Hlavní body červnového pléna: konečné hlasování o digitálním covid certifikátu, situace malých a středních podniků, biodiverzita

foto Žena si užívá slunce na pláži na řeckém ostrově Naxos na snímku ze 14. května 2021. V Řecku v ten den oficiálně zahájili letní turistickou sezonu.

Plenární zasedání Evropského parlamentu, který se částečně sejde ve dnech 7. – 10. června ve Štrasburku, přinese konečné hlasování o bezpečném cestování nebo o možném urychlení celosvětového očkování. Hned úvodní den budou europoslanci hlasovat o usnesení vyzývajícím k řešení nedávno potvrzeného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Digitální certifikát o vakcinaci a dalších možnostech týkajících se nového typu koronaviru, chápaný jako iniciativa zaměřená na zajištění volného pohybu osob v unii i během současné pandemie, byla v Evropském parlamentu (EP) projednávána prostřednictvím takzvaného postupu pro naléhavé případy. Poslanci se na konečném znění legislativního návrhu dohodli se zástupci členských států v Radě (ministrů) EU dva měsíce poté, co návrh představila Evropská komise. Cílem zákonodárců je zavést digitální covid certifikát EU před začátkem letní turistické sezóny.

Bezplatný certifikát, který bude k dispozici v papírové nebo digitální podobě, potvrdí, že jeho držitel byl očkován proti onemocnění covid-19, má negativní výsledek testu na přítomnost nového koronaviru nebo toto onemocnění prodělal. Společný nástroj EU umožní členským státům vydávat certifikáty, které budou interoperabilní, kompatibilní, bezpečné a ověřitelné v celé unii.

Poslanci budou během úterní rozpravy pravděpodobně požadovat urychlené spuštění vydávání nových certifikátů a opětovně se zasadí za větší přístupnost a cenovou dostupnost testování na nový koronavirus. Očekává se, že také vyzvou členské státy, aby pro držitele certifikátů nezaváděly další cestovní omezení, například karanténu, domácí izolaci anebo další testování, pokud nebudou nezbytně nutné pro zajištění ochrany veřejného zdraví.

Očkování proti koronaviru, příprava vakcíny - ilustrační foto.
Hlasování o konečné podobě nové legislativy se má konat v úterý, výsledky hlasovaní by měly být oznámeny ve středu ráno. Nová nařízení musí po jejich schválení na plénu EP a před jejich zveřejněním v Úředním věstníku EU formálně potvrdit i Rada (ministrů) EU. V platnost by měla vstoupit 1. července.

Výzva k pozastavení patentů na vakcíny

Poslanci budou hlasovat o návrhu, zda by EU měla požádat Světovou obchodní organizaci (WTO) o pozastavení platnosti práv duševního vlastnictví u očkovacích látek proti onemocnění covid-19.

Během rozpravy na květnovém plenárním zasedání několik politických skupin EP vyzvalo Evropskou komisi, aby podnikla tento krok s cílem podpořit celosvětové úsilí v oblasti očkování, zatímco další skupiny tvrdily, že by se tímto poskytování očkovacích látek neurychlilo. Nejnověji se do diskuse zapojili i poslanci výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA), kteří vyzvali EU, aby zahájila konstruktivní rozhovory se Světovou obchodní organizací. Komise by měla zajistit, aby země nemusely čelit sankcím za porušování patentů v souvislosti s onemocněním covid-19.

O nelegislativním usnesení bude parlament hlasovat ve středu a výsledky hlasování budou známy ve čtvrtek.

Rozhodnutí o případném dočasném upuštění od uplatňování práv duševního vlastnictví by mělo padnout na úrovni Světové obchodní organizace, konkrétně v Radě pro obchodní aspekty práv duševního vlastnictví (tzv. Rada pro TRIPS). V říjnu loňského roku předložily Indie a Jihoafrická republika na úrovni WTO návrh na dočasné pozastavení platnosti všech patentů souvisejících s prevencí, omezením šíření a léčbou covidu-19. Tento návrh později podpořila i vláda Spojených států amerických.

Generální ředitelka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová diskutovala 20. května s poslanci výboru INTA mimo jiné o možnosti pozastavení práv duševního vlastnictví na vakcíny proti novému koronaviru.

Stav Unie malých a středních podniků

Tomuto tématu se věnovala on-line diskuse ČTK v dubnu za účasti nezávislé europoslankyně za hnutí ANO Martiny Dlabajové, která stojí za touto iniciativou. Inspiraci našel EP v každoročním projevu o stavu unie, s nímž do europarlamentu přichází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. “Je to historický úspěch. Po dlouhých jednáních se podařilo přesvědčit unijní instituce, aby se pravidelně každý rok a v přímém přenosu před zraky občanů zpovídaly z toho, zda a jak se dodržují závazky vůči malým a středním podnikům,“ vysvětluje Dlabajová. „Vyzvali jsme komisi, aby začala pravidelně docházet do EP a veřejně tu skládala účty z toho, co se v uplynulém roce podařilo udělat pro malé a střední firmy v EU. Podobný dialog probíhá v celé řadě jiných oblastí, například v energetice, a funguje to. Bez jasné strategie s jasně danými kroky, které nebudeme umět vyhodnotit a říct si, kde je třeba ještě přidat, se nemáme šanci nikam posunout,“ podotýká Dlabajová.

Malé a střední podniky představují 99 procent všech firem v EU. Opatření přijatá kvůli pandemii covid-19, která zasadila ekonomice EU silnou ránu, se nebývale silně podepsala také právě na těchto firmách.

Závazné cíle na ochranu volně žijících druhů

Včela letí na květ pampelišky Ilustrační foto. Nová strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a výzva k lepší ochraně suchozemských a mořských oblastí unie bude v pondělí předmětem rozpravy a ve středu usnesení.

Biologická rozmanitost se v globálním měřítku potýká s nebývalým úbytkem a odhaduje se, že z osmi milionů žijících druhů hrozí jednomu milionu druhů vyhynutí (zdroj: IPBES). Uchování biodiverzity je jednou z prioritních oblastní parlamentu, který opakovaně varuje před pokračujícím a bezprecedentním úbytkem biologické rozmanitosti na Zemi.

Parlament svým nelegislativním usnesením reaguje na novou strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou v květnu minulého roku předložila Evropská komise. Poslanci budou pravděpodobně požadovat předložení legislativního návrhu po vzoru evropského právního rámce pro klima, který by měl do roku 2050 přispět k obnově, posílení odolnosti a k adekvátní ochraně světových ekosystémů.

Je také pravděpodobné, že poslanci budou vyžadovat ochranu nejméně 30 procent suchozemských a mořských oblastí EU, okamžité kroky pro zastavení úbytku včel a dalších opylovačů a také závazné cíle v oblasti biologické rozmanitosti ve městech, jako například zelené střechy.

Porušování zásad právního státu v Česku

V pondělí budou poslanci hlasovat o usnesení vyzývajícím k řešení nedávno potvrzeného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Premiér Andrej Babiš prochází 18. července 2019 kolem pole s řepkou olejkou při návštěvě obce Heřmaň v Jihočeském kraji.Parlament může prostřednictvím nelegislativního usnesení požádat Evropskou komisi, aby se zabývala i informacemi o vlivu současného předsedy vlády ČR na česká média a soudní systém a aby v této souvislosti zvážila využití mechanismu, který podmiňuje přístup k prostředkům EU dodržováním zásad právního státu. Navrhovaný text, který plénu předkládá výbor EP pro rozpočtovou kontrolu (CONT), rovněž zdůrazňuje, že Andrej Babiš by se až do vyřešení konfliktu zájmů neměl účastnit rozhodování spojených s rozpočtem EU, a to zejména v souvislosti s probíhajícími jednáními o budoucích pravidlech fungování společné zemědělské politiky EU.

Poslanci budou pravděpodobně požadovat i odstranění systémových nedostatků při reportování údajů z členských států na úrovni EU, protože v současnosti neexistuje srovnatelný aktuální přehled konečných příjemců prostředků EU v reálném čase ve všech zemích unie. Absence takového mechanismu podle poslanců ztěžuje odhalování a předcházení konfliktům zájmů.

V dubnu 2021, čili více než dva roky po zahájení auditu, zveřejnila komise závěrečnou zprávu o provádění strukturálních fondů EU v České republice. Potvrdila obavy, které EP dlouhodobě vyjadřuje. Audit shledal, že finanční prostředky byly neoprávněně poskytnuty subjektům ve skupině Agrofert, kde jako skutečný vlastník figuruje český předseda vlády Andrej Babiš.

Další vybrané body programu:

  • Právní stát a prostředky EU – výzva k důslednému využívání nového mechanismu.
  • Výzva občanů EU k ukončení klecového chovu.
  • Dohled EP na posuzování národních plánů na podporu obnovy a odolnosti ze strany Evropské komise.
  • Strategie kybernetické bezpečnosti EU v digitální dekádě.
  • Nástroje politiky sousedství a rozvojové a mezinárodní spolupráce na léta 2021–2027.
  • Evropský sociální fond plus (ESF+) 2021–2027.
  • Závěry mimořádného zasedání Evropské rady ve dnech 24. – 25. května.
  • Fond pro integrované řízení hranic.
  • Příprava summitu G7 a vrcholné schůzky EU-USA.
  • Vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 7:00 11°C

Celá předpověď