Praha - O prodloužení výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů požádaly Slovensko a Polsko, Česká republika tomuto požadavku nebránila, je to na půl roku. Po jednání nejvyšších ústavních činitelů to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci členských států EU se ve středu shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polsko se proti tvrzení, že žádalo o výjimku z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ohradilo. Polský chargé d'affaires v ČR Jacek Gajewski v dopise pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace se nezakládá na pravdě.
"Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje," uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu. "Polsko zároveň vyjadřuje očekávání, že v souvislosti s tímto přijatým balíčkem sankcí bude proveden právní přezkum stávajících odchylek a výjimek," dodal chargé d'affaires.
Podle Fialy je důležité, že se díky vyjednávání a rozhodnutí o investici podařilo rozšířit Transalpinský ropovod (TAL). "Bude s plnou kapacitou fungovat od příštího roku a umožní nám se úplně zbavit závislosti na ruské ropě," poznamenal.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko, uvedlo ministerstvo hospodářství v Bratislavě.
Minulý týden dva dny netekla ropa z Ruska do České republiky ropovodem Družba, dodávky byly obnoveny v pátek ráno. Důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.
Dosud ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je Družba, jejíž podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
Stát do budoucna počítá s navýšením dodávek z ropovodu TAL. Státní provozovatel ropovodů Mero loni spustil práce na jeho rozšíření. Projekt přibližně za 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy. Fyzické práce by měly být hotovy do konce letošního roku. Následovat by měly ještě testy a dokončovací práce, plné dodávky z rozšířeného ropovodu Mero očekává do poloviny příštího roku.
Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Členské země ještě musí nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí na okraj jednání ministrů zahraničí bloku. Podle Fialy je důležité, že se EU na podobných krocích dokáže domluvit.
