Plzeň - Kolem stovky výtvarných děl českého umění přelomu 19. a 20. století představuje ode dneška Západočeská galerie v Plzni na nové výstavě nazvané "Zlaté časy. Umění doby fin de siecle". Díla Alfonse Muchy, Františka Kupky, Maxe Švabinského, Josefa Váchala, Antonína Slavíčka, Václava Brožíka a dalších patří k tomu nejlepšímu ze sbírkového fondu galerie i k nejlepším kolekcím veřejných sbírek v České republice, vystavena je jen část této sbírky, řekl ČTK ředitel galerie a autor výstavy Roman Musil.
Fotogalerie
Protože galerii desítky let chybějí stálé výstavní prostory, lidé si mohou tato výjimečná díla prohlédnout zatím jen na tematických výstavách. "Snad se ale blýská na lepší časy, začnou se opravovat městské lázně, kde bychom měli mít stále prostory," řekl Musil.
Období přelomu 19. a 20. století patřilo podle něj k bouřlivým a dynamickým etapám ve vývoji výtvarného umění, které se stávalo stále důležitější součástí života v celé tehdejší Evropě i Americe. Od 90. let 19. století až do začátku první světové války se ukotvily směry jako symbolismus, secese či impresionismus. Umělci začali objevovat nová témata, která odrážela nálady ve společnosti – od únavy a skepse z konce století až po víru v pokrok, který přinese blížící se nový věk. Mezi náladami převládaly nekonvenční interpretace náboženství, spiritismus a esoterika, pohádka, sociální kritika společnosti, práce, venkov a jeho folklor, moderní způsob života ve městě, nové zábavy a sporty a podobně. Výsadní malířskou disciplínou se stala krajinomalba, řekl Musil. Čeští malíři mířili často na umělecké cesty do kulturních center - Mnichova, Vídně, Paříže a mnozí z nich uspěli i v celoevropském kontextu.
Výstava přestavuje například díla Antonína Slavíčka z doby jeho působení v Kameničkách na Českomoravské vrchovině, lidové kroje a vesničany od Jaroslava Špilara, obrazy Augustina Němejce a Václava Brožíka, kteří pocházeli z Plzeňska. Nechybí ani ukázky děl Alfonse Muchy, Vojtěcha Hynaise, Luďka Marolda či Jana Preislera.
Kolekci umění přelomu 19. a 20. století začala galerie budovat po svém vzniku před 70 lety. Sbírku neustále doplňuje. Lákadlem výstavy, která potrvá ve výstavní síni Masné krámy do 3. září, je podle Musila zcela jistě i jedna z nejnovějších akvizic galerie - loni získaný obraz Emanuela Krescence Lišky Svítání po Velkém pátku. Po náročném restaurování je vystaven poprvé po zhruba 100 letech. Monumentální dílo patří k nejrozměrnějším Liškovým obrazům, je také zřejmě jeden z posledních obrazů, na kterém pracoval až do své předčasné a náhlé smrti v roce 1903, řekl Musil. "Ten obraz je ještě zčásti nedodělaný. Je to naprosto výjimečné dílo křesťanského symbolismu, kde tři andělé jsou u paty kříže, kde chybí Kristovo tělo a čeká se v naději, jestli vstane z mrtvých. Byl vystaven někdy v 20. letech a od té doby se nad ním zavřela voda a je to teď po mnoha desítkách let poprvé, co ho představujeme, a ještě v tak parádní formě po restaurování," dodal Musil.
