Fed zvýšil základní úrok podle očekávání, sazba je nejvýše od roku 2008

foto Jerome Powell po tiskové konferenci FEDu ve Washingtonu 21. září 2022. 

Washington - Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. Sazba je nejvýše od roku 2008.

Fed naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.

Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i předchozí dva měsíce. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o tři procentní body, uvedla agentura Reuters.

Podle aktuální projekce Fedu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 procenta a příští rok bude růst tempem 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti, která v současné době dosahuje 3,7 procenta, by měla podle centrální banky letos vzrůst na 3,8 procenta a v roce 2023 na 4,4 procenta. Inflace se podle odhadů vrátí k dvouprocentnímu cíli Fedu v roce 2025.

Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit růst spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v červnu vyšplhala až na 10,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za čtyři desetiletí. V červenci nicméně klesla na 8,5 procenta a v srpnu se snížila na 8,3 procenta.

Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že představitelé banky jsou "pevně rozhodnuti" snížit inflaci z nejvyšších úrovní za posledních čtyřicet let a "budou v tom pokračovat, dokud práci nedokončí". "Jsme odhodláni dostat inflaci zpět na dvě procenta," řekl.

Vyhlídky na "měkké přistání" ekonomiky se podle Powella pravděpodobně sníží, pokud představitelé centrální banky zjistí, že měnová politika musí být přísnější, anebo déle přísná. Tvůrci měnové politiky si nejsou jisti, zda její zpřísňování povede k recesi, a v tom, jak hluboký by případný pokles mohl být.

"Zvyšování úrokových sazeb sice může snížit inflaci, ale také může poškodit ekonomiku," uvedl analytik platformy Portu Filip Louženský. "V USA je dobrým indikátorem příchozí recese rozdíl výnosu mezi dvouletým a desetiletým dluhopisem, který je ve standardní době kladný, od začátku července se ale dostává do záporu a jen tak se z něj nedostane. Recese je tedy ve Spojených státech na spadnutí a v nějaké formě udeří s vysokou pravděpodobností," dodal. "Fed je evidentně ochotný zkrotit inflaci i za cenu poškození ekonomiky, které vyhodnotil jako menší zlo," řekl Louženský.

"Zásadní událostí je revize oficiální projekce sazeb centrální banky. Ta naznačuje, že nás do konce roku čeká ještě pětinásobné zvýšení úroků a na redukci sazeb v příštím roce mohou investoři zapomenout," konstatoval portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Akcie v USA po zvýšení úrokových sazeb na závěr seance prudce poklesly

Hlavní indexy amerických akcií dnes během seance kolísaly a na její závěr prudce poklesly. Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,75 procentního bodu na nejvyšší úroveň od roku 2008.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, dnes ztratil 1,70 procenta a uzavřel na 30.183,78 bodu. Širší index S&P 500 se propadl o 1,71 procenta na 3789,93 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, klesl o 1,79 procenta na 11.220,19 bodu.

Měnový výbor Fedu na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. Sazba je nejvýše od roku 2008.

Fed naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.

Podle aktuální projekce Fedu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 procenta a příští rok bude růst tempem 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti, která v současné době dosahuje 3,7 procenta, by měla podle centrální banky letos vzrůst na 3,8 procenta a v roce 2023 na 4,4 procenta. Inflace se podle odhadů vrátí k dvouprocentnímu cíli Fedu v roce 2025.

Na devizových trzích dnes dolar vystoupal na nové dvacetileté maximum. Poptávku po americké měně, kterou investoři považují za bezpečné útočiště v období nejistoty, podpořilo vedle zvýšení základní úrokové míry Fedem i vyhlášení částečné mobilizace v Rusku.

Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si kolem 22:20 SELČ připisoval necelé jedno procento a pohyboval se v blízkosti 111,30 bodu. Euro ve stejnou dobu k dolaru ztrácelo 1,3 procenta na 0,9844 USD. Během dne dolarový index vystoupil až na 111,63 bodu, maximum od roku 2002.

Ceny ropy se po zvýšení základní úrokové sazby Fedem snižují

Ceny ropy se dnes po zvýšení základní úrokové míry americkou centrální bankou (Fed) snižují. Fed se snaží potlačit inflaci, která by mohla snížit ekonomickou aktivitu a poptávku po ropě. Dříve během seance ceny suroviny výrazně posilovaly v reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, která vyvolává obavy z omezení dodávek ropy a plynu.

Kolem 22:00 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala pokles o 0,4 procenta na 90,23 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI klesala o 0,7 procenta a obchodovala se za 83,37 dolaru za barel.

Měnový výbor Fedu dnes na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Sazba je nejvýše od roku 2008. Banka zároveň naznačila další výrazné zvyšování základní úrokové sazby. Riziková aktiva jako akcie a ropa v důsledku této zprávy klesla, zatímco dolar posiluje.

"Velká část dnešního poklesu patrně souvisí se silným americkým dolarem a my stále považujeme krátkodobé směřování amerického dolaru za rozhodující složku při posuzování krátkodobého směřování cen ropy," uvedli analytici poradenské společnosti Ritterbusch and Associates, která se zabývá energetikou.

Dolar směřuje k nejvyššímu závěru za posledních 20 let vůči koši ostatních měn. Silnější dolar zdražuje ropu a další komodity z pohledu držitelů jiných měn, což zpravidla podkopává poptávku.

Ruský prezident Vladimir Putin ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace se týká ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností a začíná podle něj platit ihned. Je to první mobilizace v Rusku od druhé světové války.

Vyhlášení mobilizace je další eskalací konfliktu a způsobí zvýšení nejistoty u ruských dodávek energie, uvedl analytik společnosti ING Warren Patterson. "Tento krok by mohl případně vést k výzvám k agresivnějším akcím vůči Rusku v podobě sankcí ze strany Západu," citovala jej agentura Reuters.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu cena ropy prudce vzrostla a v březnu se Brent dostal zhruba na 139 USD, nejvýše od roku 2008. Na začátku prosince mají vstoupit v platnost sankce EU zakazující dovoz ruské ropy po moři.

Spojené státy mezitím uvedly, že tento týden na Valném shromáždění OSN neočekávají průlom v otázce oživení íránské jaderné dohody z roku 2015. To snižuje vyhlídky na návrat íránské ropy na mezinárodní trhy.

Dokument Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců v čele s Ruskem ukazuje, že skupina v srpnu zaostala za svým těžebním cílem o 3,583 milionu barelů denně. To představuje zhruba 3,5 procenta celosvětové poptávky.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA TYP KONTRAKT AKTUÁLNÍ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn - ICE Brent listopad 90,23 90,62
New York - NYMEX WTI listopad 83,37 83,94

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 28. září 2022

Očekáváme v 21:00 6°C

Celá předpověď