Fiala ujistil Schillerovou, že vláda nechce zvýšit celkovou daňovou zátěž občanů

foto Český premiér Petr Fiala.

Praha - Nynější koaliční vláda navzdory složité rozpočtové situaci a nutnosti bojovat s deficity, které zanechala bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), nechce zvyšovat daňové zatížení občanů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na písemnou interpelaci někdejší ministryně financí v Babišově vládě Aleny Schillerové (ANO). Předsedkyně opozičního klubu ANO Schillerová se ho ptala, zda vládní koalice připravuje zvýšení daní, protože z aktualizovaného programového prohlášení vlády z letošního března vypadl záměr zavést takzvanou daňovou brzdu.

O šesti desítkách opatřeních ke konsolidaci veřejných financí jednali ve středu koaliční lídři, ale jednání neuzavřeli a pokračovat v něm budou příští týden. Konkrétní opatření chce koalice představit do poloviny května. Konsolidační balíček by měl snížit strukturální deficit asi o procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun.

Daňová brzda má představovat horní limit složené daňové kvóty. Po jeho dosažení už nebude stát moci zvyšovat daně. "Vzhledem k tomu, že aktualizované programové prohlášení z března 2023 již pravidlo daňové brzdy neobsahuje, žádám vás o potvrzení mého předpokladu, že to znamená, že koalice plánuje razantní zvýšení daňového břemene v České republice," napsala Schillerová.

Fiala odpověděl, že záměr zavést dluhovou brzdu vypadl z aktualizovaného programového prohlášení kvůli nutnosti zavést toto opatření jako ústavní zákon. Na to ale vládní koalice nemá dostatek hlasů, protože ve Sněmovně představuje ústavní většina 120 poslanců a vládní kluby mají jen 108 poslanců. Dohoda s opozicí, včetně hnutí ANO, je podle Fialy nemožná. Nemožnost takové dohody podle něj dokazuje průběh většiny schůzí Sněmovny.

V další z interpelací žádá Schillerová premiéra, aby jí objasnil své skutečné záměry směřující ke zvýšení odvodové zátěže živnostníků. Apeluje na něj, aby od tohoto záměru upustil. Uvádí, že Česko patří mezi několik málo zemí, které se propadly do recese a připomíná lednový pokles maloobchodních tržeb o 7,7 procenta. "Vaše vláda v této situaci hodlá ordinovat české ekonomice dramatické škrty na příjmové a výdajové straně, aniž by jakýmkoli způsobem podporovala investice a ekonomický výkon a růst, který představuje budoucí daňové příjmy," píše Schillerová ve své interpelaci.

"Souhlasím s Vámi, že celková hospodářská situace není lehká," odpověděl Fiala. Poukázal však na to, že od druhého letošního čtvrtletí předpokládají odhady opětovný růst ekonomiky a že mezičtvrtletní pokles ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí odpovídal vývoji v Německu. Podle údajů Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt v posledním loňském čtvrtletí proti třetímu čtvrtletí o 0,4 procenta.

"Těší mě vaše nově nabytá starost o živnostníky a drobné podnikatele, která je při zpětném pohledu na Vaše kroky během vlády hnutí ANO mimořádně překvapivá," napsal premiér Fiala. "Věřím, že Vám tento zájem zůstane i v budoucnu," dodal.

Premiér v odpovědi, která do Sněmovny doputovala 12. dubna, uvádí, že konkrétní opatření důchodové reformy a konsolidačního balíčku se stále projednávají v rámci vládní koalice a následně je koalice prodiskutuje s opozicí i sociálními partnery. "Odvody osob samostatně činných mezi analyzovaná opatření bezpochyby patří. Důvodem jsou zejména nízké důchody těchto osob, což má za důsledek jejich větší využívání sociálního systému v seniorském věku. Pokud budou některá z analyzovaných opatření přijata, jejich cílem bude právě zvýšení starobních důchodů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných)," stojí v odpovědi.

Hospodářské noviny napsaly 12. dubna, že ministerstvo práce plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění.

Schillerová: Vláda při tvorbě konsolidačního balíčku nekomunikuje s trhem

Vláda při tvorbě balíčku ke konsolidaci veřejných financí rezignovala na komunikaci s trhem. O daňových změnách nepřemýšlí v souvislostech, nemodeluje skutečný dopad na veřejné finance a ekonomiku. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády ANO to uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

V jednáních o balíčku budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Kabinet podle Schillerové chystá opatření, která se naprosto minou účinkem.

Kritizovala například záměr, o kterém dříve informovala Česká televize, podle níž ministerstvo financí navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty na stravovací služby z deseti na 14 procent a na točené pivo na 21 procent. To by podle Luboše Kastnera, který zastupuje restauratéry v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků, nejvíc zasáhlo vesnické hospody a podniky na malých městech.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se o sazbách DPH ještě diskutuje. V návaznosti na informace České televize uvedl, že jeho úřad pouze zpracoval výpočty, co by znamenaly pro státní rozpočet změny jednotlivých položek daně, případné konkrétní změny vzejdou z debaty koaličních stran.

Premiér Petr Fiala (ODS) i Stanjura už dříve uvedli, že konsolidační balíček by měl snížit strukturální deficit asi o procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy o 70 miliard korun. Loni byl tento schodek 2,6 procenta HDP. Podle některých ekonomů i politiků by ozdravování financí mělo být rychlejší.

Šéf státní kasy už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Podle dostupných informací by se také mohla zrušit řada daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance.

Podle Stanjury projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta navrhla soubor 12 kroků na straně výdajů a 17 na straně příjmů celkem za 200 miliard korun. Doporučovala návrat sazby daně z příjmu na výši před zrušením superhrubé mzdy, zrušení státní podpory stavebního spoření a některých daňových výjimek, zpoplatnění vysokých škol, snížení počtu policistů, omezení dotací v zemědělství nebo zkrácení rodičovské. Stanjura opakovaně řekl, že většina úsporných opatření by měla být na výdajové straně a vláda se zavázala nezvyšovat celkové daňové zatížení.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 9.01.2026 ČTK

Reklama

-3°C

Dnes je pátek 9. ledna 2026

Očekáváme v 14:00 -3°C

Celá předpověď