Expozice ukazuje české renesanční tvůrce po boku těch světových

foto Novinářská prohlídka nové expozice Staří mistři se uskutečnila 5. listopadu 2019 ve Schwarzenberském paláci v Praze. Představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha - poprvé v koncepci, která propojuje české a evropské umění. Na snímku uprostřed je Portrét Eleonory z Toleda od Agnola Bronzina.

Praha - České a evropské umění starých mistrů propojuje nová stálá expozice Národní galerie Praha ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech. V rozlehlém renesančním paláci tak návštěvníci od středy vedle sebe najdou díla italského manýristického malíře Agnola Bronzina, španělského malíře El Greca nebo vlámského malíře Petera Brueghela vedle nejvýznamnějších českých barokních malířů Karla Škréty a Petra Brandla.

Fotogalerie

"Hlavním záměrem nové expozice je prezentace mistrovských děl Sbírky starého umění vycházející z propojení dosud rozdělených fondů českého a evropského umění," řekl dnes novinářům autor a kurátor nové expozice Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění NGP. Instalace reflektuje české umění jako součást evropské kultury a dějinných souvislostí. S otevřením expozice se obnoví vstup do Schwarzenberského paláce přes jeho nádvoří přímo z náměstí.

Expozice začíná díly renesance a manýrismu a tvorbou Albrechta Dürera, El Greca, Agnola Bronzina nebo Bartholomaea Sprangera. V dalších částech ukazuje třeba řecké mramorové sochy a bronzy jako inspirační podněty pro umění renesance. Návštěvníci poznají smysl pro detail v dílech Hanse Holbeina staršího a Lucase Cranacha staršího, řemeslné mistrovství i krajinomalby rodiny Brueghelů.

Expozice pokračuje ukázkami baroka a rokoka. V barokní obrazárně jsou monumentální oltářní obrazy, biblické výjevy či mytologické scény Petra Paula Rubense, Anthonise van Dycka či Karla Škréty. Dramatickou tvář baroka reprezentují Matyáš Bernard Braun, Petr Brandl či Jan Kupecký. Malířskou produkci 17. století zastupují temnosvitné malby od Jusepa de Ribery, zátiší, krajinomalba a intimní díla se sakrálními tématy.

Expozice končí v přízemí tematickou kapitolou vážící se vztahu člověka k bohu a představující třeba plátna Francisca Goyi.

Sbírka starého umění NGP patří podle zástupců instituce do první desítky největších a nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Stejně je tomu i v případě Sbírky grafiky a kresby. Práce na papíře ale nelze vystavovat dlouhodobě, prezentují se tedy dočasně v grafických kabinetech. První ukáže výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. a 17. století, hlavně grafické listy představitele německé renesance Albrechta Dürera.

Se slavným tvůrcem je spojen i počátek Sbírky starého umění NGP, sahá až do roku 1606, kdy byl jeho obraz Růžencová slavnost získán do sbírek Rudolfa II. Postupně se stal majetkem Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně NGP, založené roku 1796. V roce 1946 vznikla Národní galerie a Sbírka starého umění je dnes jednou z jejích pěti.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 22. listopadu 2019

Očekáváme v 19:00 7°C

Celá předpověď