Řím - Pravicová koalice, který vyhrála nedělní volby v Itálii, musí jasně ukázat, kam směřuje v zahraniční politice, například v otázce války na Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekl historik italské pravice a profesor na římské univerzitě LUISS Andrea Ungari. Šéfce největšího uskupení bloku, strany Bratři Itálie Giorgie Meloniové, se podařilo v uplynulém roce transformovat malou identitářskou stranu na širší hnutí, pro které hlasovala více než čtvrtina italských voličů. Tato přeměna ale podle Ungariho ještě není dokončená.
Během předvolební kampaně média poukazovala na blízké vztahy některých členů pravicového bloku s Ruskem, například šéfa Ligy Mattea Salviniho, či na výroky bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, podle kterého bylo cílem ruského útoku ustanovit v Kyjevě "vládu slušných lidí". "Největším nebezpečím pro eventuální pravicovou vládu je postoj, který zaujme vůči konfliktu (na Ukrajině)," uvedl Ungari.
"Až se středopravicová koalice ujme vlády, musí jasně ukázat svou orientaci v zahraniční politice, a to jak uvnitř NATO, tak ve vztazích vůči Spojeným státům," řekl Ungari, podle kterého se pravicové síly musí snažit získat uznání na mezinárodním poli jasnými prozápadními postoji. Italská pravice měla se Spojenými státy tradičně dobré vztahy, spolupráci z Washingtonem však nyní může komplikovat velký rozdíl v postojích nové vlády v Římě a administrativy demokrata Joea Bidena.
Naposledy byla pravice sama u moci v roce 2011, kdy padla poslední Berlusconiho vláda. Ta se dostala pod tlak finančních trhů a unijních institucí a její většina se v parlamentu rozpadla. Tyto události, které část pravicových představitelů považuje za mezinárodní převrat, podle Ungariho pravici ukazují, jak je důležité mít uznání v zahraničí. "Dá se očekávat, že ve vztahu s unijními institucemi vznikne napětí například v otázce migrantů," uvedl Ungari. Otázkou bude i reakce finančních trhů na rozpočtovou politiku pravicového bloku, který počítá s růstem výdajů.
V otázce evropské integrace podporovala italská krajní pravice od 70. let koncept "Evropy národů" francouzského prezidenta Charlese de Gaullea. Pravice v posledních letech silně kritizovala bruselskou byrokracii a zdůrazňovala roli národních států. Tuto kritiku podle Ungariho sdílí například s Maďarskem či jinými zeměmi ve střední Evropě.
Představitelé Bratrů Itálie, a to včetně samotné Meloniové, v kampani slíbili, že změní italskou ústavu, která je postavena na parlamentním systému. "To je dlouhodobě zásadní téma pro pravici, která sázela na změnu, která by směřovala k prezidentskému systému," uvedl Ungari. Podle historika by se ale pravicový blok měl snažit zapojit do změn ústavy i další politické síly, a otevřít tak nové "ústavodárné období".
Podle italského historika se v posledních letech ukazuje, že politický systém v Itálii přestal fungovat dobře. Některé instituce se pak výrazně proměnily. V uplynulém desetiletí posílilo postavení prezidenta. "Ačkoliv je na papíře stále parlamentní demokracií, tak Itálie je fakticky skrytým prezidentským systémem," domnívá se historik.
Bratři Itálie se zrodili v roce 2012 po nepodařené fúzi mezi postfašistickým Národním sjednocením (AN) a stranou Vzhůru Itálie bývalého premiéra Berlusconiho. Vedoucí činitelé nové strany se však podle Ungariho více odkazovali na předchůdce AN, Italské sociální hnutí (MSI), které v poválečné Itálii sdružovalo lidi, kteří s nostalgií vzpomínali na fašistický režim. "V uplynulém roce se Meloniová pokusila potlačit identitární prvek, který se vázal k minulosti, a přeměnit stranu v pravici, která vede dialog s katolickým a konzervativním světem," uvedl Ungari. Podle něj ale tato přeměna ještě není dokončená.
Jedním z prvků, které ukazují toto sblížení s katolíky a konzervativci, je například důraz na rodinnou politiku a odmítání manželství či adopcí v případě homosexuálních párů. "Bratři Itálie byli jedinou stranou, která během kampaně mluvila o podpoře porodnosti," řekl Ungari.
Jedním z prvků nedokončeného přerodu strany je přítomnost tříbarevného plamene v logu strany, který přímo odkazuje na MSI. Na to během kampaně poukazovala levice i zahraniční tisk. Meloniová podle Ungariho ale nemohla logo změnit, protože by vytvořila zdání, že podlehla tlaku. "Změna stranického symbolu by ale mohla být významnou fází přeměny," uvedl Ungari. Poukázal přitom na příklad Španělska, kde se postfrankistická Alianza Popular přejmenovala v roce 1989 na Lidovou stranu (Partido Popular) a zbavila se symbolů, které ji spojovaly s režimem diktátora Franciska Franca. "A dnes ve Španělsku nikdo neobviňuje PP z toho, že je nositelkou frankistického dědictví," dodal Ungari.
