Filip má s Babišem probrat výhrady KSČM k zahraniční politice

foto Ilustrační foto - Předseda KSČM Vojtěch Filip.

Praha - Předseda komunistů Vojtěch Filip chce příští týden na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) probrat postoj vlády k technologiím Huawei, nespokojenost komunistů s některými kroky ministerstva zahraničí či opravami dálnice D1. Širší vedení KSČM mu dnes také uložilo, aby vyjednal termín společného zasedání vedení komunistů a hnutí ANO, na kterém by strany mimo jiné probraly plány pro legislativní práci na příští půlrok. Filip to řekl novinářům po jednání stranického grémia.

Filip zdůraznil, že výhrady komunistů, s jejichž podporou menšinová vláda ANO a ČSSD vznikla, směřují k věcným problémům, nikoli personálním otázkám a osobním antipatiím. Spekuluje se o tom, že si komunisté přejí odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Obecně Filip uvedl, že hnutí ANO dohodu o toleranci kabinetu komunisty v základních sedmi bodech plní. Ministerstvu dopravy komunisté vyčítají snahy o privatizaci části Českých drah či problémy s opravou dálnic. Petříček podle nich pochybil ve vztahu k Venezuele či kroky na Ukrajině.

Uznání prozatimního prezidenta Venezuely českou vládou Filip přirovnal k tomu, že by se za premiéra prohlásil on sám. "Já jsem se taky neprohlásil předsedou vlády a nenesu prezidentu republiky (žádost), aby mi podepsal odvolání Petříčka. Není to možné, nejsem předsedou vlády ani jsem na něj nekandidoval. (Juan) Guiadó není prezidentem Venezuely, nemůže se za něj vyhlásit," řekl Filip a zdůraznil, že uznání Guiadóa prozatimním prezidentem je " v rozporu s mezinárodním právem a chartou OSN".

Petříček se ohradil vůči kritice z KSČM. I když podpořila vládu, nemůže mluvit do zahraniční politiky či politického a bezpečnostního ukotvení, míní.

V dnešním prohlášení KSČM uvedla, že "pokusy o majdanizaci politické scény v České republice a zpochybňování legitimně zvoleného prezidenta jsou na denním pořádku". Působení Petříčka v čele MZV komunisté označili za "v rozporu s národními zájmy naší země " a "naprostou ignoraci jejích historických zkušeností". Guiadó složil prezidentskou přísahu koncem ledna poté, co parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Česká vláda uznala Guaidóa prozatímním prezidentem, stejně jako další státy EU nebo USA. Naopak Rusko nebo Čína podporují Madurův režim.

Termín jednání s Babišem se bude odvíjet od programu premiéra. Uskuteční se nejpravděpodobněji 21. či 22. února.

Při plánování dalšího postupu ve Sněmovně chtějí komunisté tlačit na další zvyšování mezd či důchodů. Znovu chtějí jednat o možnosti zavedení sektorové daně, kterou ANO odmítá. Shodu mohou obě strany najít na zvýšení daně z hazardu. Při přípravě rozpočtu budou komunisté trvat na úsporách na ministerstvech.

Komunisté podle Petříčka nemají co mluvit do zahraniční politiky

Šéf české diplomacie a uchazeč o místopředsednické křeslo v sociální demokracii Tomáš Petříček se ohradil proti komunistické kritice své zahraniční politiky. I když podpořila vládu, nemůže mluvit do zahraniční politiky či politického a bezpečnostního ukotvení, napsal na twitter. Komunisté dnes pověřili svého předsedu Vojtěcha Filipa, aby jejich výhrady k zahraniční politice probral s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Petříček na sociálních sítích odpověděl, že o personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda Jan Hamáček.

"KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení," uvedl Petříček na twitteru. Podotkl, že KSČM není stranou vládní koalice, a nemůže tak do zahraniční politiky či politického a bezpečnostního ukotvení Česka mluvit.

KSČM bude požadovat schodek maximálně 30 miliard pro rok 2020 

Komunisté budou požadovat, aby plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2020 nepřekročil 30 miliard korun. Na tiskové konferenci po jednání širšího vedení KSČM to řekl Filip. Pokud nebude požadavek splněn, hrozí, že komunisté nepodpoří návrh zákona o státním rozpočtu, doplnil. Ministerstvo financí počítá se 40 miliardami, ministryně Alena Schillerová (za ANO) částku na začátku února označila za nepřekročitelné číslo.

"Bavili jsme se o přípravě státního rozpočtu. Padlo dokonce, že bychom neměli tolerovat žádný deficit. Nakonec jsme se usnesli, že budeme prosazovat snížení plánového deficitu na maximálně 30 miliard. To je požadavek, který povede poslanecký klub a kterým bude vázána předsedkyně rozpočtového výboru, aby to projednávala," řekl Filip. Nesmí se podle něj ale šetřit na růstu mezd, sociálních dávek, důchodů a investicích. Vláda má ušetřit na provozních nákladech ministerstev.

Schillerová mimo jiné po jednání koaliční rady před dvěma týdny navrhla snížení počtu státních zaměstnanců o deset procent, které se nemá týkat ozbrojených složek, pedagogů a nepedagogických pracovníků ve školství. Plošné škrtání počtu úředníků odmítá ČSSD, podle šéfa poslanců Jana Chvojky jsou nutné změny systémové, citlivé a ohleduplné k fungování státu. Z hlediska rozpočtových příjmů koalice nezávazně debatovala o potenciálních změnách ve zdanění tvrdého alkoholu, hazardu, o regulaci tvorby rezerv u pojišťoven nebo o spotřební dani.

"KSČM bude předkládat návrhy, pokud je nepředloží vláda sama, na posílení příjmové stránky. Předpokládáme, že to bude směřováno do sektorových daní, případně zdanění hazardu, samozřejmě na diferenciaci daní, kterou ale víme, že s hnutím ANO budeme mít složité projednávat. Sektorovou daň je na místě přijmout," poznamenal Filip. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče se lze bavit také o zdanění bank. To však podle premiéra Babiše není při přihlédnutí ke zkušenostem v zahraničí dobrou cestou.

Ministerstvo financí už při schvalování rozpočtu na letošní rok se schodkem 40 miliard korun uvedlo, že i v letech 2020 a 2021 plánuje stejný schodek rozpočtu. Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Podle střednědobých výdajových rámců pro rok 2020 a 2021, které schválila Sněmovna loni v prosinci, by výdaje státního rozpočtu měly činit 1471,3 miliardy korun. Celkové maximální výdaje rozpočtu a státních fondů přitom v dokumentu stanovilo MF příští rok na 1604 miliard korun. Letos jsou stanoveny na 1583 miliardy korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je čtvrtek 21. března 2019

Očekáváme v 13:00 13°C

Celá předpověď