Dubaj - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes v Dubaji nastínila obecné představy USA o tom, jak by Pásmo Gazy mělo vypadat po skončení nynějšího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Palestinci žijící v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu by podle jejího vyjádření měli být nakonec sjednoceni pod jednou správou. Za žádných okolností by ale podle viceprezidentky neměli být Palestinci z Pásma Gazy odsunuti. Informuje o tom agentura Reuters.
Harrisová několikrát vystoupila na nynější klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji, kde zastupuje amerického prezidenta Joea Bidena, který se podle vyjádření Bílého domu nyní soustředí na vývoj války mezi Hamásem a Izraelem.
Harrisová při jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím podle Bílého domu řekla, že "Spojené státy za žádných okolností nedopustí nucené vysídlování Palestinců z Pásma Gazy nebo Západního břehu Jordánu, obléhání Pásma Gazy nebo překreslení jeho hranic".
Po skončení války je podle Harrisové nutné zahájit obnovu "v kontextu jasného politického horizontu pro palestinský lid". Ten by podle ní měl mít "vlastní stát vedený revitalizovanou Palestinskou autonomií s významnou podporou mezinárodního společenství a zemí v regionu".
"Viceprezidentka dala jasně najevo, že Pásmo Gazy nemůže ovládat Hamás", jelikož by to bylo "neudržitelné pro bezpečnost Izraele, blaho palestinského lidu a bezpečnost regionu," uvedl Bílý dům.
Harrisová zopakovala americký postoj, že Izrael má právo se po útoku Hamásu bránit. Současně však vyzvala izraelské úřady, aby lépe chránily palestinské civilisty. "Záleží na tom, jak se Izrael brání. Názor Spojených států je jednoznačný: mezinárodní humanitární právo se musí dodržovat. Zemřelo příliš mnoho nevinných Palestinců," uvedla viceprezidentka. "Domníváme se, že zatímco Izrael sleduje své vojenské cíle v Gaze, musí udělat více pro ochranu nevinných civilistů," dodala.
Západem podporovaná Palestinská autonomie spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu. Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem předsedy Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, USA a EU považují Hamás za teroristickou organizaci.
Role Harrisové v Bidenově administrativě je poslední době stále více v hledáčku médií, jelikož 81letý prezident se bude ucházet o druhý mandát. V domácí politice viceprezidentka řeší řadu závažných výzev, od migrace přes potraty po volební práva. S otázkou, jak by mělo být Pásmo Gazy spravováno po válce, si ovšem lámou hlavu lídři zemí Blízkého východu i experti, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují, připomíná agentura Reuters.
Američtí představitelé diskutovali o posílení palestinské samosprávy, aby mohla rozšířit svou působnost i na Pásmo Gazy, ale žádný definitivní plán dosud nebyl schválen. Někteří američtí představitelé podle Reuters soukromě vyjádřili pochybnosti o schopnosti palestinské samosprávy spravovat Pásmo Gazy po válce. Kritici palestinskou samosprávu viní z korupce a špatného hospodaření, zatímco průzkumy veřejného mínění ukazují, že má nízkou podporu u palestinské veřejnosti.
Harrisová se během návštěvy Spojených arabských emirátů setkala s jejich prezidentem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem a telefonicky hovořila s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním, který sehrál zásadní roli ve zprostředkování propuštění rukojmích Hamásu v Pásmu Gazy.
