Kodaň/Brusel/Praha - Dánsko podporuje návrh Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině, uvedla premiérka Mette Frederiksenová před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Kodani. Evropa se podle ní nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. Zopakovala, že v Evropě začala hybridní válka a je třeba bojovat a bránit se.
Summit v Kodani pořádá Dánsko, protože nyní předsedá Evropské unii. Země v posledních dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť, v dánské metropoli tak panují přísná bezpečnostní opatření.
„Existuje pouze jediná země, která nás ohrožuje, a tou je Rusko, a proto potřebujeme velmi silnou reakci," prohlásila před novináři dánská premiérka. Země EU by v této chvíli měly vystupovat jednotně a "nechat stranou národní perspektivy". "Probíhá hybridní válka, která testuje nás všechny. Musíme posílit svou obranu a bránit se," dodala.
Právě posílení obranyschopnosti sedmadvacítky je jedním z hlavních témat dnešního neformálního jednání šéfů států a vlád zemí evropského bloku. Druhým tématem bude podpora Ukrajiny, která se brání ozbrojené ruské agresi. S unijními prezidenty a premiéry se má prostřednictvím videokonference spojit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Ukrajinu podporujeme během celé války, Evropa ale musí udělat víc," řekla novinářům Frederiksenová. Nápad komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv pro pomoc Kyjevu považuje za dobrý. "Existují tu určité právní otázky, ale jsem přesvědčená, že najdeme cestu, jak se posunout kupředu," dodala dánská premiérka.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil nedávno také německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.
Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody.
Fiala: ČR podporuje posílení východní hranice EU i vznik dronové aliance
Česko podporuje posílení východní hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) i iniciativy urychlující rozvoj moderních technologií včetně vzniku dronové aliance, do níž bude zapojena i Ukrajina. Před odletem na neformální summit Evropské rady v Kodani to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Rusko a jeho agresivní politika představuje nebezpečí pro celý kontinent, je proto podle Fialy potřeba posílit společnou obranu. Rusko testuje evropskou odhodlanost a připravenost, uvedl. Oceňuje plán na zvýšení obranné připravenosti, který podle něj musí být realistický a ambiciózní. "Chceme, aby EU investovala do infrastruktury, která má strategický význam pro obranu. Ať už jsou to třeba mosty nebo dálniční tepny," podotkl.
Zelenskyj v pondělí v on-line projevu na varšavském bezpečnostním fóru řekl, že Kyjev navrhuje Polsku a dalším partnerům vybudovat společný štít proti ruské vzdušné hrozbě. Obrana proti dronům bude právě jedním z témat summitu v Dánsku.
Evropský obranný průmysl podle premiéra nesmí být dušen byrokracií. "Potřebujeme rychlejší rozhodování a schopnost pružně reagovat na nové požadavky a výzvy," doplnil.
Co se týče podpory Ukrajiny, shoduje se na ní podle ministerského předsedy naprostá většina evropských lídrů. "V této souvislosti vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají," řekl.
Česko podle Fialy prosazuje také rychlejší přijetí dalšího balíčku protiruských sankcí včetně zákazu dovozu LNG a dlouhodobě žádá o omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Premiér připomněl, že v úterý vláda schválila návrh, podle nějž držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.
Fiala očekává v Kodani diskusi i o omezení či "zreálnění" Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, nebo omezení byrokracie. Za nerealistické označil navrhované klimatické cíle EU do roku 2040.
