Prezenčně a on-line se v tomto týdnu sejdou europoslanci ve Štrasburku na prvním plenárním zasedání v tomto roce. Kromě plánovaného programu, zaměřeného na výběr nového předsedy a místopředsedů pro druhou polovinu funkčního období, na představení hlavních bodů francouzského předsednictví v Radě EU či na hlasování o Aktu o digitálních službách, si členové Evropského parlamentu (EP) připomenou osobnost dosavadního šéfa Davida Sassoliho, který zemřel v týdnu před schůzí pléna.

Prezenčně a on-line se v tomto týdnu sejdou europoslanci ve Štrasburku na prvním plenárním zasedání v tomto roce. Kromě plánovaného programu, zaměřeného na výběr nového předsedy a místopředsedů pro druhou polovinu funkčního období, na představení hlavních bodů francouzského předsednictví v Radě EU či na hlasování o Aktu o digitálních službách, si členové Evropského parlamentu (EP) připomenou osobnost dosavadního šéfa Davida Sassoliho, který zemřel v týdnu před schůzí pléna.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zemřel v italském Avianu, kde byl od 26. prosince hospitalizován. Poslancem europarlamentu byl od roku 2009, v červenci 2019 byl zvolen předsedou na první polovinu volebního období.

Předseda Sassoli přijal mimořádná opatření, která Evropskému parlamentu umožnila plnit jeho povinnosti a vykonávat výsady vyplývající ze smluv v průběhu pandemie. Hrál významnou roli při prosazování ambiciózního dlouhodobého rozpočtu EU a účinného nástroje pro oživení. Když krize poprvé udeřila, vedl europarlament k projevům solidarity prostřednictvím podpůrných akcí v hostitelských městech EP, jako je poskytování stravy charitativním organizacím a přístřeší v prostorách instituce ženám, které se staly oběťmi násilí. S europoslanci zahájil Sassoli rozsáhlý proces reflexe s cílem přehodnotit a posílit parlamentní demokracii.

Jako oddaný Evropan zdůraznil v projevu na prosincovém zasedání Evropské rady, že „Evropa potřebuje, a to především, nový projekt naděje. Myslím, že tento projekt můžeme vybudovat na základě silného trojího přístupu: Evropa, která inovuje; Evropa, která chrání; a Evropa, která osvětluje.“

Slavnostní uctění jeho památky se uskuteční v pondělí 17. ledna při zahájení plenárního zasedání ve Štrasburku za účasti bývalého poslance Evropského parlamentu a italského premiéra Enrica Letty. Samotný smuteční obřad se uskutečnil v pátek 14. ledna v bazilice Santa Maria degli Angeli v Římě.

Volba nového předsedy EP, místopředsedů a kvestorů

V souladu s jednacím řádem EP (článek 20) bude dočasné předsednictví ve dnech předcházejících volbě nového předsedy zajišťovat první místopředsedkyně. Volba předsedy Evropského parlamentu (kandidáti viz fotogalerie) na druhou polovinu funkčního období se bude konat v úterý během plenárního zasedání, jak bylo původně plánováno před náhlým skonem předsedy Sassoliho. Volby místopředsedů a kvestorů budou následovat.

Čtrnáct místopředsedů a pět kvestorů bude EP volit v úterý a ve středu. Ti tvoří společně s předsedou předsednictvo parlamentu. Toto hlasování určí složení předsednictva na příští dva a půl roku, tj. na zbývající část devátého volebního období do roku 2024.

Předsednictvo stanoví pravidla pro řádné fungování europarlamentu. Mezi jeho další povinnosti patří vypracovávání předběžných návrhů rozpočtu EP a rozhoduje o administrativních, personálních a organizačních záležitostech. Místopředsedové mohou kromě svých úloh v předsednictvu nahradit předsedu, a to i při předsedání rozpravám v plénu a při zastupování parlamentu při zvláštních slavnostech či aktech, je-li to nezbytné. Kvestoři se zabývají administrativními záležitostmi, které se přímo týkají poslanců, a jsou členy předsednictva s poradním hlasem.

Poslanecké kluby se při volbě členů předsednictva snaží zajistit, aby místopředsedové a kvestoři obecně odráželi početní složení klubů, a aby byly zohledněny výsledky hlasování o předsedovi EP.

Kandidáti na funkce místopředsedy jsou navrženi stejným způsobem jako předseda, tj. buď poslaneckým klubem, nebo skupinou poslanců dosahujících nízké prahové hodnoty (1/20 všech poslanců).

Čtrnáct místopředsedů se volí v jediném hlasování, a to absolutní většinou odevzdaných hlasů. Pokud je počet úspěšných kandidátů nižší než 14, koná se za stejných podmínek druhé hlasování k obsazení zbývajících míst. Pokud je k dokončení procesu nutné třetí hlasování, stačí prostá většina (článek 17 jednacího řádu). Kvestoři jsou voleni stejným způsobem.

Priority francouzského předsednictví

Ve středu budou poslanci debatovat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem politickou strategii a cíle půlročního francouzského předsednictví Rady EU. Prezident na plenárním zasedání promluví v 11:30. Naváže na něj předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedové poslaneckých klubů EP. S cílem zdůraznit, že v boji se zdravotní krizí, proti vzestupu agresivních zahraničních mocností a proti narušování klimatu je nejlepší reakcí ta evropská, si francouzské předsednictví zvolilo za motto „Obnova, síla a pocit sounáležitosti“.

Pokud jde o právní předpisy EU, prioritou Francie bude jednání o nových aktech o digitálních službách a trzích, o zavedení systému úprav pro stanovení cen uhlíku na hranicích EU a o společných pravidlech pro minimální mzdy. Očekává se, že Konference o budoucnosti Evropy předloží své návrhy v průběhu francouzského předsednictví, tedy v první polovině roku 2022.

Bezpečnější on-line prostor díky regulaci platforem

Evropský parlament bude hlasovat o svém postoji k aktu o digitálních službách, který stanoví pravidla pro boj proti nezákonnému obsahu on-line a činí platformy odpovědné za jejich algoritmy.

Cílem návrhu aktu o digitálních službách, o němž bude na plénu rozprava ve středu a hlasování ve čtvrtek, je vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž jsou chráněna práva uživatelů mimo jiné prostřednictvím pravidel pro boj proti nezákonným výrobkům, službám nebo obsahu on-line. Měla by být také navýšena odpovědnost a transparentnost algoritmů a upraveno moderování obsahu.

Návrh nařízení vymezuje povinnosti a odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, zejména on-line platforem, jako jsou sociální média a tržiště. Zavádí mechanismus pro oznamování protiprávního obsahu a záruky pro jeho odstraňování.

Tzv. velmi velké on-line platformy budou mít více povinností, neboť i rizika, která představují pro šíření nezákonného i škodlivého obsahu, včetně dezinformací, jsou větší.

Usnesení přijaté na plenárním zasedání se stane mandátem EP pro jednání s francouzským předsednictvím Rady EU v prvním pololetí roku 2022.

“Akt o digitálních službách už prošel příslušným výborem EP, nicméně výsledek se dá těžko odhadnout. Jde o velký balík opatření proti velkým hráčům, chceme toto prostředí vyčistit a zkultivovat a zajistit dodržování práv uživatelů a spotřebitelů. Ti by měli říci, co na svých stránkách vidět nechtějí a měli by více být pány situace: digitální platformy zase musí znát své prodejce a vědět, v případě problému kontaktovat a s kým jednat. Nelegální obsah off-line musí být nelegální také on-line, škodlivý obsah jako dezinformace, návody či vtíravé nabídky – byť není nezákonný – je třeba důrazně potírat. Chránit musíme především děti. V tomto týdnu budeme znát postoj EP jako celku, následovat budou jednání se členskými státy. Tuto legislativu bude zřejmě uzavírat české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku,” uvedla místopředsedkyně parlamentu, europoslankyně za hnutí ANO a stínová zpravodajka Dita Charanzová. “Pokuta pro nepřizpůsobivé platformy může činit až šest procent jejich celosvětového obratu,” dodala.

Její kolega Mikuláš Peksa zdůraznil, že agenda digitálních služeb je pro Piráty jednou z nejdůležitějších, která europarlamentem v současnosti prochází. “Snažili jsme se tuto legislativu hodně ovlivnit. Jde o největší zásah do digitálního prostředí za posledních 20 let, protože tady nic podobného dosud neexistovalo. Podmínky se musí narovnat. Zákon rozlišuje standardní platformy a velmi velké platformy, giganty. Byla velká debata o tom, které patří kam. Řešení implikuje, že to, co bude platit pro ty obří hráče, nezasáhne žádný český podnik. Naopak, pro malé a střední podniky by měly stoupnout šance na tomto trhu. Velmi velké platformy se musí otevřít a podělit se o trh s dalšími hráči, třeba se start-upy. Také se podařilo odstranit šmírovací reklamy, které otravují lidem život,” připomněl Peksa. Podtrhl, že v zákoně není ani plošné sledování, což je naplnění svobody slova, odstraněný obsah je možné zpětně vymáhat. “Bohužel se zatím nepovedlo prosadit povinnost registrovat pornografický obsah, který není jasně definován,” řekl Peksa.

Více pravomocí Evropské agentuře pro léčiva

Ve středu by měl Evropský parlament hlasováním potvrdit předběžnou dohodu o navýšení pravomocí Evropské agentuře pro léčivé přípravky. Cílem dohody s Radou EU, jíž bylo dosaženo na konci října 2021, je zajistit, aby EU byla lépe vybavena na zvládání budoucích zdravotních krizí. Nedostatek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků by měl být řešen účinněji, všechny subjekty dodavatelského řetězce mají být lépe zapojeny a klinická hodnocení a registrace léčivých přípravků by měly být transparentnější.

Po konečném hlasování na plenárním zasedání bude nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU. Účinné bude od 1. března 2022.

V kontextu budování evropské zdravotní unie navrhla Evropská komise 11. listopadu 2020 nový rámec pro zdravotní bezpečnost vhodný pro budoucí výzvy v oblasti zdraví, a to na základě zkušeností získaných v boji proti covidu-19. Zahrnuje návrh na posílení pravomocí Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Evropský účetní dvůr: výběr českého kandidáta

Poslanci budou ve středu hlasovat o mandátu členů Evropského účetního dvora včetně Jana Gregora, který byl nominován Českou republikou. Půjde o prodloužení mandátu českému, lotyšskému a polskému členovi a podpoře nového slovinského kandidáta.

Po slyšení s kandidáty 10. ledna doporučil Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP, aby europarlament prodloužil mandát českého člena Jana Gregora a lotyšského člena Mihailse Kozlovse a doporučil podpořit slovinského kandidáta Jorga Kristijana Petroviče.

Výbor však doporučil neprodlužovat mandát polského člena Mareka Opioły.

Usnesení o případech porušování lidských práv a demokracie

Ve středu večer v europarlamentu proběhnou naléhavé rozpravy o těchto tématech týkajících se lidských práv, demokracie a právního státu, po nichž bude následovat hlasování později téhož dne:

• Porušování základních svobod v Hongkongu;
• Situace v Kazachstánu;
• Politická krize v Súdánu.

Rozprava a hlasování jsou na programu ve středu 19. ledna.

Další body programu:

• Sexuální a reproduktivní zdraví a práva v Evropské unii (rozprava ve čtvrtek)
• Ochrana zvířat během přepravy v rámci EU i mimo ni (rozprava a hlasování ve čtvrtek)
• Závěry zasedání Evropské rady ve dnech 16. – 17. prosince (rozprava ve středu)
• Posílení postavení evropské mládeže: zaměstnanost a sociální oživení po pandemii (rozprava ve čtvrtek)

EU COVID19