Fond Neuron rozdělil mezi 10 oceněných vědců a vědkyň osm milionů korun

foto Předávání Ceny Neuron, 28. září 2021 v Národním muzeu v Praze. Zleva vpředu fyzik Václav Petříček, hematolog Josef Prchal a matematik David Preiss s cenami Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě pózují pro fotografy spolu s dalšími laureáty a mecenáši vědy.

Praha - Hematolog Josef Prchal, fyzik Václav Petříček a matematik David Preiss získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Každému z laureátů fond udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila také sedm mladých nadaných vědců a vědkyň, dostanou po půl milionu korun. Letošní novinkou je ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu, s touto sekcí se nepojí finanční obnos. Ceny byly večer předány v Národním muzeu v Praze.

Fotogalerie

Uznávaný hematolog Josef Prchal se věnuje vědě i medicínské praxi. Na svém nynějším působišti, Utažské univerzitě v Salt Lake City, vybudoval komplexní laboratoř pro výzkum poruch červených krvinek. Zástupci Neuronu zdůraznili, že se do světové vědy zapsal především podílem na odhalení původu krevních elementů ze společné krvetvorné kmenové buňky, objevem molekulární podstaty onemocnění Čuvašská erytrocytóza a také na příkladu Tibeťanů identifikoval geny odpovědné za adaptaci člověka na vysoké nadmořské výšky. Vědec emigroval po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Při převzetí ceny dnes zavzpomínal na své počátky v tehdejším Československu, zdůraznil, že měl štěstí na učitele s nekonvenčním myšlením.

Vývojem systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur se proslavil Václav Petříček, který 50 let pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (AV). Petříček v 80. letech vyvinul program JANA, který pojmenoval po své dceři. Program je podle Neuronu díky aktualizacím dosud široce používán laboratořemi po celém světě. Umožňuje zviditelnit strukturu krystalů, což značně urychlilo rychlost měření. V současnosti se Petříček věnuje metodice řešení magnetických struktur z neutronových difrakčních dat.

Ke špičkovým matematikům patří David Preiss, který působí na univerzitě ve Warwicku. Je odborníkem na geometrickou teorii míry, která studuje interakci mezi geometrií a měřením velikosti, například ploch, v euklidovských i velmi obecných prostorech. Podle Neuronu jde o nezbytnou součást moderní matematické analýzy. Preiss také patří k vědcům, kteří pro svůj výzkum získali prestižní grant Evropské výzkumné rady.

Z mladých vědeckých nadějí dostal cenu za objasnění a teoretické propracování základních principů nové mikroskopické metody s ultravysokým rozlišením Prokop Hapala. Práce vědce z Fyzikálního ústavu AV jsou podle Neuronu zásadní k zobrazení atomů, vazeb a elektrických polí v molekulách. Hapala byl oceněn v oboru chemie.

V sekci počítačových věd má cenu Martin Tancer. Fond ho ocenil za výsledky související s výpočetní složitostí problému vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru. Odborník pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK.

Výzkumu nádorové imunologie a imunoterapie se věnuje laureátka v oboru medicína Jitka Palich Fučíková. Vědkyně spolupracuje na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic. Je také autorkou dvou mezinárodních patentů a desítek vědeckých publikací v recenzovaných časopisech. Palich Fučíková pracuje v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol.

Další kategorie cílí na výzkum v oboru fyziky. Letošní oceněnou je Lenka Zdeborová, která využívá metody fyziky pro problémy informatiky, kombinatoriky a strojového učení. Cílem je podle Neuronu pochopit, které komplexní vědecké problémy lze vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí. Zdeborová je profesorkou fyziky a informatiky na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne. Výhru chce využít pro korespondenční semináře pro studenty.

Cenu v oblasti biologie má Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK - a to za výzkum evolučních procesů ryb a inovativnímu přístupu ke zkoumání jejich adaptací. Musilová zjistila, že rybí zrak je možné ovlivnit změnami v DNA. Tím získala mezinárodní ohlas. Vede skupinu studující evoluci smyslů u ryb. Rostlinný biolog Jiří Friml, který ji cenu předal, dnes zdůraznil, že Musilová v ČR započala nový obor výzkumu. Friml získal cenu Neuron za celoživotní přínos vědě předloni.

Za novátorské aplikace spojitých metod v teorii grafů byl v sekci matematika oceněn Jan Hladký z Ústavu informatiky AV. Podle Neuronu k nejdůležitějším Hladkého výsledkům patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995.

Studiem rolí firem a start-upů v makroekonomice se zabývá Petr Sedláček, jenž dostal cenu Neuronu v oblasti společenských věd. Sedláček, který působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu, začíná v současnosti pracovat na univerzitě v Sydney, cenu tak nemohl převzít osobně. Ekonom a dřívější laureát ceny Neuron Filip Matějka dnes mimo jiné uvedl, že Sedláček dělá výzkum na světové úrovni.

Nadační fond Neuron letos také poprvé předal cenu za mimořádné propojení vědy a byznysu - molekulárnímu biologovi a genetikovi Vítězslavovi Bryjovi, organickému chemikovi Kamilu Paruchovi a Radoslavovi Trautmannovi. Trojice stojí za akademickou spin-off společností CasInvent Pharma. Firma se zabývá vývojem léku proti leukémii.

Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 Karel Janeček. Od té doby fond ocenil 99 vědců a vědkyň. Veřejnost se může s laureáty a laureátkami setkat ve středu od 18:30 při debatě v pražském centru Opero.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 13:00 11°C

Celá předpověď