Český Krumlov - Roklanská chata na Šumavě se letos určitě bourat nebude, řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechá posoudit stav chaty třemi odborníky. Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je i to, že by chata byla na jiném místě, uvedl Hladík. Správa Národního parku (NP) Šumava chtěla chatu zbourat, má i demoliční výměr. Hladík také řekl, že jednoznačně podporuje ředitele NP Šumava Pavla Hubeného. Spekulace, že ho odvolá, označil ministr za lživé.
Fotogalerie
"Nepočítáme, že by se letos přistoupilo k demolici. Shodli jsme se, že necháme posoudit pomocí tří odborníků aktuální technický stav, který chata má. Vizuálně vypadá nedobře, nicméně nechť odborníci, kteří rozumí dřevostavbám, toto posoudí. Požádáme také akademické pracoviště o prověření historie chaty. Víme, že Roklanská hájenka byla výrazně starší než chata. Chata vznikla ve 40. letech 20. století, dodnes není jasné, proč vznikla, jak to s historií chaty je," řekl ministr. Po posudcích MŽP vyhodnotí, jak k možné demolici přistoupí.
Národní park, jemuž chata od roku 1993 patří, usiluje o její zbourání a má od stavebního úřadu v Kašperských Horách na budovu demoliční výměr. Proti demolici chaty jsou ale turisté i někteří politici. Správci parku byli připravení vypsat výběrové řízení, aby co nejdříve sehnali firmu, která chatu rozebere a materiál odveze. Kvůli ochraně přírody, především tetřeva hlušce, to lze provést pouze od 1. srpna do konce října.
Proti zbourání chaty se postavil například Klub českých turistů (KČT). Vznikla i petice, která má přes 5300 podpisů. "O tom, že je demoliční výměr, nic nevím. Musíme se poradit, co bude dál. Určitě se zbouráním nesouhlasíme. Myslíme si, že to byla chata, která byla postavena před lety a měla by se zachovat i pro další generaci a jednou by se mohla zase třeba používat," řekl ČTK v polovině července místopředseda KČT Ladislav Macka.
Neoficiální informace ze začátku tohoto týdne, že by mohl ředitele parku Hladík kvůli demolici chaty odvolat, označil ministr za lživé. "Ředitele jednoznačně podporuju, kroky, které dělá, jsou správné. Je to kompetentní osoba," řekl Hladík.
MŽP chce zpřístupnit Modrý sloup a Luzenské údolí, je to Hladíkova priorita
Prioritou pro Národní park (NP) Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Novinářům to řekl Hladík. Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený dnes ČTK řekl, že údolí a Modrý sloup by mohly být přístupné za několik let. Populace tetřeva hlušce se Šumavě zvyšuje, řekl ředitel.
"Mám velkou radost, že jsme se jednoznačně shodli, že zásadní prioritou jak pro správu Národního parku, tak pro místní obyvatele a podnikatele je zpřístupnění Luzenského údolí a Modrého sloupu. Snaha o zpřístupnění je tu dlouhou dobu, pro mě jako pro ministra je to prioritní záležitost, abychom dokázali učinit kompenzační opatření ke zpřístupnění této úžasné části šumavské divočiny, propojit českou a německou stranu. Je to přeci jenom 30 kilometrů hranice," řekl Hladík.
Jako možná označil dvě řešení. Správa NP Šumava podala k ministerské komisi rozklad k rozhodnutí MŽP, jež loni jako odvolací orgán zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu. Šumavský park loni navrhoval otevření stezky, pokud se rozšíří klidové území rezervace. Druhou podmínkou bylo, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605. MŽP však s návrhem nesouhlasilo. Když by park s rozkladem uspěl, mohlo by se území zpřístupnit.
"Druhá cesta je definování kompenzačních opatření, která by umožnila zpřístupnit údolí veřejnosti. Ve stejném režimu jako v Německu, od 15. července do půlky listopadu. V době, kdy tetřev už svá mláďata dostatečně naučí samostatnosti," řekl ministr. Jako kompenzační opatření by se mohlo rozšířit území, kde může tetřev přirozeně žít, aby se tak eliminoval negativní vliv turistů, kteří tetřeva ruší. Hladík na dotaz ČTK řekl, že by se mohlo buď rozšířit klidové území tetřeva, nebo zlepšit pro tetřeva podmínky v již existujících klidových místech.
Hubený ČTK řekl, že v postoji ke zpřístupnění Modrého sloupu je s ministrem naprosto v souladu. "Je to v regionu výrazná priorita. My o to usilujeme velice dlouho. Takový problém se v Čechách ještě právnicky nikdy neřešil, takže budeme první. Když nevyjde tento postup (rozklad), víme, jak budeme postupovat dál," řekl Hubený. Jak doplnil, těžko se odhaduje, kdy by se mohlo údolí turistům otevřít. Park se o to snaží dlouho, dodal. "Ale právě ta zdlouhavost už asi všechny unavuje, dokonce se i zvyšuje populace tetřeva hlušce, těžiště jeho biotopů leží jinde. Kompenzační opatření, která navrhneme, budou opravdu funkční," řekl ředitel.
Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu, v posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce. MŽP před čtyřmi lety vydalo nesouhlasné stanovisko ohledně toho, jaký dopad na životní prostředí (EIA) by mělo otevření stezky.
