Hamáček chce pro policisty nebo hasiče stabilizační příplatky

foto Policisté a hasiči u nehody, policejní páska - ilustrační foto.

Praha - Příslušníci bezpečnostních sborů možná budou moci dostávat stabilizační příplatky. Přiznávali by je ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl zakotvit stabilizační příplatky ve vládní novele, která upravuje možnosti přivýdělků policistů nebo hasičů. Sněmovna ji dnes projednala ve druhém čtení a schvalovat ji bude nejdřív v květnu.

"Cílem je zejména udržení a posílení personální stabilizace bezpečnostního sboru," napsal Hamáček ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu. Na příplatek by nebyl právní nárok, jeho poskytování by bylo podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.

Vládní novela má příslušníkům bezpečnostních sborů zjednodušit zákonnou možnost přivydělávat si například pedagogickou činností nebo prací v odborových organizacích. Předloha stanoví podmínky i pro další možné vedlejší práce policistů nebo hasičů.

Novela služebního zákona reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil s účinnosti od letošního pololetí pro protiústavnost část zákona, která pravomoc stanovit výjimky z obecného zákazu jiné výdělečné činnosti plně přenášela na ředitele. Podmínky mají být nově přímo v zákoně, nikoli ve vnitřních předpisech.

Předloha obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře.

Tato část předlohy čelí kritice opoziční ODS, její poslanci se obávají možného střetu zájmů. Poslanec ODS Pavel Žáček navrhl, aby příslušníci mohli vykonávat vedlejší výdělečnou činnost jen výjimečně. Zákon by výslovně stanovil, že souhlas s ní by nebyl možný, jestliže by tato činnost vedla ke střetu zájmů a k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru. Bezpečnostním sborem se rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Předloha stanoví, že nadřízený bude moci souhlas s vedlejší prací zrušit, pokud zjistí, že se změnily okolnosti, za kterých jej udělil. Příslušník pak bude muset činnost ukončit bez zbytečného odkladu. Návrh také zmírňuje postih v případě porušení podmínek pro vedlejší činnost. Zatímco nyní musí být příslušník propuštěn, nově by mu hrozil pouze kázeňský trest.

Výjimky, které novela předpokládá, by neměly platit například pro pracovníky zpravodajských služeb. V jejich případě bude vykonávání výdělečné činnosti stále nutné nadřízenému oznámit.

S pozměňovacími návrhy přišel také Zdeněk Ondráček (KSČM). Chce mimo jiné upravit stanovování stupnice základních platových tarifů příslušníků. Opatření by podle něho mělo snížit rozdíl mezi růstem platů příslušníků v nižších a ve vyšších tarifech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pondělí 22. července 2019

Očekáváme v 17:00 28°C

Celá předpověď