Ochrana mladých ukrajinských uprchlíků, bezpečnost a obrana EU a financování energetické infrastruktury. Tato a další témata jsou na programu dubnového plenárního zasedání Evropského parlamentu, které začíná v pondělí.
Ruská invaze na Ukrajinu má na svědomí to, že více než čtyři miliony civilistů byly nuceny opustit své domovy a hledat útočiště v okolních zemích EU – polovina z nich jsou nezletilí lidé. Právě ti jsou navíc nejčastěji ohroženi obchodováním a vykořisťováním. Europoslanci budou v úterý diskutovat o tom, jak je lépe chránit a poskytovat jim potřebnou podporu včetně vzdělávání. Ve čtvrtek budou o usnesení hlasovat. O válce se bude znovu diskutovat ve středu, kdy europoslanci s předsedkyní Evropské komise a předsedou Evropské rady zhodnotí výsledek summitu EU, který se uskutečnil ve dnech 24.–25. března. Hlavními tématy byly ruská invaze na Ukrajinu, následné sankce a také dopad na ekonomiku EU, zejména na energetický sektor.
Akce soudržnosti, směrnice o dočasné ochraně
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za jednou z největších humanitárních krizí v nedávné evropské historii. Civilní obyvatelé jsou vystaveni ostřelování a násilí, miliony 
lidí byly nuceny opustit své domovy a odejít do jiných měst v zemi nebo do Polska, Rumunska, Slovenska, Maďarska a Moldavska. Odhaduje se, že 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti, které jsou zároveň vystaveny vyššímu riziku násilí a zneužívání, včetně obchodování s lidmi, pašování a nelegální adopce. Europoslanci schválili 24. března návrh takzvané Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE) Evropské komise, který má přesměrovat dostupné finanční prostředky do zemí EU, které poskytují útočiště lidem prchajícím před ruskou agresí. To by mohlo zahrnovat dalších 10 miliard eur z REACT-EU, fondu propojujícího opatření proti koronaviru s kohezními fondy. Parlament také o jeden rok – do poloviny roku 2024 – prodloužil období, v rámci kterého fungují Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost. Prodloužení umožňuje zemím EU urychleně přerozdělit nevyužité prostředky na řešení přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Očekává se, že uvolní přibližně 420 milionů eur na další podporu, jako je ubytování, jídlo, zdravotní péče nebo další zaměstnanci. Během plenárního zasedání ve dnech 23. a 24. března 2022 se europoslanci také dohodli na tom, že Moldavsku poskytnou finanční podporu na pomoc s přijímáním uprchlíků, a to kromě poskytnutí makrofinanční pomoci na pokrytí části jeho externích finančních potřeb.
V usnesení přijatém na mimořádném plenárním zasedání 1. března 2022 Parlament uvítal aktivaci směrnice o dočasné ochraně. Bude využita poprvé od svého vstupu v platnost v roce 2001. Cílem směrnice je poskytnout okamžitou dočasnou ochranu v EU lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, včetně ukrajinských občanů, osob ze zemí mimo EU, osob bez státní příslušnosti nebo osob s povolením k pobytu v zemi. To umožňuje vysídleným osobám požívat stejných práv v celé EU, jako je povolení k pobytu, možnost pracovat a přístup k sociálnímu zabezpečení a lékařské pomoci. Dočasná ochrana nebrání dotčeným osobám požádat o azyl.
Energie a klima
Poslanci se v úterý chystají podpořit aktualizovaná pravidla pro financování projektů transevropské energetické infrastruktury. Projekty by měly umožnit lepší propojení mezi vnitrostátními trhy, lepší hospodářskou soutěž, zabezpečení dodávek a podporu obnovitelných zdrojů energie v souladu s cíli Zelené dohody.
Financování klíčových energetických projektů - takzvaných transevropských energetických sítí - má být podle poslanců revidováno, aby odpovídalo klimatickým cílům. Odhlasovali to na loňském červencovém plénu.
Financování přeshraniční transevropské energetické infrastruktury má být podle poslanců upraveno tak, aby nekolidovalo s ochranou životního prostředí. Členové EP požadují, aby pokyny týkající se transevropské energetické infrastruktury byly v souladu s klimatickými cíli. Konkrétně jde o snižování emisí oxidu uhličitého a zásadu „energetické účinnosti v první řadě“.
“Evropa má společný energetický trh, a my se bavíme o tom, aby existovala odpovídají energetická infrastruktura. Události na Ukrajině dávají těmto projektům za pravdu. Jisté je, že nebude možné financovat projekty na dopravu zemního plynu, jehož dodávky mají na svědomí závislost na Rusku a následné geopolitické problémy. Návrh revize vychází tomuto trendu vstříc a snaží se nás této závislosti zbavit. Za zajímavou pokládám myšlenku zapojit 300 gigawattů z off-shorově získané elektrické energie. Evropská pobřeží jsou relativně dlouhá, a každá další kilowatthodina nám pomáhá šetřit výdaje za zemní plyn,” uvedl europoslanec za Piráty a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Mikuláš Peksa na brífinku pro novináře před zahájením plenární schůze.
Podle poslanců je potřeba rozšířit i možnost energii skladovat. Pomohlo by to zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové evropské spotřebě. Nové technologie baterií, akumulace tepla nebo vodík, vyrobený pouze z obnovitelných zdrojů, mohou sehrát klíčovou roli v naplňování toho, co si unie vytyčila v Pařížské klimatické dohodě. Zároveň by měly zajistit dostatečný přísun energie.
Rovněž v úterý povedou členové EP rozpravu a budou hlasovat o tom, zda rozšířit rezervu tržní stability systému EU pro obchodování s emisemi, aby byl tento systém chráněn před vnějšími otřesy. Rezerva je součástí balíčku Fit for 55, tedy plánu na to, aby EU snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent v porovnání s úrovní roku 1990.
“Jde o poměrně technicistní soubor opatření, ale ne zase o příliš složitý. Podstatou návrhu je prodloužit do roku 2030 režim tržní stability, který byl aplikován pro léta 2019 až 2023. Navazuje to na opatření komise z doby, kdy byly v důsledku doznívající hospodářské a finanční krize ceny povolenek nižší, než se čekalo. Proto se do systému začala odvádět 24 procenta povolenek ročně, jestliže byla překročena jejich prahová hodnota 833 milionů kusů. Pokud by návrh o pokračování režimu 24 procenta nebyl nyní přijat, vrátilo by vše se to do doby před rokem 2019, kdy se odvádělo 12 procent. Já však pro tento návrh ruku nezvednu. Předně je cena povolenek daleko vyšší, a když z nich vyčleníte větší množství, stupňuje se tlak na cenu povolenek. Navíc se počítá s jejich zneplatněním, takže pokud bychom je chtěli uplatňovat z rezervy, mohlo by se stát, že bychom třeba neměli co uvolňovat,” říká europoslanec za ODS Alexandr Vondra, člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stínový zpravodaj předkládané legislativní změny. Vondra také upozorňuje na dopady ukrajinské krize, které s teprve přijdou.
Obrana
V úterní rozpravě vedené formou otázek a odpovědí se europoslanci budou ptát šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella na takzvaný Strategický kompas – plán EU na obranu evropské bezpečnosti a ochranu občanů a hodnot EU v příštím desetiletí. Minulý týden jej schválila Rada EU.
Právo na opravu
Před tím, než komise představí nový návrh pro „právu na opravu“, stanoví poslanci své vlastní požadavky vztahující se k budoucím pravidlům. Volají mimo jiné po ukončení plánovaného zastarávání produktů, delší životnosti výrobků, které lze opravit, jasnějším označování a delších zárukách.
Správa dat
Ve středu budou poslanci hlasovat o nových pravidlech, která pomohou zrychlit sdílení dat a lépe rozvinou potenciál umělé inteligence. Akt o správě dat stanoví pravidla o neutralitě datových trhů, usnadní opětovné použití určitých dat z veřejného sektoru – zdravotnictví, zemědělství nebo životního prostředí – a vytvoří společné evropské datové prostory ve strategických oblastech, včetně mobility, financí a výroby.
Rozdíl v odměňování žen a mužů
Poslanci budou v úterý hlasovat o svém postoji k novým pravidlům zaměřeným na snížení rozdílů v odměňování žen a mužů prostřednictvím transparentnosti odměňování. Návrh mandátu k vyjednávání požaduje, aby všechny společnosti v EU s více než 50 zaměstnanci usnadnily zaměstnancům srovnání platů a odhalily tak případné nesrovnalosti.
Rozpočet na rok 2023
V úterý europoslanci stanoví své priority pro rozpočet EU na rok 2023, mezi které patří: obnova, zdraví, mládež, klima a důsledky války na Ukrajině.
Další body programu:
- Výsledek summitu EU-Čína
- Zvyšující se represe v Rusku, včetně případu Alexeje Navalného
- Rozšíření ochrany systému EU pro obchodování s emisemi před vnějšími otřesy
- Posouzení nejnovější zprávy OSN o změně klimatu
- Právní stát v Polsku a Maďarsku
- Otázky a odpovědi na první dva roky mandátu EK s předsedkyní Von der Leyenovou
- Situace romských komunit v EU
