád členských států, které porušují zásady právního státu. Vstoupilo v platnost 1. ledna 2021. Dne 11. března 2021 Polsko a Maďarsko napadly nařízení u Soudního dvora EU. Druhého prosince 2021 vydal pak generální advokát Soudního dvora EU stanovisko, v němž uvedl, že žaloby Maďarska a Polska proti pravidlům podmíněnosti, která chrání rozpočet Evropské unie, by měly být Soudním dvorem zamítnuty.
Bezpečnost hraček
Europoslanci plánují ve středu vyzvat ke zpřísnění pravidel pro bezpečnost hraček. Mají chránit děti před nebezpečnými chemikáliemi a řešit potenciální nebezpečí, která skýtají hračky, které se připojují k internetu. Zprávu týkající se bezpečnosti dětských hraček odhlasoval 9. prosince Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů – přijatý text obsahuje návrhy na posílení stávajících právních předpisů, aby hračky prodávané na evropském trhu, včetně hraček dovážených z jiných zemí, byly bezpečné a udržitelné.
Směrnice o bezpečnosti hraček byla přijata v roce 2009. Stanovila bezpečnostní předpisy týkající se chemických, mechanických nebo elektrických rizik či nebezpečí spojených s hořlavostí, hygienou a radioaktivitou pro hračky určené pro děti do 14 let. Obsahuje ustanovení pro výrobce, dovozce a distributory hraček prodávaných v EU, ale také pro dozor nad vnitrostátním trhem, aby byl zaručen volný oběh hraček, které nepředstavují riziko.
Více než 10 let po přijetí legislativy dospěla nicméně Evropská komise v hodnotící zprávě za rok 2020 k závěru, že směrnice stále vykazuje nedostatky, které se týkají především zdraví a bezpečnosti. Podle je nezbytná revize směrnice.
"Dětem, jakožto zvláště zranitelným spotřebitelům v choulostivém věku, by se mělo dostávat nejvyšší možné úrovně ochrany během hraní. Zdraví a bezpečnost dětí jsou nesporné a měly by být v zájmu celé společnosti,” připomíná europoslanec-zpravodaj, italský sociální demokrat Brando Benifei.
Zpráva Výboru EP vyzývá členské státy ke zlepšení dohledu nad trhem s dětskými hračkami. Mezi potřebná opatření patří testování hraček a ověřování dokumentace výrobců s cílem stáhnout nebezpečné hračky z trhu a podniknout kroky proti osobám odpovědným za jejich uvedení na trh. Bezpečnostní požadavky EU musí splňovat i hračky prodávané na online platformách. Hlasovat se má ve středu.
Digitální certifikát, cestování v EU
Poslanci Evropského parlamentu budou v úterý hlasovat o tom, zda vznést námitku proti nedávnému rozhodnutí komise omezit platnost digitálního certifikátu EU COVID na 270 dní (po uplynutí této doby bude pro platný certifikát potřeba posilující dávka očkování). Pro zamítnutí rozhodnutí Komise musí hlasovat nejméně polovina poslanců.
Ve středu odpoledne budou poslanci a zástupci komise rovněž diskutovat o současné situaci v oblasti pravidel pro cestování uvnitř EU a o potřebě koordinovaného přístupu.
Očekává se, že se poslanci vyjádří k nedávno přijatému doporučení Rady přejít od cestovních pravidel podle zemí k pravidlům založeným na zdravotním stavu cestujících. Očekává se také, že zdůrazní potřebu koordinovaného a harmonizovaného přístupu, který by zaručil volné a bezpečné cestování.
V europarlamentu bude zároveň už brzy zahájena práce na návrhu na prodloužení používání digitálního certifikátu EU COVID o další rok, tedy do 30. června 2023 (na základě návrhu komise ze dne 3. února).
Pravidla zpoplatnění silnic
Parlament bude v pondělí hlasovat o nových pravidlech týkajících se možností, jak mohou země EU účtovat nákladním automobilům poplatky za používání silnic a dopravních sítí EU. Jde o přechod na systém založený na mýtném a rozšíří se na autobusy, dodávky a osobní automobily. Cílem je omezit emise CO2, časové poplatky by měly být nahrazeny poplatky založenými na ujeté vzdálenosti. Lépe tak budou dodržovány zásady "znečišťovatel platí“ a "uživatel platí“.
Parlament by takto měl stvrdit dohodu dosaženou zástupci Rady EU a europoslanci v červnu 2021 o aktualizaci pravidel pro poplatky, které mohou členské státy vybírat za užívání silnic transevropské dopravní sítě (TEN-T) nákladními automobily a kamiony. Lépe tak budou dodržovány zásady "znečišťovatel platí“ a "uživatel platí“.
Poslanci z výboru EP pro dopravu už zajistili, že členské státy od roku 2030 postupně zruší "dálniční známky“ (časové zpoplatnění silnic) v hlavní síti TEN-T pro těžká nákladní vozidla (nákladní automobily, kamiony a autobusy) a nahradí je mýtným (poplatky za ujetou vzdálenost). Aktualizace rovněž rozšiřuje oblast působnosti pravidel na další vozidla, jako jsou autobusy, dodávky a osobní automobily, a vyžaduje postupné zavedení různých sazeb silničního poplatku na základě emisí CO2 nebo ekologické výkonnosti.
20. výročí eura
Během nadcházejících dnů uplyne 20 let od okamžiku, kdy do oběhu vstoupilo euro. Po slavnostním ceremoniálu, který výročí připomene, bude následovat debata s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou o inflaci a oživení.
Obnovitelná energie na moři
Parlament předloží své návrhy strategie EU pro energii z obnovitelných zdrojů na moři. Poslanci navrhují její rychlejší implementaci, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených Pařížskou dohodou a do roku 2050 také uhlíkové neutrality.
Ochrana pracovníků před toxickými látkami
Parlament chce zlepšit ochranu pracovníků, kteří pracují s karcinogenními látkami. Ve čtvrtek budou poslanci hlasovat o návrzích na stanovení limitů pro vystavení se toxickým látkám, včetně těch, které mohou ovlivnit plodnost, pro celou EU.
Další body programu:
• Spyware Pegasus
• Dopad koronaviru na mladé lidi
• Projev kolumbijského prezidenta Ivána Duqueho
• Vztahy mezi EU a Afrikou
