Hlavní body červnového plenárního zasedání: ochrana klimatu, Ukrajina, změny Smluv o EU

foto Smlouvy o EU přiznávají Evropskému parlamentu přímé právo iniciativy pouze ve specifických případech, například pokud jde o pravidla týkající se jeho vlastního složení, evropských voleb a povinností poslanců Evropského parlamentu. Europoslanci by však rádi získali plnohodnotné právo iniciovat legislativu.

Plénum pro šestý měsíc tohoto roku se sejde v pondělí ve Štrasburku a potrvá do čtvrtka. Kromě agendy související s boji na Ukrajině jsou na programu balíčky opatření, jimiž chce EU přispět k udržitelnému rozvoji planety, a závěry, k nimž dospěla Konference o budoucnosti Evropy.

Europoslanci budou diskutovat a hlasovat o klíčových návrzích předpisů EU, které mají bojovat proti změně klimatu výrazným snížením emisí skleníkových plynů a chránit pracovní místa a občany. Po úterních rozpravách bude ve středu Evropský parlament (EP) hlasovat o svém postoji k osmi návrhům, které jsou součástí balíčku "Fit for 55 do roku 2030“ - plánu EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů (klimatické neutrality) v souladu s evropským právním rámcem pro klima. Schválená usnesení budou mandátem europarlamentu pro jednání s členskými státy o konečné podobě těchto právních předpisů.

Součástí balíčku jsou tyto návrhy:

Reforma systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně revize ETS v oblasti letectví a programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA)

- Rychlejší vyřazení bezplatných povolenek pro průmysl a pozdější zařazení občanů do systému ETS II.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

- Širší oblast působnosti a rychlejší provádění nového nástroje proti úniku uhlíku.

Emise skleníkových plynů v jiných odvětvích („sdílení úsilí“)

- Přísnější trajektorie, větší transparentnost a menší flexibilita pro emise skleníkových plynů členských států v jiných odvětvích.

Emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky

- Cesta k silniční mobilitě s nulovými emisemi v roce 2035 pro nové osobní a lehké užitkové vozy.

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

- Nový cíl EU v oblasti propadů uhlíku de facto zvýší cíl EU pro snížení emisí do roku 2030 na 57 procent.

Sociální fond pro klimatická opatření

- Nový fond na pomoc těm, kteří jsou nejvíce postiženi energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility, aby se vyrovnali se zvýšenými náklady na přechod na novou energetiku. Tisková konference s předsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pascalem Canfinem (Renew) je na programu ve středu odpoledne.

Válka na Ukrajině

V úterý odpoledne se budou poslanci dotazovat vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella na úsilí EU řešit dopady války na Ukrajině na třetí země. Rozprava bude uspořádána ve formátu "času vyhrazeného pro otázky“, v němž poslanci kladou vysokému představiteli krátké po sobě jdoucí otázky. Ve středu budou poslanci EP jednat o výsledcích posledního summitu EU o Ukrajině. Ve stejný den vystoupí na plenárním zasedání předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk.

V rozpravě s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou Parlament posoudí závěry mimořádného zasedání Evropské rady ve dnech 30. až 31. května, na němž se hlavy států a předsedové vlád EU dohodli na šestém balíčku sankcí vůči Rusku kvůli jeho agresivní válce proti Ukrajině.

Nový balíček zahrnuje mimo jiné zákaz dovozu ropy prostřednictvím námořní dopravy a zároveň uděluje dočasnou výjimku pro dovoz ropovody.

V reakci na ruskou válku na Ukrajině se poslanci chystají vyzvat i k rychlejšímu provádění versailleského prohlášení prostřednictvím zásadní změny v zahraniční politice EU.

Vystoupení irského premiéra

Irského premiéra Micheala Martina vítá finská premiérka Sanna Marin v oficiální rezidenci předsedy vlády Kes'ranta v Helsinkách, Finsko, pátek 8. dubna 2022. Členové EP budou ve středu ráno jednat s irským premiérem Micheálem Martinem o Evropské unii a jejích budoucích perspektivách.

Premiér Martin vystoupí v rámci třetí ze série debat o EU s názvem "Toto je Evropa“. V březnu poslanci přivítali estonskou premiérku Kaju Kallasovou a v květnu si vyměnili názory s italským premiérem Mariem Draghim. Po projevu Micheála Martina se uskuteční kolo vystoupení vedoucích představitelů poslaneckých klubů.

Micheál Martin se stal premiérem 27. června 2020. V minulosti zastával v různých vládách funkce ministra zahraničních věcí, podnikání, obchodu a zaměstnanosti, zdravotnictví a školství.

Budoucnost Evropy

Poslanci budou ve čtvrtek požadovat první soubor konkrétních změn v zakládacích dokumentech Evropské unie s cílem naplnit očekávání občanů.

V průběhu dvanácti měsíců trvání Konference o budoucnosti Evropy bylo představeno několik klíčových oblastí institucionální reformy, jako je zrušení jednomyslného hlasování v Radě EU ve většině oblastí a rozšíření pravomocí EU mimo jiné v oblasti zdravotnictví a energetiky. Očekává se, že se poslanci v návrhu usnesení, o němž budou hlasovat ve čtvrtek, zaměří na některé z nich.

Usnesení má být přijato před summitem Evropské rady ve dnech 23. a 24. června, na němž mohou vedoucí představitelé EU oficiálně zahájit proces změny smluv EU vytvořením konventu. Očekává se také, že komise v polovině června oznámí, jak hodlá na konferenci navázat.

Emmanuel Macron, Ursula Von der Leyen, Roberta Metsola, prezident, Evropský parlament, Evropská komise, konference, Budoucnost Evropy, dítě, matka(CTKPhoto/Rene Fluger)Výbor EP pro ústavní záležitosti bude pokračovat v práci na doplňující zprávě, která bude obsahovat celou škálu postojů poslanců k tomu, jak by smlouvy měly být změněny, s ohledem na všechny návrhy konference, které vyžadují institucionální reformu. Na závěrečném ceremoniálu 9. května ve Štrasburku převzali předsedkyně EP Roberta Metsolová, francouzský prezident Emmanuel Macron jménem předsednictví Rady a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová od spolupředsedů výkonné rady Konference její závěrečnou zprávu. Ta obsahuje 49 návrhů zahrnujících více než 300 opatření v devíti tématech, které vycházejí ze 178 doporučení panelových diskusí evropských občanů, příspěvků vnitrostátních panelových diskusí a akcí, návrhů evropského setkání mládeže a 43.734 příspěvků k 16.274 návrhům zaznamenaných na vícejazyčné digitální platformě.

Cena diváků LUX

Ve středu 8. června v poledne bude ve Štrasburku vyhlášen vítěz Evropské filmové ceny diváků LUX 2022. Zástupci tří filmů, které se dostaly do užšího výběru, budou na plenárním zasedání hovořit o poučení, které si lze vzít z příběhů v jejich filmech.

S projevem vystoupí rovněž čestný host Muniru Subašićová, která přežila masakr ve Srebrenici a do Štrasburku přijede s tvůrci filmu "Quo Vadis, Aida?“.

Vítěze Ceny diváků LUX, kterou společně udělují Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s Evropskou komisí a sítí Europa Cinemas, vybírají společně poslanci Evropského parlamentu a evropští diváci (každý z nich se na konečném rozhodnutí podílí 50 procenty). Tisková konference je připravena na středu od 12:45.

Posílení demokracie

Evropský parlament bude požadovat plnohodnotné právo iniciovat legislativu. Očekává se, že europoslanci navrhnou revizi legislativního procesu EU s cílem posílit demokracii tím, že EP získá právo přímé iniciativy.

V návrhu usnesení, který bude projednáván ve středu a o němž se bude hlasovat ve čtvrtek, se zdůrazňuje, že je nejvyšší čas, aby europarlament získal "obecné a přímé“ právo iniciovat právní předpisy. To by odráželo vývoj EU a obnovilo rovnováhu v její institucionální architektuře, až se budou příště revidovat Smlouvy.

Poslanci tvrdí, že rada a komise brání stávajícímu nepřímému právu parlamentu na iniciativu, a poukazují mimo jiné na postoj rady, když parlament aktivoval postup podle článku 7 Smlouvy o EU, a na nedostatečnou reakci na parlamentní návrh mechanismu pro ochranu hodnot EU.

Právo navrhovat právní předpisy je téměř zcela vyhrazeno Evropské komisi, zatímco rada i parlament mají nepřímé právo iniciativy. Smlouvy přiznávají parlamentu přímé právo iniciativy pouze ve specifických případech, například pokud jde o pravidla týkající se jeho vlastního složení, evropských voleb a povinností poslanců Evropského parlamentu.

Další body programu:

• Právní stát a případné schválení polského národního plánu obnovy (rozprava v úterý)

• Zpráva o Turecku za rok 2021 (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)

• Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)

• Nový obchodní nástroj pro zákaz výrobků vyrobených nucenou prací (rozprava a hlasování ve čtvrtek)

• Globální hrozby pro práva na umělé přerušení těhotenství (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)

• Oslava 60. výročí společné zemědělské politiky (rozprava v pondělí)

• Článek 17 nařízení o společné rybářské politice (rozprava v pondělí)

• Posílení mandátu Europolu (hlasování ve středu)

• Nelegální těžba dřeva v EU (rozprava ve čtvrtek)

• Přilákání dovedností a talentů do EU (rozprava ve středu)

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 19:00 21°C

Celá předpověď