Hamáček: Testování ve školách bude podle nynějších dat v osmi okresech

foto Ilustrační foto - Ministr vnitra Jan Hamáček vystoupil 3. února 2021 v Praze na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu.

Praha - Listopadové testování ve školách se bude podle aktuálních dat o šíření epidemie covidu-19 týkat osmi okresů, situace je špatná hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Po dnešním jednání ústředního krizového štábu to novinářům řekl jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD). Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) rozhodnou data z předchozí neděle, protože je třeba týden na přípravu testování. Další okresy mohou přibýt do druhého kola testování 8. listopadu, pokud se tam situace zhorší.

Ministři konkrétní okresy nejmenovali, z dat ministerstva zdravotnictví ale vyplývá, že více než 300 případů na 100.000 obyvatel za týden, což bylo stanoveno jako hranice, bylo dosaženo v deseti okresech. Jsou to Ostrava-město (416), České Budějovice (412), Prostějov (376), Brno-venkov (347), Prachatice (339), Přerov (328), Opava (324), Karviná (305), Šumperk (305) a Olomouc (300). Blízko hranice je také Brno-město (299), Plzeň-město (272), Praha-východ (271), Frýdek-Místek (269), Nový Jičín (266) a Kolín (273).

Krizový štáb se podle Hamáčka zabýval vývojem epidemie. Pokud se vezme počet hospitalizovaných v poměru k počtu nakažených, čísla jsou podle Hamáčka lepší než v minulých vlnách epidemie. Řešila se také situace ve školách, podle Hamáčka je prioritou, aby školy zůstaly otevřené.

Rada vlády pro zdravotní rizika podle Vojtěcha dnes ráno probírala pravidla testování pro školy a souhlasila také s povinným nošením respirátorů pro neočkované učitele od pondělí 1. listopadu. "Nechtěl bych, aby to vypadalo, že nákaza se ale šíří jen ve školách," řekl ministr zdravotnictví. Nakažení ve školním věku ale podle něj tvoří významný podíl, navíc mohou hygienici ve školách nakažené dobře trasovat. Obdobné testování ve firmách ale zatím zavádět nechce.

Ministerstva zdravotnictví a školství se minulý týden dohodla na tom, že 1. a 8. listopadu se uskuteční ve školách plošné testování. Týkat by se mělo okresů, kde je týdenní přírůstek nových případů vyšší než 300 na 100.000 obyvatel. Podle nynějších dat o epidemii by se to podle Hamáčka mělo týkat osmi okresů, ministerstvo zdravotnictví ale situaci vždy jednou týdně vyhodnotí. Pokud se situace zhorší, je možné že se testování bude týkat více okresů.

Hamáček také řekl, že požádal ministerstvo zdravotnictví, aby odhadlo, kolik testů na covid bude do konce roku potřeba. Pokud to bude nutné, správa hmotných rezerv dokoupí další. Aktuálně jich má v zásobě asi 2,6 milionu testů, podle dřívějších informací MŠMT by to na tři kola plošného testování zřejmě nestačilo.

Ministerstva posoudí změnu zákona, která míří na neočkované zaměstnance

Ministerstva podle Hamáčka zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Novinářům to řekl po jednání krizového štábu. Rada vlády pro zdravotní rizika to ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dnes vůbec neřešila a ani Hamáček toto téma nevznesl.

"V tuto chvíli jsme to neprojednávali. Nevím, jestli byl pan Hamáček připojen na radě vlády, která byla on-line, ale že by tam toto téma vznesl, to tam nezaznělo," řekl v reakci na Hamáčkovo vyjádření ministr zdravotnictví. Podle Hamáčka by "italský systém" zvýšil zájem o vakcinaci. Možnost změny zákoníku práce podle něj posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně.

"Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů," uvedl Hamáček. Připomněl, že od listopadu preventivní testy na covid-19 budou mít hrazeny ze zdravotního pojištění už jen děti a mladí do 18 let, dále lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny proti koronaviru a ti, kdo se nemohou nechat naočkovat.

Hamáček také potvrdil, že vláda znovu navrhne normu, která má dát policistům a strážníkům obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě. Návrh už jednou neprošel Senátem a Sněmovna neměla dost hlasů k přehlasování veta. Hamáček uvedl, že o zařazení předlohy na jednání vlády ho požádal premiér Andrej Babiš (ANO). Poznamenal, že se uvidí, jak se s návrhem popasuje nová Sněmovna.

Vládní novela, podle níž by podnikatelům a firmám hrozily až třímilionové sankce za porušování omezení vydaných podle krizového zákona, se Sněmovně nepodařilo prosadit v první polovině roku. Kabinet ji připravil koncem roku 2020 kvůli koronavirové krizi, protože ji zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona chyběl.

Senátoři zamítnutí novely zdůvodňovali tím, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí.

Hamáček: Příjezdový formulář bude zachován, MZd doplní odůvodnění opatření

Příjezdový formulář bude zachován i po rozhodnutí soudu o zrušení povinnosti ho vyplňovat při návratu do České republiky. Ministerstvo zdravotnictví doplní odůvodnění, řekl Hamáček.

Příjezdový formulář musejí vyplnit lidé starší šesti let při návratu ze všech zemí, pokud pobývali v zahraničí v posledních 14 dnech déle než 12 hodin.

Městský soud v Praze ke středě 27. října zrušil povinnost vyplňovat při návratu příjezdový formulář. Podle soudu mimo jiné zasahuje do práva vstoupit na území ČR, které má každý občan. Podle Hamáčka byla problémem pouze absence odůvodnění.

Podmínky návratu do Česka se řídí takzvanou mapou cestovatele, kde jsou podle rizika nákazy koronavirem rozděleny země do čtyř kategorií. Příjezdový formulář musí vyplnit lidé vracející se z kterékoli z nich, další podmínky typu testování či samoizolace. Ministerstvo zdravotnictví zatím nereflektovalo rozhodnutí Městského soudu v Praze, který k 1. listopadu zrušil část opatření o samoizolaci při návratu z červených a tmavě červených zemí.

Podle Hamáčka se situace v Evropě zhoršuje a s výjimkou Španělska země postupně na mapě cestovatele tmavnou. Jako velmi špatnou popsal situaci Lotyšsku, kritická je podle něj v Rumunsku, které žádá o zahraniční pomoc. Podle Hamáčka se hledá způsob, jak zemi oplatit pomoc ze začátku koronavirové pandemie, kdy Rumunsko poskytlo Česku plicní ventilátory.

"Pověřili jsme hasiče, aby se spojili s Rumunskem a našli ve státních hmotných rezervách nebo v rámci České republiky způsob, jak Rumunsku pomoci," řekl Hamáček. Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka jde konkrétně o kyslíkové koncentrátory v objemu pět a deset litrů.

Česko do zahraničí pošle 1500 lůžek z přebytku státních hmotných rezerv. Týkat by se to mělo například Kosova, Iráku či Tunisu. "Čekáme na zpětnou vazbu," uvedl Hamáček. Podle Vlčka požádalo o materiální či jinou pomoc 35 států.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je středa 18. května 2022

Očekáváme v 17:00 22°C

Celá předpověď