Praha - Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět na základě současného tendru na jejich budování. Na konferenci Česko na křižovatce II to dnes v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). V současném tendru podaly francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP nabídky na jeden až čtyři bloky. Na tiskové konferenci Fiala doplnil, že se nijak nemění harmonogram tendru a že rozhodnutí o dodavateli může padnout už v červenci, jak vláda dříve uváděla. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka jsou čeští podnikatelé připraveni podílet se na strategických investicích státu. Musí pro to ale být vytvořeny odpovídající podmínky, řekl. Jediné dvě oblasti, které se bez zásahu státu neobejdou, jsou podle něj investice do dopravní infrastruktury a nových jaderných zdrojů. Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou podle ministra dopravy Martina Kupky úroveň letošního a loňského roku, kdy shodně činily 150 miliard korun.
Fotogalerie
Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky v tendru podaly obě firmy na konci dubna, nyní je posuzuje energetická společnost ČEZ. Ta dnes ČTK potvrdila, že v pátek předá nabídky i s vlastním doporučením vládě.
Fiala označil jaderný tendr za projekt století. Jeden blok v Dukovanech, jehož stavba je minimální variantou, by měl zajistit roční výrobu devíti terawatthodin (TWh) elektřiny, což by podle Fialy pokrylo desetinu aktuální tuzemské spotřeby. Vláda ale zároveň vyzvala uchazeče o zakázku o podání závazných nabídek až na čtyři bloky, což by podle kabinetu mohlo přinést úspory až 25 procent. "Aktuálně vyhodnocujeme, zda tendr rozšířit i na další bloky, kolik jich budeme stavět. Jasno budeme mít do konce srpna," řekl premiér.
Zástupce minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobr dnes na sociální síti X nastíněný harmonogram kritizoval. "Takže vláda rozhodne o vítězi a ještě nebude vědět kolik bloků? Tohle je komedie," napsal.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj na konferenci apeloval na vládu, aby v tendru zajistila vysoké zapojení českých firem do dodavatelských řetězců společnosti, která nakonec bude jaderné bloky stavět. Podle něj je to jedinečná šance, jak umožnit českým firmám podílet se na jaderných projektech po celém světě.
Fiala řekl, že kabinet na zapojení českých firem myslí. Česko má podle něj jadernou tradici i dostatečné know-how, které je třeba využít. Kromě tendru na výstavbu velkých bloků usiluje vláda podle premiéra i o to, aby se české společnosti podílely na vývoji malých modulárních reaktorů.
V energetice je podle Fialy také střednědobý problém s ukončením využívání uhlí. "Je jedno, kdo si o tom co myslí, důležitá jsou čísla. Těžba se postupně přestává vyplácet prakticky ve všech lokalitách," řekl.
Výkon současných uhelných elektráren by proto měly nahradit paroplynové. Jejich výstavbu by měla urychlit novela energetického zákona, ministerstvo průmyslu a obchodu ji podle Fialy představí v nejbližších týdnech. "Musí na tom pracovat rychle, abychom se zas nedostali do energetické závislosti na někom," řekl premiér.
Podle Rafaje je rychlé rozhodnutí v jaderném tendru i o zrychlení výstavby paroplynových elektráren nutné. "Když vláda rozhodnutí neučiní, nemůže zajistit dobré podmínky pro podnikatele, kteří v současnosti platí jedny z nejvyšších cen energií, a to protože se v minulosti neučinila rozhodnutí včas," uvedl.
Analytici: Současný jaderný tendr umožňuje s rozhodnutím o počtu bloků počkat
Stávající nastavení tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Česku umožňuje vládě nejprve vybrat jeho vítěze a o počtu budovaných bloků rozhodnout později. Klíčovým parametrem pro rozhodnutí o počtu reaktorů v takovém případě může být další vývoj ceny elektřiny, která se může měnit. Tvrdí to analytici oslovení ČTK.
Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Česko na křižovatce II uvedl, že vláda by měla mít jasno o tom, kolik jaderných reaktorů se bude na základě současného tendru stavět, do konce srpna. Zároveň však upozornil, že dosavadní harmonogram soutěže se nemění a rozhodnutí o dodavateli může padnout už v červenci, jak vláda dříve uváděla.
"Vybrat jednu firmu a poskytnout ji exkluzivitu je standardní. Až poté se rozhodnout pro počet bloků je myslím správné," uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj přitom není nutné s rozhodnutím o přesném počtu stavených bloků spěchat. "Takové rozhodnutí může nastat klidně až za několik let," řekl Dohnal. Podle něj současný vývoj v ceně energií, její odpoutání od cen povolenky a možný další pokles cen plynu, umožňuje s rozhodnutím ohledně počtu bloků ještě pár let váhat.
Analytik XTB Tomáš Cverna označil postup vlády za zvláštní, i podle něj však při současném nastavení tendru, který byl na začátku letošního roku rozšířen z původně jednoho poptávaného reaktorů až na čtyři, přichází tato varianta postupu do úvahy. "Jiná situace by nastala, kdyby byly vyžádány nabídky pouze na jeden a vláda jich chtěla stavět více. V tomto případě by se musela uspokojit pouze s jedním nebo vypsat nový tendr," uvedl Cverna. Upozornil, že rozhodujícím parametrem aktuálního tendru bude cena za megawatthodinu elektřiny.
Odlišný názor má spolumajitel společnosti Greenbuddies Aleš Spáčil. "Domnívám se, že součástí zadání musí být rozsah dodávky, protože ten u různých dodavatelů různě ovlivňuje výši ceny, koncentraci dodavatele na konkrétní dodávku a v konečném důsledku i proveditelnost. Považuji za důležité se nejprve na rozsahu dodávky shodnout a pak vybírat," řekl. Zdůraznil, že průběh a výsledek tendru bude přímo závislý na jeho přesném zadání.
Zástupce minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobr dnes na sociální síti X nastíněný harmonogram kritizoval. "Takže vláda rozhodne o vítězi a ještě nebude vědět kolik bloků? Tohle je komedie," napsal.
Zajíček: Podnikatelé jsou připraveni spolufinancovat strategické investice státu
Čeští podnikatelé jsou připraveni finančně se podílet na strategických investicích státu. Musí pro to ale být vytvořeny odpovídající legislativní a motivační podmínky. Na dnešní pražské konferenci Česko na křižovatce II to řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Jediné dvě oblasti, které se bez zásahu státu neobejdou, jsou podle něj investice do dopravní infrastruktury a nových jaderných zdrojů. I k tomu je ale potřeba najít nové způsoby financování, uvedl Zajíček.
"Je tady obrovský prostor pro to, aby strategické investice z velké části financovaly soukromé subjekty a není potřeba, aby stát do financování těchto strategických oblastí vstupoval nebo musel vstupovat. Protože pokud nastavíme předvídatelné podmínky pro financování takových strategických investic, soukromý kapitál je na to připraven," řekl dnes Zajíček. Zmínil například spolufinancování vědy, výzkumu a inovací, datových sítí či dostupného bydlení.
Financovat rozvoj dopravní infrastruktury a nové jaderné zdroje nemůže soukromý sektor sám podle Zajíčka z toho důvodu, že je potřeba v těchto oblastech dělat strategická rozhodnutí. "Musíme tam najít nové finanční modely, nové způsoby, jak získat mimořádné zdroje," řekl.
K důležitým krokům, které jsou potřeba učinit, podle Zajíčka patří reforma Národní rozvojové banky. Ta by mohla přijít s nabídkou nových finančních nástrojů a lepšího zapojení evropských zdrojů do financování dopravních a jaderných staveb, uvedl Zajíček. Vhodné by podle něj bylo také soustředit se na jeden až dva, maximálně tři cíle, které by se z evropských zdrojů podporovaly. "Na ministerstvu financí se chystají konkrétní kroky, které by to mohly už v následujících měsících umožnit," dodal.
Kupka: Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou 150 miliard Kč
Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou úroveň letošního a loňského roku, kdy shodně činily 150 miliard korun. Na dnešní konferenci Česko na křižovatce II v Praze to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud existuje oblast, kde má stát unést nějakou míru zadlužení, tak jsou to podle něj kromě energetiky právě investice do dopravní infrastruktury. Bez nich Česká republika nebude schopna udržet krok s okolními státy, doplnil ministr.
Kupka dnes zopakoval, že do deseti let bude mít Česko vybudovanou základní dálniční síť a první kilometry vysokorychlostních tratí. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, jsou podle Kupky takzvané PPP projekty, které spočívají ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru.
"Zapojení soukromého kapitálu do vytváření veřejných statků a základních předpokladů pro to, aby ekonomika rostla, je úplně správně. A je to správně i proto, aby třeba soukromý kapitál, na který česká společnost někdy hledí neprávem skrz prsty, dostával zaslouženě jenom pozitivní známku," řekl dnes ministr.
Formou PPP projektu se podle Kupky připravuje stavba 35 kilometrů dálnice D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku či železniční spojení z pražského Veleslavína na Letiště Václava Havla. Dále se podle něj chystá studie o tom, zda by stavba formou PPP projektu byla vhodná v případě středočeské dálnice D3, severní části Pražského okruhu nebo u dálnice D55 na Moravě.
Podle Kupky se zvažuje forma financování PPP i pro první úsek vysokorychlostní železnice v Česku, který by měl vzniknout na Moravě. Ministr zároveň podotkl, že moravská větev vysokorychlostních tratí (VRT) má větší podporu veřejnosti než česká. Podle něj to má historické souvislosti, protože oblast Moravské brány má zkušenosti s budováním první železnice na českém území v 19. století a uvědomuje si, jaký ekonomický rozvoj železnice regionu přinesla.
Na stavbu VRT chce Česko čerpat i peníze z evropských zdrojů. Podle Kupky nyní země jedná s Německem, Rakouskem a Polskem o přeshraničním propojení těchto tratí s cílem získat pro stavbu co největší financování z EU.
Podle hlavního poradce České bankovní asociace Miroslava Zámečníka mají banky zájem o investice do PPP projektů. Další prostředky by podle něj bylo možné využít v případě, že by Češi přesunuli své peníze z běžných účtů do dlouhodobějších finančních nástrojů. K takovému přesunu by je nyní mohl motivovat pokles úrokových sazeb. Investiční fondy by se následně podle Zámečníka mohly stát vhodným partnerem státu pro financování výstavby dopravní infrastruktury.
V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel - koncesionář - provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.
